Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Věž skrývala neznámé podzemí

aktualizováno 
Rekonstrukce unikátní Rabenštejnské věže se chýlí ke konci. Bezmála šestimilionová investice, kterou financuje budějovická Správa domů, by měla být hotova do konce července. Při dokončování vnitřních úprav objektu narazili stavaři ve vstupu do věže na podsklepené prostory.

"Konstatoval jsem, že jde pravděpodobně o gotické sklepení, které je druhotně zaklenuto buď v baroku, nebo v klasicismu, zřejmě po propadu původních kleneb. Prosakuje tam voda, a protože tam jsou i dřevěné klenby, byla tam možná i studně," uvedl Patrik Červák z budějovického Památkového ústavu s tím, že archeologický průzkum, který si nečekaný nález vyžádá, bude provádět archeolog Jihočeského muzea. "Práce v tomto místě byly pochopitelně zastaveny, i když je to naprostý zlomeček z toho, co se tam nyní děje," řekl Červák. Podle archeologa Juraje Thomy bude další postup záviset na dohodě s investorem: "Bude záležet na tom, zda se rozhodne celý prostor vyčistit a používat, nebo pouze zmapovat a uzavřít."

Něco z historie Českých Budějovic:

Královské město založil na soutoku velkých jihočeských řek Vltavy a Malše v roce 1265 král Přemysl Otakar II, aby upevnil své mocenské postavení v jižních Čechách. Pravidelný půdorys nově zakládaného královského města, jehož střed tvoří rozlehlé čtvercové náměstí, patří k vrcholům středověkého urbanismu. Město se díky panovníkově přízni a výhodné poloze na dálkových obchodních cestách hospodářsky vzmáhalo. Již na přelomu 13. a 14. století zde byly dokončeny dva skvostné chrámy a město obepínaly pevné hradby. V průběhu neklidného 15. století představovaly katolicky orientované Budějovice pevnou oporu proti husitství. Sám Žižka dobře odhadl důkladnost jejich opevnění a o dobytí města se ani nepokusil. Se svými 4.000 obyvateli patřily středověké České Budějovice k největším a nejvýznamnějším městům Českého království. Přesto zůstávaly městem uzavřeným v prstenci hradeb a na jejich předměstí bylo roztroušeno jen několik dvorů a zahrad. Šestnácté století přineslo městu nebývalý rozkvět a značné zisky plynoucí do městské pokladny zejména z těžby stříbra v okolních dolech, ale také z vaření piva, rybničního hospodaření a obchodu se solí. Nahromaděné prostředky užila městská obec mimo jiné k okázalé reprezentaci: vznikla nová budova radnice, byly přestavovány hradby a městská rada dospěla k rozhodnutí vystavět vysokou věž, které se dnes říká "Černá". České Budějovice tak získaly půvabnou renesanční tvář. Roku 1569 tady byla zřízena mincovna, která zpracovávala stříbro vytěžené v důlních revírech kolem dnešního Rudolfova. Během stavovského povstání a následující třicetileté války zůstaly České Budějovice opět na straně císaře a odolaly útokům stavovské armády. Moderní opevnění učinilo z města strategicky důležitou pevnost, kam během války ve třicátých letech 17. století několikrát přesídlili nejvyšší zemští úředníci a zdejší kostel tehdy krátce ukrýval české korunovační klenoty. Zatímco vlastní válečné události mnoho škod nezpůsobily, zničení více než poloviny domů zapříčinil rozsáhlý požár v červenci 1641. Obnova města trvala několik desetiletí. Barokní éra, ze které pochází i Rabenštejnská věž, opět pronikavě změnila podobu veřejných budov i soukromých domů ve městě, obohatila Budějovice o řadu církevních památek a mimo jiné též o jeden ze symbolů města - Samsonovu kašnu.


 

Českobudějovická věž ještě před rozsáhlou rekonstrukcí, která nyní spěje k závěru.

Autor:




Nejčtenější

Jezero Como patří k těm lokalitám, kam se dá z Česka snadno zaletět na víkend....
Kam létat v zimě: k moři v Maroku se dá dostat už za pětistovku

Nebe nad Evropou nikdy nebylo tak plné, ceny za leteckou dopravu tak nízké a pro cestovatele z Česka se nově přibližují i některé destinace, do kterých...  celý článek

Kotelský potok pramení ve Velké Kotelní jámě nedaleko Vrbatovy boudy a táhne se...
Vodí turisty na zapomenuté stezky Krkonoš, zná cesty budařské i dřevařské

Jana Tesařová v Krkonoších rozplétá pavučinu horských pěšin, svážnic, stezek a zanikajících chodníků. Pronikla až do míst, o kterých se návštěvníkům hor ani...  celý článek

Petrova bouda v Krkonoších už zvenčí opět vypadá jako horská chalupa...
VIDEO: Krkonošská Petrovka už vypadá jako horská bouda, je pod střechou

Petrova bouda na hřebenech Krkonoš, kterou před šesti lety zničil požár, už znovu vypadá jako horská chalupa. Přes léto dostala dřevěná okna a střechu. Zima...  celý článek

Na západě Francie se můžete přes Airbnb ubytovat třeba v letadle.
Recept na nudu na cestách. Noc v letadle, věži či perníkové chaloupce

Sdílená ekonomika nerezonuje jen v oblasti služeb pro přepravu osob, ale také na poli krátkodobého ubytování. Celosvětová platforma Airbnb získává stále více...  celý článek

Tak samozřejmě, polévání slečen v bikinách šampaňským je přesně to, o čem muži...
Ostrov bude plný sexu, drog a alkoholu, láká na svou dovolenou agentura

Neomezený sex, dvě dívky denně, vstřícný postoj k drogám, alkoholu a jídla, co hrdlo ráčí. Čarokrásné pláže, party na jachtě. Ony čtyři dny na soukromém...  celý článek

Další z rubriky

„Dnes už jsou bicykly o něčem jiném. Mají kola 29 palců, všechno je lehké z...
Hurikán, přepadení a 107 defektů. Jako první Čech objel svět na kole

Deset let příprav, tři roky dobrodružného cestování a pak dvě desítky let vzpomínání. V září uplyne 20 let od chvíle, kdy jeden z nejznámějších českých...  celý článek

Turisté na vrcholu Sněžky
Přírodní „Václaváky“ v Česku. Fenomén, který nechceme, ale máme

Patří mezi nejkrásnější místa v Česku, mají ale jednu velkou vadu na kráse: v sezoně je lepší se jim vyhnout. Velká parkoviště, restaurace, kiosky a přetížené...  celý článek

Východ slunce na pražských Hradčanech (1. srpna 2017).
Nejlevnější turistická metropole v Evropě? Ano, je to Praha

Připadají vám ceny v centru Prahy absurdně natažené? Omyl. Praha patří v cestovatelských žebříčcích mezi nejlevnějších evropské metropole.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.