Verdun je město proslulé Verdunskou smlouvou, která roku 813 rozdělila říši Karla Velikého. Od 17. století se stalo jedním z klíčových posádkových měst Francie, o čemž svědčí i Vaubanova citadela postavená v letech 1675-1676. Ve známost ale nejvíce přišlo jako dějiště nejkrvavější bitvy I. světové války. Nejzuřivější boje se zde odehrávaly v roce 1916. Tento „mlýnek na maso“ měl podle představ německé generality poutat co největší díl francouzské armády, který měl pak být německou silou na tomto místě zničen. Nestalo se a roku 1917 bitva o Verdun definitivně skončila dobytím posledních vršků, odkud německá artilerie mohla na město dostřelit.
Na prohlídku samotného městra je nejlépe se připravit návštěvou některého z měst sousedních (ve směru od Strasbourgu je to třeba Etain). Turistické prospekty, za které by jste ve Verdunu museli platit, zde dostanete zdarma. Sídlo turistické informační kanceláře ve Verdunu však přesto neminete, protože je podle všeho nejlepším začátkem pro prohlídku města.
Na pravém břehu řeky Meuse se nachází monumentální pomník „Dětí Verdunu“, též zvaný „Monument smrti“. Pět obřích postav v různých uniformách tvoří jakousi zeď, skrz níž nepřátelé neprojdou.
Když se branou ze 16. století přesuneme na levý břeh, je naší další zastávkou „Monument vítězství“. Celkem 73 bílých schodů vás vyvede vzhůru do krypty, obsahující mimo jiné pamětní knihu, s podpisy činitelů, kteří Verdunu přivezli různá ocenění. Krypta měří na výšku 30 metrů a korunuje ji socha vojáka s mečem.
Hlavním objektem naší návštěvy pak byla bezepsporu městská citadela. Pro pokladní v jejím vestibulu bylo důvodem k upřímnému zasmání jak snaha uplatnit slevu na studentskou kartu ISIC, tak snaha hovořit s ní jiným jazykem než francouzsky.
Tarify jsou zde pouze dva: plný, pro dospělé (35 FrF) a dětský (pro děti do 15 let, 15 FrF). Platit lze i v německých markách, a to v kursu 10 DM = 30 FrF. Místo 35 franků podáte dvacetimarkovku a spolu s lístkem dostanete 25 franků nazpět.
Pro ty, kteří nevládnou francouštinou, je jedinou záchranou drobný mužíček, který obsluhuje zvukové pásky a vozíky pro návštěvníky. Ten přeci jen několik frází v angličtině nebo němčině formulovat dokáže. Jeho oblíbeným dotazem je věta: „Jaké národnosti jste?“ (Which nationality you are?), a podle toho, jakou řečí ho odbydete, nastaví kazetu, která vás provází celým dějem (i když závěrečné minuty jsou ve všech případech pouze francouzsky). Vybírat lze z těchto jazyků: francouzština, angličtina, němčina, holandština, italština, španělština.
| Otevírací doby: |
|
Office de Tourisme, Place de la Nation: pondělí-sobota: září 8.30-18.30, říjen, listopad: 9.00-12.00, 14.00-18.00, prosinec: 9.00-12.00 - 14.00-17.30, neděle a svátky: září: 9.00-17.00, říjen-prosinec: 10.00-13.00 Verdun, Citadela: září: 9.00-18.00, říjen-prosinec: 9.00-12.00, 14.00-17.30 Pevnost Vaux: září: 9.00-18.00, říjen:-prosinec: 9.30-12.00, 13.00-17.00 Pohřebiště Douaumont: září: 9.00-12.00, 14.00-18.00, říjen: 9.00-12.00, 14.00-17.30, listopad: 9.00-12.00, 14.00-17.00 Pevnost Douaumont: září: 10.00-18.00, říjen-prosinec: 10.00-13.00,14.00-17.00 Informace o otevíracích dobách pro rok 2001 podá: Office de Tourisme de Verdun, Maison de Tourisme, Place se la Nation, B. P. 232, 55 106, Verdun cedex, France |
Na jeden bakelitový vozíček lze směstnat až 8 lidí, a tito pak projíždějí studenou chodbou (asi 14°C), odkud na ně na 15 místech útočí dvojrozměrné projekce a trojrozměrné scény (důstojník píšící dopis; štáb pevnosti; pekárna, podzemní vláček na munici, atd.). Neodpustím si poznámku, že technická úroveň těchto atrakcí je na přelom tisíciletí přeci jenom poněkud zastaralá. Nejrealističtější je na stropě se odehrávající scéna z filmu Neznámý vojín.
