Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Velký Kosíř je vyhaslá sopka, učí chybně školáky

  12:04aktualizováno  12:04
Kopec Velký Kosíř u Prostějova je vyhaslá sopka. Přesně tuhle chybnou informaci se učí děti ve školách, naposledy zazněla dokonce v dokumentárním filmu o historii Prostějova. Odborníci netuší, kde se nesmysl vzal. Snad v řadě legend a pověr, kterými je rekreační místo Velký Kosíř, dominanta v okolní rovinaté Hané, opředen.

Velký Kosíř - Nejvyšší vrchol Hané - Velký Kosíř | foto: Josef Franc / www.fotobanka.cz



Klikněte na mapku

"Kosíř nikdy sopkou nebyl. Pro řadu dalších pověstí, které se k němu vážou, je však nazýván hanáckým Blaníkem,“ uvedl profesor z Ústavu geologických věd Masarykovy univerzity v Brně Antonín Přichystal, který se historií Kosíře zabývá.

Kosíř má jméno od svého tvaru - připomíná kosu

"Název Kosíř pochází od jeho nápadného protáhlého tvaru, jenž připomíná kosu. Mezi lidmi se stále objevují představy, že právě tento tvar dokazuje dávno vyhaslou sopku,“ vysvětluje profesor Přichystal.

Je na tom něco pravdy a mohou geologové vůbec jednoznačně rozhodnout, zda Kosíř někdy před stovkami milionů let byl či nebyl sopkou? "Na tuto otázku lze zcela spolehlivě odpovědět. Nikde na Kosíři nebyla nalezena hornina, která by vznikla sopečnou činností z magmatu. Kosíř je výhradně složen z hornin usazených v moři,“ dodává Přichystal.

Sedimenty, ze kterých je Kosíř poskládán, odborníci podle zrnitosti označují jako slepence, droby, prachovce či břidlice. Vznikaly ve spodnokarbonském moři někdy před 340 až 330 miliony lety z úlomků starších hornin. Ty do moře přinášely řeky od západu, patrně odněkud z Českomoravské vrchoviny.

Chráněné území

V rovinaté Hané v okolí Prostějova je Kosíř, jehož nejvyšší bod má 441 metrů nad mořem, nepřehlédnutelným útvarem. Vrchol má charakter náhorní plošiny a díky řadě vzácných druhů rostlin bylo celé území v roce 1990 vyhlášeno za chráněné.

Součástí kopce je také světově proslulá geologická lokalita v devonských vápencích u Čelechovic.

"Na jihovýchodních svazích Kosíře se v minulosti v řadě lomů těžily proslulé čelechovické vápence se zkamenělinami. V devonu, před přibližně 400 miliony lety, se zde rozlévalo teplé tropické moře s bohatým životem,“ říká geoložka Vladimíra Jašková.

Velký Kosíř

  • Vrchol Velkého Kosíře má charakter náhorní plošiny a díky řadě vzácných druhů rostlin bylo území v roce 1990 vyhlášeno za chráněné.
  • Zkameněliny. Na jihovýchodních svazích kopce se v minulosti těžily proslulé čelechovické vápence se zkamenělinami.
  • Moře. V devonu, před přibližně 400 miliony lety, se zde rozlévalo teplé tropické moře s bohatým životem. V okolí Kosíře byly v minulosti nalezeny třeba sedimenty s lasturami třetihorních ústřic.
  • Kosířská venuše. Nálezy dokládají stopy člověka na Kosíři již v době kamenné. Postupně se zde vystřídalo několik různých kultur, s tou poslední, která nese název kultura s moravskou malovanou keramikou, je spojován unikátní nález Kosířské venuše v roce 1972.

Zkamenělina

Geoložka Vladimíra Jašková ukazuje zkamenělinu (trs stromatopory) z čelechovického devonu. Řadu zkamenělin má ve sbírkách prostějovské muzeum.

Na poli znalci našli unikátní sošku venuše

V okolí Kosíře byly v minulosti nalezeny sedimenty s lasturami třetihorních ústřic, v geologických kruzích je známá dnes již zavezená pískovna u Slatinek, v mladotřetihorních píscích se zde objevovaly lastury hřebenatek, ústřic a schránky ježovek. Archeologické nálezy dokládají stopy člověka na Kosíři již v době kamenné.

"Postupně se zde vystřídalo několik různých kultur, s tou poslední, která nese název kultura s moravskou malovanou keramikou, je spojován unikátní nález Kosířské venuše,“ uvedl geolog Antonín Přichystal. Jde o část ženské sošky, která byla objevena v roce 1972 na poli v místě zvaném U tří dubů. Je zdobena kobercovitým pokrytím vpichů.

