Hora Veľký bok (1 727 m) v Nízkých Tatrách zřejmě ukrývá nejvýše položené letiště na Slovensku.

Hora Veľký bok (1 727 m) v Nízkých Tatrách zřejmě ukrývá nejvýše položené letiště na Slovensku. | foto: Martin JanoškaiDNES.cz

Veľký bok: nejvýše položené letiště na Slovensku?

  • 5
Výstup na Veľký bok (1 727 m) v Nízkých Tatrách je fyzicky, časově i orientačně náročný. Pokud sem však zamíříte, pohltí vás hloubka karpatských lesů a dolin i ticho nekonečných travnatých plání. Navíc si prohlédnete i nejvýše položené letiště na Slovensku.


Zdroj: Mapy © PLANstudio

Hora Veľký bok (1 727 m) patří k významným, přesto však poměrně neznámým vrcholům Nízkých Tater. Nachází se totiž mimo hlavní a turisty hojně navštěvovaný hřeben a výstup na něj není zrovna procházkou.

Většina návštěvníků Nízkých Tater se spokojí pouze s tím, že si majestátní masiv prohlédne z vrcholu hory Predná hoľa na červené magistrále z uctivé vzdálenosti 5 km a pokračuje dál. Jednodenní výlet sem doporučujeme všem, kdo chtějí vidět kus krásné přírody bez davu turistů v patách.

Nástup ze Svarína

Na Veľký bok vede žlutá turistická značka z osady Svarín. Ten leží ukrytý mezi kopci v údolí Čierného Váhu v doslova liduprázdné krajině. Doliny jsou tu dlouhé, zalesněné a pusté. Do Svarína kdysi jezdíval autobus a vláček lesní železnice. Dnes sem bohužel musíte dojít pěšky z Kráľovy Lehoty, popřípadě cestou stopnout některé z minima aut, co tudy občas projíždějí. Na druhé straně je ovšem velká pravděpodobnost, že auto zastaví, neboť domorodci vědí, jaká je zde dopravní situace.

Svarín je osada s několika starými domy, budovami Lesního závodu a pily a rekreačním zařízením s názvem Ranč Gaburovci. Žlutá značka odtud směřuje kolem pily po pohodlné lesní asfaltce do Svarínské doliny směrem na jih.

Túra na Veľký bok v Nízkých Tatrách

Pila ve Svaríně

Zprvu je dolina poměrně široká, objevují se průhledy na mohutný masiv Veľkého boku, který je však ještě velmi daleko i velmi vysoko. Cesta dolinou trvá více než dvě hodiny, avšak rozhodně to není žádný údolní "vopruz". Jde se příjemně, kolem voní les, objevují se občas skaliska a metry pomalu přibývají.

Pokud máte štěstí, svezou vás lesáci nebo dřevorubci až ke skládce dřeva v dolince Torysa, kde asfaltka končí. Tady je třeba začít dávat pozor na cestu, protože tudy chodí opravdu jen minimum lidí a chodníček se místy ztrácí mezi porostem kapradin, v křoví a mezi vývraty.
 
Začíná nejobtížnější úsek – drápete se přímo vzhůru erozním zářezem jedné ze zdrojnic potoka Svarínky mezi padlými kmeny statných smrků, chodníček i značka se ztrácejí v maliní nebo kapradí... Ideální místo, kde se potkat tváří v tvář s medvědem. Proto o sobě raději dávejte vědět pískáním, mluvením nebo zpěvem – samozřejmě pokud na to vystačíte s dechem.

Túra na Veľký bok v Nízkých Tatrách
Obtížný výstup mezi vývraty z doliny Torysa

Vzhůru na letiště

Po překonání nepříjemného místa vstoupíte do vzrostlého lesa a náročnost výstupu se pozvolna zmírňuje. Velkým obloukem se vyhoupnete na kótu Nemecká (1 536 m), kde stromy řídnou a objevují se první výhledy do krajiny. Vypadá to tu tak trochu jako v ukrajinských Poloninách – obrovské prostory hor, hluboké doliny všude okolo a nikde ani živáčka. A nejkrásnější scenérie v podobě obrovského masivu Veľkého boku se otevírá přímo před vámi za nehlubokým travnatým sedýlkem.

Teprve při vlastním výstupu na Veľký bok zjistíte, co je to za kopec. Vlastně to ani kopec není, ale spíše obrovská náhorní plošina ve výšce okolo 1 670 m a o délce téměř 1 km. V nejrovnější části by se tady vedle sebe naskládalo snad deset fotbalových hřišť!

