Může zdánlivě nevýrazná rovinatá krajina mezi Chlumcem nad Cidlinou a Ostroměří nabídnout návštěvníkovi něco zajímavého? Zdání klame, neboť skryto je tu mnoho míst, která potěší oči.
Stačí se například vydat z Chlumce vzhůru proti proudu řeky. První obcí a zároveň zastávkou budou Mlékosrby. Nic dnes nenasvědčuje tomu, že tu v minulém století byly lázně. V roce 1861 se zde léčila i Božena Němcová. Pobývala tu u vlasteneckého faráře Šafránka, který pomáhal její rodině i finančně. Hned v sousední Bydžovské Lhotce stojí na okraji obce zajímavá technická památka. Je to sušárna čekanky, nápadná množstvím odvětrávacích komínů na střeše. Byla postavena roku 1912. V širokém okolí se již od minulého století pěstovala čekanka a z jejích usušených a pražených kořenů se dělala náhražka kávy. Ta totiž v osmdesátých letech minulého století výrazně podražila a upravená čekanka byla její levnou náhražkou. V nedalekém Barchově stojí uprostřed parku barokní zámek. Není zcela jisté, kdo byl tvůrcem projektu. Pravděpodobně někdo z okruhu F. M. Kaňky, architekta, který přispěl ke zdomácnění baroka v české architektuře. Zámek byl dostavěn v roce 1737 a za selského povstání 1775 přepaden. Sedláci z okolí se přišli pomstít své vrchnosti - Josefu Janu v Vlkanova a nenáviděnému správci. Škody pak byly vyčísleny na 25 tisíc zlatých. V další obci Měníku mají dvě vzácné dřevěné stavby, a to kostel svatého Václava a Stanislava a zvonici. Zruční tesaři postavili kostel v roce 1686 z takzvaných trhanic. To jsou úzké ploché desky, vyrobené trháním kmene stromu podélně pomocí klínů. Trhanice se na sebe kladly úzkými hranami. Tak se zde stavěly i venkovské chalupy. Kostel byl pak omítnut, takže z povzdálí se jeví jako stavba zděná. Okolo dveří a oken jsou širší pruhy neomítnuté, kde si spoje trhanic můžeme prohlédnout. Zvonice je o tři roky mladší než kostel. Novým Bydžovem - bývalým královským věnným městem, založeném na vzácně pravidelném půdorysu, jen projdeme. Z památek je třeba se zmínit o původně gotickém kostele svatého Vavřince a pseudogotické radnici na čtvercovém náměstí. V blízkých Skřivanech každého překvapí krásná zámecká stavba ve stylu windsorské novogotiky. V místě křížení jejích dvou křídel je vysoká hranolová věž s cimbuřím. Další věže s cimbuřím uzavírají i obě křídla. Okolo zámku je pěkný park. Majitelé zámku Liebigové vlastnili ještě před koncem 19. století šest automobilů. První dálková jízda autem v Čechách vedla právě ze Skřivan do Vídně. V další obci Smidary je dnes již vzácná technická památka sklad ledu. Je to mohutná stavba bez oken s dvojitými stěnami, do níž se v zimě ukládal led, lámaný na vedlejším rybníce. V létě se odtud rozvážel po okolí na chlazení potravin a nápojů. Ve Smidarech je třeba opustit tok Cidliny a odbočit s oklikami k Ostroměři. Na návrší v obci Loučná Hora zůstane asi každý stát překvapením před krásným a tvarově ojedinělým dřevěným barokním kostelem, postaveným v letech 1778-80. Autor nezvyklého řešení není znám. Stavba je přísně symetrická. Provázela ji však smůla - nekvalitní dřevo, užité ke stavbě, časté opravy, deformace stěn. Nakonec byl kostel odsvěcen. Ačkoliv původně omítnutý, dnes je celý bez omítky. Tmavě hnědé dřevo v kombinaci s modrou oblohou, bílými mraky a zároveň s tvarovou neobvyklostí působí neobyčejně silně. V blízkém Podlesí je skryt v parku za hospodářskými budovami zámeček, postavený v roce 1883. Ač není starý, jeho využití bylo pestré. Od sídla majitelů přes politickou školu, sídlo Charity, protialkoholní léčebnu až po vrácení majitelům. Poslední zastávka čeká asi po osmi kilometrech na návsi obce Nové Smrkovice. Zde překvapí řady domků okolo silnice. Obec byla totiž založena tak říkajíc "na zelené louce" až ve druhé polovině osmnáctého století. Do Ostroměře, cílového místa, je už coby kamenem dohodil. Vzdálenost, kterou zdánlivě nelákavou oblastí přitom dohromady návštěvník musí urazit, je asi třicet kilometrů.
