"Toxická hrozba přichází právě v době, kdy se velryby vzpamatovávají z let intenzívního lovu," uvádí WWF ve zprávě, která byla zveřejněna v západošvýcarském Glandu, kde organizace sídlí.
Některé druhy se sotva vyhnuly vyhubení, například černá velryba z Atlantského oceánu. Z tohoto oceánu zmizely šedé velryby. Těch zůstalo sto až dvě stě na severozápadě Tichého oceánu.
Podle spoluautorky zprávy Elizabeth Kemfové se velryby setkávají s novými hrozbami. Kromě chemického znečištění Kemfová uvádí střety s loděmi, ohrožení rybářskými sítěmi, těžbu ropy a plynu v těch zónách, kde velryby hledají potravu, zhoršení jejich životního prostředí a působení klimatických změn.
Každý rok ještě končí na 1000 velryb život harpunou, ačkoli je takový lov oficiálně zakázán od roku 1986, kdy vstoupilo v platnost moratorium. Od té doby bylo do letošního dubna zabito 21.573 velryb. "Nebude-li lov velryb skutečně zastaven či v mezinárodním měřítku přísně regulován, budou naděje velkých kytovců na přežití
už jen hypotetické," zdůraznila spoluautorka zprávy Cassandra Phillipsová.
K ochraně velryb doporučuje WWF snížení znečištění v mořích, mezinárodní kontrolu lovu, dodržování zákazu obchodu s velrybím masem a vytvoření zón pro velryby. WWF podporuje pozorování velryb, pokud jsou respektována přísná ekologická měřítka. Pozorování velryb se v roce 2000 věnovalo v 87 zemích devět miliónů lidí, což přineslo příjmy ve výši jedné miliardy dolarů (dvakrát více než před šesti lety). "Nedávná analýza ukazuje, že tato aktivita dnes přináší islandské ekonomice zřejmě více než případné obnovení lovu velryb pro obchodní účely," uvedla Cassandra Phillipsová. Za deset let se počet osob, které přijely na Island pozorovat
velryby, zvýšil ze 100 na 44.000 (v roce 2000).
 |
