Velký Kosíř je vyhaslá sopka, učí chybně školáky

  12:04aktualizováno  12:04
Kopec Velký Kosíř u Prostějova je vyhaslá sopka. Přesně tuhle chybnou informaci se učí děti ve školách, naposledy zazněla dokonce v dokumentárním filmu o historii Prostějova. Odborníci netuší, kde se nesmysl vzal. Snad v řadě legend a pověr, kterými je rekreační místo Velký Kosíř, dominanta v okolní rovinaté Hané, opředen.

Velký Kosíř - Nejvyšší vrchol Hané - Velký Kosíř | foto: Josef Franc / www.fotobanka.cz



Klikněte na mapku

"Kosíř nikdy sopkou nebyl. Pro řadu dalších pověstí, které se k němu vážou, je však nazýván hanáckým Blaníkem,“ uvedl profesor z Ústavu geologických věd Masarykovy univerzity v Brně Antonín Přichystal, který se historií Kosíře zabývá.

Kosíř má jméno od svého tvaru - připomíná kosu

"Název Kosíř pochází od jeho nápadného protáhlého tvaru, jenž připomíná kosu. Mezi lidmi se stále objevují představy, že právě tento tvar dokazuje dávno vyhaslou sopku,“ vysvětluje profesor Přichystal.

Je na tom něco pravdy a mohou geologové vůbec jednoznačně rozhodnout, zda Kosíř někdy před stovkami milionů let byl či nebyl sopkou? "Na tuto otázku lze zcela spolehlivě odpovědět. Nikde na Kosíři nebyla nalezena hornina, která by vznikla sopečnou činností z magmatu. Kosíř je výhradně složen z hornin usazených v moři,“ dodává Přichystal.

Sedimenty, ze kterých je Kosíř poskládán, odborníci podle zrnitosti označují jako slepence, droby, prachovce či břidlice. Vznikaly ve spodnokarbonském moři někdy před 340 až 330 miliony lety z úlomků starších hornin. Ty do moře přinášely řeky od západu, patrně odněkud z Českomoravské vrchoviny.

Chráněné území

V rovinaté Hané v okolí Prostějova je Kosíř, jehož nejvyšší bod má 441 metrů nad mořem, nepřehlédnutelným útvarem. Vrchol má charakter náhorní plošiny a díky řadě vzácných druhů rostlin bylo celé území v roce 1990 vyhlášeno za chráněné.

Součástí kopce je také světově proslulá geologická lokalita v devonských vápencích u Čelechovic.

"Na jihovýchodních svazích Kosíře se v minulosti v řadě lomů těžily proslulé čelechovické vápence se zkamenělinami. V devonu, před přibližně 400 miliony lety, se zde rozlévalo teplé tropické moře s bohatým životem,“ říká geoložka Vladimíra Jašková.

Velký Kosíř

  • Vrchol Velkého Kosíře má charakter náhorní plošiny a díky řadě vzácných druhů rostlin bylo území v roce 1990 vyhlášeno za chráněné.
  • Zkameněliny. Na jihovýchodních svazích kopce se v minulosti těžily proslulé čelechovické vápence se zkamenělinami.
  • Moře. V devonu, před přibližně 400 miliony lety, se zde rozlévalo teplé tropické moře s bohatým životem. V okolí Kosíře byly v minulosti nalezeny třeba sedimenty s lasturami třetihorních ústřic.
  • Kosířská venuše. Nálezy dokládají stopy člověka na Kosíři již v době kamenné. Postupně se zde vystřídalo několik různých kultur, s tou poslední, která nese název kultura s moravskou malovanou keramikou, je spojován unikátní nález Kosířské venuše v roce 1972.

Zkamenělina

Geoložka Vladimíra Jašková ukazuje zkamenělinu (trs stromatopory) z čelechovického devonu. Řadu zkamenělin má ve sbírkách prostějovské muzeum.

Na poli znalci našli unikátní sošku venuše

V okolí Kosíře byly v minulosti nalezeny sedimenty s lasturami třetihorních ústřic, v geologických kruzích je známá dnes již zavezená pískovna u Slatinek, v mladotřetihorních píscích se zde objevovaly lastury hřebenatek, ústřic a schránky ježovek. Archeologické nálezy dokládají stopy člověka na Kosíři již v době kamenné.

"Postupně se zde vystřídalo několik různých kultur, s tou poslední, která nese název kultura s moravskou malovanou keramikou, je spojován unikátní nález Kosířské venuše,“ uvedl geolog Antonín Přichystal. Jde o část ženské sošky, která byla objevena v roce 1972 na poli v místě zvaném U tří dubů. Je zdobena kobercovitým pokrytím vpichů.

