Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Velký Kosíř je vyhaslá sopka, učí chybně školáky

  12:04aktualizováno  12:04
Kopec Velký Kosíř u Prostějova je vyhaslá sopka. Přesně tuhle chybnou informaci se učí děti ve školách, naposledy zazněla dokonce v dokumentárním filmu o historii Prostějova. Odborníci netuší, kde se nesmysl vzal. Snad v řadě legend a pověr, kterými je rekreační místo Velký Kosíř, dominanta v okolní rovinaté Hané, opředen.

Velký Kosíř - Nejvyšší vrchol Hané - Velký Kosíř | foto: Josef Franc / www.fotobanka.cz



Klikněte na mapku

"Kosíř nikdy sopkou nebyl. Pro řadu dalších pověstí, které se k němu vážou, je však nazýván hanáckým Blaníkem,“ uvedl profesor z Ústavu geologických věd Masarykovy univerzity v Brně Antonín Přichystal, který se historií Kosíře zabývá.

Kosíř má jméno od svého tvaru - připomíná kosu

"Název Kosíř pochází od jeho nápadného protáhlého tvaru, jenž připomíná kosu. Mezi lidmi se stále objevují představy, že právě tento tvar dokazuje dávno vyhaslou sopku,“ vysvětluje profesor Přichystal.

Je na tom něco pravdy a mohou geologové vůbec jednoznačně rozhodnout, zda Kosíř někdy před stovkami milionů let byl či nebyl sopkou? "Na tuto otázku lze zcela spolehlivě odpovědět. Nikde na Kosíři nebyla nalezena hornina, která by vznikla sopečnou činností z magmatu. Kosíř je výhradně složen z hornin usazených v moři,“ dodává Přichystal.

Sedimenty, ze kterých je Kosíř poskládán, odborníci podle zrnitosti označují jako slepence, droby, prachovce či břidlice. Vznikaly ve spodnokarbonském moři někdy před 340 až 330 miliony lety z úlomků starších hornin. Ty do moře přinášely řeky od západu, patrně odněkud z Českomoravské vrchoviny.

Chráněné území

V rovinaté Hané v okolí Prostějova je Kosíř, jehož nejvyšší bod má 441 metrů nad mořem, nepřehlédnutelným útvarem. Vrchol má charakter náhorní plošiny a díky řadě vzácných druhů rostlin bylo celé území v roce 1990 vyhlášeno za chráněné.

Součástí kopce je také světově proslulá geologická lokalita v devonských vápencích u Čelechovic.

"Na jihovýchodních svazích Kosíře se v minulosti v řadě lomů těžily proslulé čelechovické vápence se zkamenělinami. V devonu, před přibližně 400 miliony lety, se zde rozlévalo teplé tropické moře s bohatým životem,“ říká geoložka Vladimíra Jašková.

Velký Kosíř

  • Vrchol Velkého Kosíře má charakter náhorní plošiny a díky řadě vzácných druhů rostlin bylo území v roce 1990 vyhlášeno za chráněné.
  • Zkameněliny. Na jihovýchodních svazích kopce se v minulosti těžily proslulé čelechovické vápence se zkamenělinami.
  • Moře. V devonu, před přibližně 400 miliony lety, se zde rozlévalo teplé tropické moře s bohatým životem. V okolí Kosíře byly v minulosti nalezeny třeba sedimenty s lasturami třetihorních ústřic.
  • Kosířská venuše. Nálezy dokládají stopy člověka na Kosíři již v době kamenné. Postupně se zde vystřídalo několik různých kultur, s tou poslední, která nese název kultura s moravskou malovanou keramikou, je spojován unikátní nález Kosířské venuše v roce 1972.

Zkamenělina

Geoložka Vladimíra Jašková ukazuje zkamenělinu (trs stromatopory) z čelechovického devonu. Řadu zkamenělin má ve sbírkách prostějovské muzeum.

Na poli znalci našli unikátní sošku venuše

V okolí Kosíře byly v minulosti nalezeny sedimenty s lasturami třetihorních ústřic, v geologických kruzích je známá dnes již zavezená pískovna u Slatinek, v mladotřetihorních píscích se zde objevovaly lastury hřebenatek, ústřic a schránky ježovek. Archeologické nálezy dokládají stopy člověka na Kosíři již v době kamenné.

"Postupně se zde vystřídalo několik různých kultur, s tou poslední, která nese název kultura s moravskou malovanou keramikou, je spojován unikátní nález Kosířské venuše,“ uvedl geolog Antonín Přichystal. Jde o část ženské sošky, která byla objevena v roce 1972 na poli v místě zvaném U tří dubů. Je zdobena kobercovitým pokrytím vpichů.