Po shlédnutí všech scén jste hlasem z reproduktoru vyzváni, aby jste opustili vozíček a vydali se vlevo. Tam projdete kašírovaným podzemním lesem a kolem zátiší s rakvemi k známé chodbě s kolorovanými plakáty neznámých vojínů (alej hrdinů). Dveře na jejím konci vás dovedou k muzejní expozici klasického typu, obsahující ve dvou místnostech různé předměty, spjaté s obléháním Verdunu. Nejde jenom o výzbroj a výstroj zúčastněných stran, ale i například o poháry, zhotovené vojáky z vystřelených dělostřeleckých nábojnic.
Za citadelou se ještě nachází série 16 soch maršálů z období let 1870-1918. Tím lze prohlídku centra města samotného považovat za skončenou.
Velký turistický potenciál ale skýtá široký okruh vojenských monumentů, rozprostírající se ve větší či menší vzdálenosti kolem města. Nejdůležitější z nich jsou soustředěny na severovýchodě, kde se rovněž odehrály nejkrvavější střety. Těsně u výpadovky z města se nachází menší, volně přístupné pohřebiště (Národní pohřebiště Verdun), obsahující 5000 křížů. Uprostřed něho, v sousedství civilního hřbitova se nachází pomník letců.
Dále pokračujete silnicí N3 směrem na východ a po několika kilometrech odbočíte na sever. Silnice D 913 A vás za pomoci ukazatelů neomylně nasměruje k pevnosti Vaux, odkud poručík Raynal poslal svého posledního poštovního holuba. Nedaleko se nachází socha ležícího lva, symbolizující místo, kam nejhlouběji pronikly německé síly do Francie, 23. VI. 1916. V těsné blízkosti lva stojí Verdun memorial. Poutavá expozice zbraní a dokumentů vám pomůže vytvořit si živoucí představu o mnoha aspektech této slavné bitvy.
Dále na sever pak leží zlatý hřeb této cesty, pevnost Douaumont. Touto největší a nejlépe bráněnou pevností (přesto padla do německých rukou a znovudobyta byla až v říjnu 1916 za pomoci marokánského expedičního sboru) vedou tři patra přístupných chodeb, v nichž vám průvodce přiblíží vše, od střílen a děl, až po podzemní kapli. V Douaumontu se rovněž nachází pohřebiště (Ossuary of Douaumont), čítající 130 000 křížů. Komplexu vévodí majestátní kaple, korunovaná věží.
Ještě o něco severněji se nachází zakonzervovaný zákop, kde dělostřelba pohřbila vojáky 137. dělostřeleckého regimentu tak, že se vestoje udusili hlínou a jenom jejich bodáky zůstaly vyčnívat na povrch země.
Tím výčet nejzajímavějších míst na severovýchod od Verdunu víceméně končí. Po silnici D 913 a D 964 se můžete vrátit zpět do Verdunu. Celou tuto trasu mimo město můžete podniknout buďto na vlastní pěst, nebo se svěříte do péče místní turistické informační kanceláře. Ta pořádá autobusový výlet po všech těchto pamětihodnostech. Autobus odjíždí každý den ve 14 hodin od „Dětí Verdunu“, zabukovat se na něj je ale rozumné přinejmenším týž den dopoledne. Cena okruhu je 175 franků na osobu.
Na severozápad od Verdunu se nachází rozptýleně několikdalších objektů, stojících za návštěvu. V obci Montfaucon, na místě zvaném „Pahorek mrtvého muže“ (Dead Man’s Hill), kde americké expediční sbory bojem na bodák roku 1918 zatlačily německé síly, se nachází sloup, korunovaný sochou svobody. Zdejší pohřebiště obsahuje těla 15 000 amerických vojáků.
Zajímavá je i „Svatá cesta“ (Voie Sacréé) mezi Bar-le-Duc a Verdunem, po které proudilo do bojujícího Verdunu vše potřebné pro přežití.
 Bitche - citadela. |
 Verdun - brána ze 16. století spojuje oba břehy řeky Meuse. |
 Verdun - pohřebiště a památník letců. |
 Verdun - monument vítězství. |