"Další taková soška se dosud na Moravě nenašla, a Kosířská venuše je proto zaznamenána v řadě archeologických publikací,“ dodal Přichystal. Kde se vzala historka o tom, že Kosíř je vyhaslou sopkou, odborníci nevědí. Neví se, kdy se toto tvrzení poprvé objevilo nebo kdo je jako první publikoval, ale stejná chyba se omílá stále dokola.

Historikové se domnívají, že historka asi vznikla v souvislosti s legendami a pověstmi, které se ke Kosíři vážou, nebo se zajímavým tvarem celého kopce. Jednu z legend popisuje například Josef Simon v publikaci s názvem Kosíř u Prostějova, která vyšla v roce 1929. Kosíř podle ní vznikl po velikém boji Hanáků s rarachy.

Já tě dám Kosíř! křičel na krále Ječmínka čert

V jedné z legend se vypráví: "Stalo se, že čert škobrtl a svalil se jak měch a král Ječmínek zvítězil nad ďábelskými úklady strojenými na Hané. Vypadlá hora rarachovi z ruky mezi Romžou, Veklečkou a Oklukou, toť Kosíř. Hora se rozpleskla a roztáhla na délku do podoby hanáckého kosíře a řezací stolice, měchu kovářského a stala se náhrobkem těchto věcí a Hanáků, kteří tu s ďáblem slavně bojovali. Ječmínek, žehnaje hoře, pojmenoval ji Kosířem na památku, že vzteklý Ancikrist maje v ruce horu, mrskl s ní po Ječmínkovi se slovy: Já tě dám Kosíř!“

Další z tradovaných legend tvrdí, že nad Kosířem létá ohnivý drak, nebo že nad kopcem zůstal stát mrak, i když ostatní mračna letěla dál. Z mraku pak vyšlehl oheň a výboj a strhla se silná bouřka. A odtud je již jen krok k pověsti, že Kosíř je vyhaslá sopka.

Přes Kosíř vede také naučná stezka, která je však bohužel v dezolátním stavu a prostějovští ochránci přírody nyní usilují o její obnovu.



Nejčtenější

Brány a soutěsky Strážovských vrchů. Neskutečný výlet pro milovníky skal

Panoramatický rozhled ze zříceniny Súľovský hrad

Skalní města bývají vyhledávaným cílem turistů. Súľovské skály vám pak k malebnosti přidají bonus v podobě...

Ať žijí duchové. Podívejte se, kde skřítkové a tesaři vylezli z mechu

A ještě jeden snímek z poválečných oprav chátrající památky

Vy cizáci, zmizte! Tak odháněl ze svého hradu rytíř Brtník nezvané hosty. Dnešní hrad Krakovec je ovšem na hosty dobře...



Silný žaludek a trpělivost s sebou. Na co se připravit při cestě do Indie

Hmyzí trus a znečištěný vzduch zabarvily původně bílou hrobku Tádž Mahal v...

Do druhé nejlidnatější země světa míří na přelomu roku tisíce cestovatelů. Indie je pestrobarevná a hlavně...

Byl jsem ve všech zemích světa dvakrát, tvrdí cestovatelský rekordman

Babis Bizas na návštěvě Crozetových ostrovů v roce 2013

Řecký cestovatel Babis Bizas se na svou první cestu vydal v roce 1976 ve věku 22 let. Od té doby se v podstatě...

Nenápadný klenot Saského Švýcarska. Údolím Křinice těsně před zavíračkou

V kaňonu Křinice

Ideální doba pro návštěvu Českého nebo Saského Švýcarska nastala právě teď. Letní humbuk je definitivně pryč a blíží se...

Další z rubriky

VIDEO: V zimě, dešti i mlze. I plachtění po Lipně může být adrenalin

Plachtili jsme na lodi Sunway.

Na vodní nádrži Lipno kotví spousta plachetnic. Zájemci si je mohou půjčit na pár hodin, ale i třeba na víkend....

VIDEO: Procházka centrem Prahy je pomalu za trest. Kvůli turistům

Praha je přeplněná turisty

Návštěvnost Prahy pravidelně stoupá již několik let a z centra města se v některých dnech stává téměř neprostupná...

Tady nepospíchá ani řeka. Pěšky naším nejmenším národním parkem

Ráno u Dyje na rakouské straně

Řeka Dyje vyhloubila za miliony let mezi Vranovem a Znojmem divoký a zalesněný kaňon se spoustou meandrů, kamenných...



Najdete na iDNES.cz