Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Větrníkem za rozkvetlou stepí a poklady lidové architektury

  1:00aktualizováno  1:00
Zvlněná kulturní krajina, kde se široké lány polí střídají s linkami větrolamů a řídkými remízky i ostrůvky lesa. Takový je jihozápadní cíp Litenčické pahorkatiny, vymezený městy Rousínov, Vyškov a Bučovice. Na první pohled trošku jednotvárný. Přesto uvnitř tají klenoty, které stojí za bližší přiblížení.

Litenčická pahorkatina z Větrníků. | foto: Jan DoubravnickýiDNES.cz


KLIKNĚTE NA MAPKU

Ačkoli tudy prochází červeně značená turistická cesta, některé ze zajímavostí leží mimo její trasu. A právě i za účelem nasměrovat návštěvníky do takřka neprobádaných míst zde vznikl dobrovolný svazek obcí "Větrník".

Vyškovský jazykový ostrov

Putování zahájíme v Rostěnicích, jedné z nejstarších obcí Vyškovska. Pravděpodobně existovala již v půli dvanáctého století. O dvě století později ji (s přilehlým okolím) osídlili bavorští kolonisté. Německá enkláva, často označovaná pojmem Vyškovský jazykový ostrov, tu existovala až do konce druhé světové války.

Větrníkem za rozkvetlou stepí
Stavení na rostěnické návsi

Zdejší izolovaná komunita se značně odlišovala i od ostatních německých obyvatel bývalého Československa: udržela si středobavorské nářečí, důsledně zachovávala tradiční zvyky, včetně užívání kroje. Tudíž mohla působit dojmem jakéhosi živého skanzenu. Přesto však zřejmě docházelo i k prolínání českého a německého živlu, jelikož některá příjmení zdejších rodin znějí česky.

Henleinovci tu pohořeli

Možná právě díky zaměření na konzervativní hodnoty, spojené s katolicismem, zde příliš neuspěli přívrženci Konráda  Henleina: v parlamentních volbách r. 1935 obdrželi od rostěnických voličů méně než třetinu hlasů, při komunálkách o pět let později henleinovci zcela propadli.

V rostěnickém Obecním domě lze po předchozím ohlášení shlédnout malou etnografickou expozici, věnovanou právě německé komunitě: skládá se z ukázek krojů, dobových fotografií, vybavení domácností...

Po válce území enklávy osídlili většinou obyvatelé okolních vesnic (často ti, kterým byly následky bojových operací zcela zničeny jejich nemovitosti), tudíž tady nedošlo k úpadku, jako v pohraničních oblastech.

Unikátní lidová architektura

Ovšem nejnápadnějšími a nejkrásnějšími hmotnými doklady přítomnosti bavorských kolonistů jsou tzv. žudrové domy. V rámci Česka představují opravdovou raritu. Charakteristický znak u nich tvoří právě zmíněné žudro – přístavek nad vchodem do objektu, se vstupem ve tvaru oblouku. Tady se v chladivém stínu posedávalo, klábosilo, případně se odbývaly jednoduché práce. Horní prostory žudra sloužily ke skladování obilí.

Na rostěnické návsi okamžitě upoutají pozornost dvě sousedící usedlosti. Letopočet ve štítu žudra jedné z nich ukazuje, že byla zbudována přesně v polovině 17. století. Obě jsou pečlivě udržované ve stavu, který se maximálně přibližuje autentické podobě: s prostou vápennou omítkou, drobnými dřevěnými okénky a masivním trámovím v žudru, obklopeným hnízdy vlaštovek. Podobně asi kdysi vypadala většina místních stavení, u kterých lze dobře vysledovat fragmenty původních prvků, narušených pozdějšími úpravami.

Za dalšími vynikajícími ukázkami žudrových stavení je třeba se přemístit o tři kilometry dále – do Lysovic. Uvnitř některých lysovických žuder se zachovala originální výtvarná výzdoba: vějířovité reliéfy na stěnách, zhotovené technikou tzv. prstové kresby do vlhké omítky.

Větrníkem za rozkvetlou stepí
Ukázka prstové kresby uvnitř žudra

Nejzajímavější zdejší usedlost se ale skrývá za lešením: právě totiž prochází rekonstrukcí – místo pálené krytiny se na její krov navracejí rákosové došky a po obvodových stěnách se vinou ozdobné vlnky reliéfů, vytvořených prsty lidské ruky. Rostěnice, Zvonovice i Lysovice byly prohlášeny památkovou zónou.

Zapomenutá technická památka

Nalézá se na jihozápadním okraji obce. Ač působí poněkud nezařaditelně, jedná se o pozůstatky zásobníků na krmnou řepu, případně odřezky cukrovky. Pochází z třicátých let minulého století. Původně vrcholy prstenců betonových válců zakrývaly dřevěné vížky s drticím zařízením. Udusaná směs se poté vybírala otvory u paty. Momentálně jsou zcela bez využití a ve spojení s venkovským okolím vytvářejí silně avantgardní zátiší.

Větrníkem za rozkvetlou stepí

Rozkvetlá step

V Lysovicích je záhodno spojit další kroky s červenou značkou směrem k Bučovicím. Nejprve stoupá po okrajích polí, poté zcela nečekaně zabočí do lesa. Jakmile dosáhneme vrcholu, otevře se panoramatický výhled do okolní krajiny: dobře patrný je hřeben Ždánického lesa i Chřibů, z východu se černají nejvyšší partie Litenčické pahorkatiny, na severní straně se rýsuje Drahanská vrchovina i matné kontury Nízkého Jeseníku.