Túra na Veľký bok v Nízkých Tatrách

Túra na Veľký bok v Nízkých Tatrách

Podle legendy tu prý měly v dobách Slovenského národního povstání přistávat letadla s pomocí pro povstalce. Zda-li to je skutečně pravda, anebo šlo o neuskutečněné plány, není možné spolehlivě zjistit. Při dobrých povětrnostních podmínkách by však přistávání letadel technicky realizovatelné určitě bylo.

Dobré povětrnostní podmínky jsou v každém případě žádoucí i při postupu k nejvyšší kótě, neboť orientace v případě mlhy je na bezlesém a plochém masivu, kudy vede jen sotva znatelný chodník, značně ztížená.

Nejvyšší bod se nachází při západním okraji vrcholové plošiny a rozhled z něj kterýmkoli směrem vyráží dech.

Na západě přes údolí se rýsují skalnaté hřebeny Ďumbiera a Chopku, na severu hradba Západních a Vysokých Tater, Liptov jako na dlani, kdesi dole v lesích Svarín a nad ním horní nádrž přečerpávací elektrárny Čierny Váh, na východě přes náhorní "letiště" Kráľova hoľa.

Kromě úžasného výhledu věnujte určitě pozornost i kobercům různých horských květů, kterým se tu daří díky vápencovému podloží. Vápenec je ostatně i příčinou zdejšího neobvyklého reliéfu – celý masiv Veľkého boku představuje v podstatě jednu velkou krasovou plošinu.

Túra na Veľký bok v Nízkých Tatrách
"Letiště" na Veľkém boku

Populární chata, kterou si oblíbili i partyzáni

Sestup z vrcholu vede zpočátku téměř stejným směrem jako výstupová trasa, takže je opět třeba dbát zvýšené pozornosti při orientaci. Po sestupu mezi kosodřevinu a do lesa je však již cesta jasná a klesá celkem strmě do sedla pod Veľkým bokem.

V sedle je rozcestník a také bujné porosty kopřiv, které prozrazují, že tu kdysi stávala salaš a intenzivně se páslo. Malá lovecká chatka asi 100 m vlevo zase připomíná místo, kde stávala v letech 1936-1944 oblíbená turistická chata.

Zajímavostí je, že stavbu této chaty financovalo ústředí Klubu československých turistů v Praze, kterému i patřila. Byla to jednoposchoďová podsklepená stavba s okny na slunnou jihovýchodní stranu. Do chaty se vcházelo po schodech, které je možné vidět ještě dnes u lovecké chatky.

V přízemí byla chodba, jídelna, kuchyň, umývárna, sklad potravin, lyžárna, v patře se nacházely dvě společné noclehárny s kapacitou 32 postelí. Ve všech místnostech byl vodovod, který nezamrzal ani za nejtužších mrazů. Oblíbenou a hojně navštěvovanou chatu si však roku 1944 oblíbili partyzáni, takže Němci ji preventivně vypálili. Snad i kvůli tomu letišti...

Túra na Veľký bok v Nízkých Tatrách
Veľký bok z Nemecké

Túra na Veľký bok v Nízkých Tatrách
Pod vrcholem Veľkého boku

Po absolvování výstupu na Veľký bok by člověk turistickou chatu v sedle dozajista uvítal. Hodil by se zdroj vody, který uvádějí mapy, avšak ve skutečnosti není k nalezení. Na druhé straně, právě díky absenci chaty a možnosti občerstvení sem prakticky nikdo nechodí a člověk může právě tady zažít pravou karpatskou atmosféru, za níž se jezdí na Ukrajinu nebo do Rumunska.

Může se hodit

Jak se tam dostat
Za východisko je nejlepší zvolit město Liptovský Hrádok a popřípadě zde zaparkovat auto. Odtud vlakem do stanice Kráľova Lehota a dále pěšky nebo stopem do Svarína. Z cíle túry v Malužiné se dopravíte autobusem zpět do Liptovského Hrádku.

Itinerář trasy
Svarín (695 m) – Nemecká (1 536 m), žlutá, 3 h 30 min – Veľký bok (1 727 m), žlutá, 4 h 30 min – sedlo pod Veľkým bokem (1479 m), žlutá, 5 h 30 min – Malužiná (733 m), modrá, 8 h 30 min

Mapy
VKÚ 1:50 000 č. 123 – Nízké Tatry, Kráľova hoľa

Více informací o chatě pod Veľkým bokem - ZDE