Stačí se například vydat z Chlumce vzhůru proti proudu řeky. První obcí a zároveň zastávkou budou Mlékosrby. Nic dnes nenasvědčuje tomu, že tu v minulém století byly lázně. V roce 1861 se zde léčila i Božena Němcová. Pobývala tu u vlasteneckého faráře Šafránka, který pomáhal její rodině i finančně. Hned v sousední Bydžovské Lhotce stojí na okraji obce zajímavá technická památka. Je to sušárna čekanky, nápadná množstvím odvětrávacích komínů na střeše. Byla postavena roku 1912. V širokém okolí se již od minulého století pěstovala čekanka a z jejích usušených a pražených kořenů se dělala náhražka kávy. Ta totiž v osmdesátých letech minulého století výrazně podražila a upravená čekanka byla její levnou náhražkou. V nedalekém Barchově stojí uprostřed parku barokní zámek. Není zcela jisté, kdo byl tvůrcem projektu. Pravděpodobně někdo z okruhu F. M. Kaňky, architekta, který přispěl ke zdomácnění baroka v české architektuře. Zámek byl dostavěn v roce 1737 a za selského povstání 1775 přepaden. Sedláci z okolí se přišli pomstít své vrchnosti - Josefu Janu v Vlkanova a nenáviděnému správci. Škody pak byly vyčísleny na 25 tisíc zlatých. V další obci Měníku mají dvě vzácné dřevěné stavby, a to kostel svatého Václava a Stanislava a zvonici. Zruční tesaři postavili kostel v roce 1686 z takzvaných trhanic. To jsou úzké ploché desky, vyrobené trháním kmene stromu podélně pomocí klínů. Trhanice se na sebe kladly úzkými hranami. Tak se zde stavěly i venkovské chalupy. Kostel byl pak omítnut, takže z povzdálí se jeví jako stavba zděná. Okolo dveří a oken jsou širší pruhy neomítnuté, kde si spoje trhanic můžeme prohlédnout. Zvonice je o tři roky mladší než kostel. Novým Bydžovem - bývalým královským věnným městem, založeném na vzácně pravidelném půdorysu, jen projdeme. Z památek je třeba se zmínit o původně gotickém kostele svatého Vavřince a pseudogotické radnici na čtvercovém náměstí. V blízkých Skřivanech každého překvapí krásná zámecká stavba ve stylu windsorské novogotiky. V místě křížení jejích dvou křídel je vysoká hranolová věž s cimbuřím. Další věže s cimbuřím uzavírají i obě křídla. Okolo zámku je pěkný park. Majitelé zámku Liebigové vlastnili ještě před koncem 19. století šest automobilů. První dálková jízda autem v Čechách vedla právě ze Skřivan do Vídně. V další obci Smidary je dnes již vzácná technická památka sklad ledu. Je to mohutná stavba bez oken s dvojitými stěnami, do níž se v zimě ukládal led, lámaný na vedlejším rybníce. V létě se odtud rozvážel po okolí na chlazení potravin a nápojů. Ve Smidarech je třeba opustit tok Cidliny a odbočit s oklikami k Ostroměři. Na návrší v obci Loučná Hora zůstane asi každý stát překvapením před krásným a tvarově ojedinělým dřevěným barokním kostelem, postaveným v letech 1778-80. Autor nezvyklého řešení není znám. Stavba je přísně symetrická. Provázela ji však smůla - nekvalitní dřevo, užité ke stavbě, časté opravy, deformace stěn. Nakonec byl kostel odsvěcen. Ačkoliv původně omítnutý, dnes je celý bez omítky. Tmavě hnědé dřevo v kombinaci s modrou oblohou, bílými mraky a zároveň s tvarovou neobvyklostí působí neobyčejně silně. V blízkém Podlesí je skryt v parku za hospodářskými budovami zámeček, postavený v roce 1883. Ač není starý, jeho využití bylo pestré. Od sídla majitelů přes politickou školu, sídlo Charity, protialkoholní léčebnu až po vrácení majitelům. Poslední zastávka čeká asi po osmi kilometrech na návsi obce Nové Smrkovice. Zde překvapí řady domků okolo silnice. Obec byla totiž založena tak říkajíc "na zelené louce" až ve druhé polovině osmnáctého století. Do Ostroměře, cílového místa, je už coby kamenem dohodil. Vzdálenost, kterou zdánlivě nelákavou oblastí přitom dohromady návštěvník musí urazit, je asi třicet kilometrů.