To nejzajímavější nám ovšem leží doslova u špiček bot. Národní přírodní rezervace Větrníky, od níž odvozuje svazek obcí Větrník své jméno. Rozlehlá členitá step s řadou strží představuje jednu z nejzajímavějších lokalit tohoto typu na jižní Moravě. Mezi stébly trav otáčejí  ke slunci své žluté květy tisíce hlaváčků jarních, občas z podrostu zazáří i temně fialový kosatec. Nepůvodní akáty byly odstraněny, bohužel holé plochy místy zarůstají šípkovými keři.

Větrníkem za rozkvetlou stepí
Pohled na rezervaci Větrníky

Perla jihomoravské renesance

Z Větrníků následuje příjemné klesání, takřka až na bučovické náměstí, kterému dominuje výrazná budova zámku. Za strohým zevnějškem se skrývá rozverné arkádové nádvoří a působivý francouzský park. A nad křehkou krásou štukové výzdoby Císařského sálu se každému z návštěvníků rozhodně údivem zatají dech.

Větrníkem za rozkvetlou stepí
Zámek v Bučovicích

Přibližná délka popisované trasy činí 14 km, většinou je vedena po polních cestách a silnicích, tudíž (až na kratičký úsek v lese u NPR Větrníky) bez problému sjízdná na horských i trekových kolech.

Kromě Rostěnic – Zvonovic a Lysovic, součást německé enklávy tvořily také obce Kučerov, Hlubočany s osadou Terešov, Komořany a Čechyně

Svazek obcí "Větrník" zahrnuje Rostěnice – Zvonovice, Bohdalice – Pavlovice, Dražovice, Kučerov, Lysovice, Hlubočany a Tučapy

Další zajímavosti sdružení obcí Větrník: rozhledna na Holém kopci mezi Bohdalicemi a Manerovem, přírodní rezervace Ve Žlebcách (vých. Od Pavlovic) s vzácnou lesní květenou.

V současné době probíhá v obcích "Větrníku" instalace turistických informačních panelů.

V příspěvku užito materiálů z publikace Rostěnice – Zvonovice, vydané obcí Rostěnice – Zvonovice r. 2004


Jak se tam dostat

Bučovice mají o víkendu dobré autobusové s Brnem a Uherským Hradištěm, zároveň leží na železniční trati Brno – Veselí nad Moravou. U rozcestí Rostěnice – Luleč staví několik málo autobusových spojů ve směru od Vyškova, kombinací autobusových linek je možné se do stejných míst vypravit z Brna, jako alternativní východiska lze zvolit Vyškov či Rousínov.

Internet
www.vetrnik-obce.cz
www.bucovice-zamek.cz
www.davar.cz/badatelna/xref/ost_lysovice.htm

Autoři:




Nejčtenější

V Kerkyře na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě
VIDEO: Káva a letadla nad hlavou. Pohodová atrakce na řeckém ostrově

Na Korfu je jedna z nejmenších přistávacích ranvejí v jižní Evropě. Piloti musí mít speciální výcvik, neboť z jedné strany je moře a z druhé nejvyšší hora...  celý článek

Dopravní zácpy na vjezdu do Doveru, které přístav trápily loni v létě.
Brexit ochromí dopravu přes La Manche, Dover se děsí obřích kolon

Vystoupení Británie z Evropské unie ovlivní celou řadu obchodních sfér i životy obyčejných lidí. Velké problémy očekávají provozovatelé přístavu v britském...  celý článek

Pokuta za porušení zákazu kouření na thajských plážích může dosáhnout až 100...
Za cigaretu u moře pokuta 60 tisíc. Thajsko zakazuje kouření na plážích

Jedna z nejpopulárnějších turistických destinací zavádí od 1. listopadu zákaz kouření na vybraných plážích. Thajský turistický úřad k zákazu přistoupil poté,...  celý článek

Tisíc vojáků se střetlo u Slavkova u Brna. Připomněli si rok 1805, kdy...
Kde se psala historie. Procházka za bitvou tří císařů v okolí Slavkova

V dalším díle seriálu Cesty kulturní krajinou jsme tentokrát zamířili do krajiny okolo Slavkova u Brna. Na komentovanou procházku s ruční kamerou jsme se...  celý článek

Sedlo Zbojská
Divoký výlet do historie. Malý Slovenský ráj zbojníka Jakuba Surovca

Ve stínu legendárního Juraje Jánošíka působil v 18. století na Slovensku zbojník nemilosrdného jména Jakub Surovec. Jeho domovským rajonem byla oblast...  celý článek

Další z rubriky

Stařenu osvětlují šlehající plameny a kouř z ohniště volně stoupá střechou ven.
Skromní a nezdolní. Fascinující život lidí ve vietnamských horách

Na seznámení s tímto koutem Asie jsem si vyhradil celý měsíc, z toho dva týdny jsem hodlal strávit ve společnosti kamaráda. Jirka žije ve Vietnamu nějaký ten...  celý článek

Ulice Tkalčićeva je středobodem záhřebského kavárenského, hospodského i nočního...
V Záhřebu zapaříte jako ve Stodolní. Výlet noční chorvatskou metropolí

Ta záhřebská ulička nemá na délku ani kilometr, bez jediné zastávky ji přejdete za zhruba 11 minut. Jako ulici Ivana Tkalčića ji ale znají pouze mapy, mnohem...  celý článek

Soutok Odry a Olzy (vpravo)
Divoké meandry i nejmenší náměstí. Hezký výlet k soutoku Odry a Olše

Výlet plný drobných ale nečekaných objevů vás zavede k nejnižšímu místu Slezska na soutoku Odry a Olše. Cestou spatříte divočící řeku, nespoutané meandry a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.