Canberra proto v lednu vyzvala vědce, aby navrhli, jak tento největší korálový systém světa, táhnoucí se v délce 2 600 kilometrů podél severovýchodních břehů Austrálie, zachránit. Vláda na projekt vyčlenila dva miliony australských dolarů (33 milionů korun).
Předloni a loni vědecký svět zaznamenal dvě závažné epizody bělení korálů. Velký bariérový útes je jedním z nejcennějších ekosystémů na Zemi. V uplynulých desetiletích však trpí pod náporem lidské činnosti. Ničí ho pesticidy, lodní doprava i těžba. A také dravá mořská hvězdice, která se korály živí. Australští vědci teď řeší, zda hvězdici trnitou, která devastuje korálové útesy napříč Tichým a Indickým oceánem, lze zlikvidovat obyčejným kuchyňským octem.
Vláda přislíbila, že bude bojovat proti klimatickým změnám obecně, ale má zájem i o krátkodobější opatření, jež pomohou útes chránit. Ze 69 zaslaných návrhů vybrala šest, které mají být otestovány, aby se zjistila jejich proveditelnost.
Jeden z nich počítá s injektáží mraků tak, aby odrážely sluneční paprsky. Mělo by se toho dosáhnout mořskou solí. David Mead z australského institutu věd o moři řekl, že byť se tento návrh zdá na první pohled bláznivý, má v sobě potenciál.
„Náš tým zkoumá použití velmi jemné hadicové koncovky, jíž by se dala dělat injektáž kapek mořské vody v řádu několika miliard za vteřinu. Voda se vypaří a zůstanou malé částečky soli, které se budou vznášet vzduchem. Mohlo by to zvýšit odraz slunečního světla,“ řekl Mead.
Další návrh, který se vládě líbil, spočíval ve vytvoření ultrajemné vrstvy odrazného biodegradabilního krytu, kterým by se určité části útesů pokryly a chránily by před horkem. „Na této vrstvě je zajímavé, že má tloušťku jedné molekuly, lze v ní plavat a sama se rozloží,“ řekl Meadův kolega Andrew Negri.
Mezi dalšími úspěšnými návrhy bylo pokrytí útesu miniaturními korály vyrobenými 3D tiskárnami, což by mohlo podpořit růst korálů, nebo také odběr a přemístění malých korálů na jiné místo.