"Další taková soška se dosud na Moravě nenašla, a Kosířská venuše je proto zaznamenána v řadě archeologických publikací,“ dodal Přichystal. Kde se vzala historka o tom, že Kosíř je vyhaslou sopkou, odborníci nevědí. Neví se, kdy se toto tvrzení poprvé objevilo nebo kdo je jako první publikoval, ale stejná chyba se omílá stále dokola.

Historikové se domnívají, že historka asi vznikla v souvislosti s legendami a pověstmi, které se ke Kosíři vážou, nebo se zajímavým tvarem celého kopce. Jednu z legend popisuje například Josef Simon v publikaci s názvem Kosíř u Prostějova, která vyšla v roce 1929. Kosíř podle ní vznikl po velikém boji Hanáků s rarachy.

Já tě dám Kosíř! křičel na krále Ječmínka čert

V jedné z legend se vypráví: "Stalo se, že čert škobrtl a svalil se jak měch a král Ječmínek zvítězil nad ďábelskými úklady strojenými na Hané. Vypadlá hora rarachovi z ruky mezi Romžou, Veklečkou a Oklukou, toť Kosíř. Hora se rozpleskla a roztáhla na délku do podoby hanáckého kosíře a řezací stolice, měchu kovářského a stala se náhrobkem těchto věcí a Hanáků, kteří tu s ďáblem slavně bojovali. Ječmínek, žehnaje hoře, pojmenoval ji Kosířem na památku, že vzteklý Ancikrist maje v ruce horu, mrskl s ní po Ječmínkovi se slovy: Já tě dám Kosíř!“

Další z tradovaných legend tvrdí, že nad Kosířem létá ohnivý drak, nebo že nad kopcem zůstal stát mrak, i když ostatní mračna letěla dál. Z mraku pak vyšlehl oheň a výboj a strhla se silná bouřka. A odtud je již jen krok k pověsti, že Kosíř je vyhaslá sopka.

Přes Kosíř vede také naučná stezka, která je však bohužel v dezolátním stavu a prostějovští ochránci přírody nyní usilují o její obnovu.





Nejčtenější

Před letošní cestou na Gašerbrum I. měl obavu, zda v něm výstup nerozvíří...
Bál jsem se, že na Gašerbrumu najdu parťákovy ostatky, říká Marek Holeček

Letos poprvé vylezl jihozápadní stěnou na osmitisícovku Gašerbrum I. Před čtyřmi lety tam při druhém společném pokusu tragicky zahynul jeho parťák Zdeněk...  celý článek

"V den mých pětadvacátých narozen jsem se ráno podíval na svou kočku a uvědomil...
Moje kočka si žila lépe než já, říká muž, který brázdí svět bez motorů

V pětadvaceti opustil dobře placenou práci a rozhodl se věnovat své vášni – pomalému cestování. Dave Cornthwaite ukrajuje kilometry na paddleboardu, kajaku,...  celý článek

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

Značka na golfovém hřišti v Austrálii upozorňující na přítomnost žraloků.
Už žádné další útoky žraloků. Australské pláže budou hlídat drony

Austrálie vyšle na pláže bezpilotní letouny s kamerami, aby hlídaly výskyt žraloků u pobřeží a okamžitě vysílaly poplach pobřežní hlídce a na chytré hodinky...  celý článek

Karaoke z Islandu
Přijeďte a zlomíte si jazyk. Nejtěžší karaoke píseň má přilákat turisty

Že je váš rodný jazyk komplikovaný a turisté vás nedokážou ve vaší řeči ani pozdravit? Udělejte z toho výhodu. Originální karaoke písnička s komplikovanými...  celý článek

Další z rubriky

Turisté na vrcholu Sněžky
Přírodní „Václaváky“ v Česku. Fenomén, který nechceme, ale máme

Patří mezi nejkrásnější místa v Česku, mají ale jednu velkou vadu na kráse: v sezoně je lepší se jim vyhnout. Velká parkoviště, restaurace, kiosky a přetížené...  celý článek

Východ slunce na pražských Hradčanech (1. srpna 2017).
Nejlevnější turistická metropole v Evropě? Ano, je to Praha

Připadají vám ceny v centru Prahy absurdně natažené? Omyl. Praha patří v cestovatelských žebříčcích mezi nejlevnějších evropské metropole.  celý článek

Tisíc vojáků se střetlo u Slavkova u Brna. Připomněli si rok 1805, kdy...
Kde se psala historie. Procházka za bitvou tří císařů v okolí Slavkova

V dalším díle seriálu Cesty kulturní krajinou jsme tentokrát zamířili do krajiny okolo Slavkova u Brna. Na komentovanou procházku s ruční kamerou jsme se...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.