"Další taková soška se dosud na Moravě nenašla, a Kosířská venuše je proto zaznamenána v řadě archeologických publikací,“ dodal Přichystal. Kde se vzala historka o tom, že Kosíř je vyhaslou sopkou, odborníci nevědí. Neví se, kdy se toto tvrzení poprvé objevilo nebo kdo je jako první publikoval, ale stejná chyba se omílá stále dokola.

Historikové se domnívají, že historka asi vznikla v souvislosti s legendami a pověstmi, které se ke Kosíři vážou, nebo se zajímavým tvarem celého kopce. Jednu z legend popisuje například Josef Simon v publikaci s názvem Kosíř u Prostějova, která vyšla v roce 1929. Kosíř podle ní vznikl po velikém boji Hanáků s rarachy.

Já tě dám Kosíř! křičel na krále Ječmínka čert

V jedné z legend se vypráví: "Stalo se, že čert škobrtl a svalil se jak měch a král Ječmínek zvítězil nad ďábelskými úklady strojenými na Hané. Vypadlá hora rarachovi z ruky mezi Romžou, Veklečkou a Oklukou, toť Kosíř. Hora se rozpleskla a roztáhla na délku do podoby hanáckého kosíře a řezací stolice, měchu kovářského a stala se náhrobkem těchto věcí a Hanáků, kteří tu s ďáblem slavně bojovali. Ječmínek, žehnaje hoře, pojmenoval ji Kosířem na památku, že vzteklý Ancikrist maje v ruce horu, mrskl s ní po Ječmínkovi se slovy: Já tě dám Kosíř!“

Další z tradovaných legend tvrdí, že nad Kosířem létá ohnivý drak, nebo že nad kopcem zůstal stát mrak, i když ostatní mračna letěla dál. Z mraku pak vyšlehl oheň a výboj a strhla se silná bouřka. A odtud je již jen krok k pověsti, že Kosíř je vyhaslá sopka.

Přes Kosíř vede také naučná stezka, která je však bohužel v dezolátním stavu a prostějovští ochránci přírody nyní usilují o její obnovu.



Nejčtenější

Zakázaná místa lákají zvědavce, někteří se však z dobrodružství nevrátí

Turistka spadla ze skály v lomu Velká Amerika.

Lidé často zbytečně riskují, když chodí na místa se zákazem vstupu. Lezou do zatopených lomů, šplhají na komíny nebo se...

GLOSA: Kolo Favorit je opravdu legenda. Ale ze zoufalství

Výstava Fenomén Favorit v Národním technickém muzeu

Není legenda jako legenda. Některé věci si připomínáme zaslouženě pro jejich výjimečnost. Jiné se staly legendárními z...



Deset tajných tipů na nevšední pláže v Chorvatsku

Pláž Punta rata, Brela

Chorvatsko má 1 246 ostrovů a 5 835 kilometrů pobřežní čáry. Přinášíme vám výběr z těch nejlepších a zároveň méně...

Po Česku jezdí sto tisíc elektrokol. Bez přilby na ně nesedejte

Redaktor MF DNES Miloslav Lubas s manželkou si vyzkoušeli, jak se v Jizerkách...

Elektrokola zažívají boom, podle odhadů prodejců jich po Česku jezdí už na sto tisíc. S rychlejším kolem však roste...

Kim má velké plány s turistikou. Vymění bomby za pláže?

Do Wonsanu za odměnu. Skupina žen pchjongjangské textilky se na pláže ve...

Wonsan. Zapamatujte si to jméno. Pokud všechno půjde tak, jak si vysnil severokorejský diktátor Kim Čong-un, možná už...

Další z rubriky

OBRAZEM: Čas nezralých bobulí. Když Morava čeká na víno

Dobrosrdeční lidé, tradice a tvrdá práce. Okolí Velkých Bílovic je kraj...

Dobrosrdeční lidé, tradice a tvrdá práce. Okolí Velkých Bílovic je kraj nekonečných vinohradů, teplého podnebí, lánů...

KOMENTÁŘ: Střelba na stezce pro cyklisty? Jen otázka času

Cyklisty i chodce ochrání na ostravských cyklostezkách nové piktogramy.

Ten, kdo vymyslel cyklostezky, byl šílenec. A sadista. Kdoví. Možná, že to i myslel dobře. Zřídit stezky, kde se lidé...

VIDEO: Podívejte se, jakým skvostem cestoval prezident Masaryk

Prezidentský vlak na Masarykově nádraží v Praze (28. června 2018)

Z Masarykova nádraží v Praze ve čtvrtek vyrazila historická souprava Prezidentského vlaku. Salonními vozy jezdili čeští...

Najdete na iDNES.cz