Musí ale zaplatit. Je to prý jediná cesta, jak usnadnit život statisícům ruských vězňů. Náčelník vazební části Butyrské věznice Rafik Ibragimov sedí v malé pracovně v historických prostorách "Butyrky".
Na zdi jeho místnosti visí velký portrét zakladatele ruské "čeky", státní bezpečnostní služby, Felixe Dzeržinského. Namaloval ho prý jeden vězeň. "Je mi jedno, co o nás napíšete. Potřebuji peníze. Od státu nic nedostáváme. Můj plat je 4000 rublů (asi 5700 korun), dozorci mají 1500," přizná náhle justiční úředník. Jeho kancelář, stejně jako celá věznice, již asi půl století nedoznaly žádné rekonstrukce.
"Butyrka" byla postavena v roce 1771 za vlády carevny Kateřiny II. jako "zámek pro zadržování provinilých nešťastníků". Na zdi jedné z jejích věží je napsáno, že "stavbu chrání stát". Ta se však hroutí před očima. Bylo zde vězněno mnoho známých osobností. Až do ruské revoluce v roce 1917 byla hlavním přechodným žalářem, odkud se odsouzenci posílali do vyhnanství a na nucené práce. O minulosti legendární věznice se lze dozvědět v muzeu. Vstupné do něj několikanásobně převyšuje poplatek za shlédnutí sbírek Treťjakovské galérie.
V přeplněné věznici sedí lidé, kteří čekají na soud někdy i několik let. V cele pro 24 osob je zavřeno až sedmdesát vězňů. Nemají kde spát, ani co jíst. Ibragimov by proto chtěl peníze od cizinců. "Není to do mé kapsy. Půjde to přes účtárnu. Využijemeje na rekonstrukci cel," vysvětluje.
Když zjistí, že neuspěje, nevrle se rozloučí. "Potřebujeme bohaté návštěvy," prohlásí. Průchod do Butyrské věznice je přes několik chodeb s rachotícími železnými mřížemi, těžkými závorami a bránami. Absolvovat je třeba několik kontrol, byť cílem návštěvy je jen vězeňské muzeum zřízené ve věži, kde kdysi seděl Jemeljan Pugačov. Slavný rolnický buřič, jenž byl popraven na Rudém náměstí.
Jde vlastně o malou kulatou místnost s rekvizitami mučidel z dob minulých a exponáty odňatými současným vězňům. Aktuální "specialitou" je maketa cely, v níž letos v létě seděl oligarcha Vladimir Gusinskij. Kdysi tam pobýval básník Vladimir Majakovskij či spisovatel Alexandr Solženicyn.
Za pouhých 200 rublů (asi 290 korun) se lze čtvrt hodiny kochat obrazy místních "umělců", které odrážejí historické etapy vývoje "Butyrky". Zřízenec muzea o dějinách své instituce vypráví s pýchou. Kovová a dřevěná pouta z 18. století svědčí prý o krutosti minulého režimu.
Nedovoluje fotografování mimo muzeum. "Kdybyste zaplatili 500 dolarů, pak si můžete fotit co chcete," řekne jen škodolibě. Přestože pracovníci věznice odmítají kritiky mezinárodních organizací, že v Butyrce jsou vězni týráni, samotné podmínky pobytu lidí ve vězení je týráním.
"Limit naší věznice je 2190 míst. Jsme nuceni ale držet přinejmenším 5000 lidí," říká vězeňský zřízenec, který provází muzeem. Vězni jsou nuceni se střídat při spaní, ani na sezení mnohdy nemají místo. Ještě nedávno místo záchodové mísy byl v celách plechový kýbl. I dnes vedení věznice žádá, aby si vězni nosili vlastní žárovky, mísy, kohoutky i vodovodní baterie. Někteří boháči, jako třeba Gusinskij, si nechávají posílat televizi a lednici. Magnát prý byl doslova zděšen podmínkami v cele. Pohoršoval se ostatně i bývalý ministr spravedlnosti Valentin Kovaljov, který zde seděl kvůli korupci.
Sklepní místnost, kde se přijímají zásilky, odpuzuje již na první pohled. Do prostoru o asi 30 metrech čtverečních se již od pěti hodin ráno natěsnávají denně stovky lidí, aby do maličkých zamřížovaných okének mohli strkat cigarety, čaj, kousky salámu, nebo sušené mléko pro své blízké. V dusné, špinavé a páchnoucí místnosti stojí hodiny, aby se dostali k formuláři, v němž uvedou, kolik čajových sáčků a kostek cukrů svému příbuznému posílají. Ten seženou jen za úplatek.
Ve vězeňském muzeu visí jídelníček z doby carského Ruska, který obsahuje denně několik druhů masa, vývary, těstoviny i moučníky. Dnes se musí Butyrka vejít do stravovacího rozpočtu 10 rublů na jednoho vězně (asi 14 korun) na den. V místním bufetu si pak lze objednat třeba řízek, nebo žampiónový krém. Jedna polévka tam ale přijde na 200 rublů (asi 290 korun). To si mohou dovolit jen boháči. Říká se, že lze koupit i "elitní" celu pro tři osoby. Ta přijde asi na tisíc dolarů.
Podle statistických údajů každý čtvrtý Rus byl ve vězení. Bývalí disidenti dnes přiznávají, že současné podmínky v nápravných a izolačních zařízeních jsou daleko horší, než za sovětských časů. V moskevských věznicích je dnes na jednu osobu vyhrazeno dvacet centimetrů plochy. V tomto lidském mraveništi jsou přitom desítky tisíc lidí nemocných tuberkulózou, postižených virem HIV, žloutenkou a dalšími infekčními chorobami. Stát si s nimi neví rady.
 Americká vězení lze narozdíl od Butyrky beztrestně fotografovat. |
