Už několik let dráždí ochránce přírody areál Velkolomu Čertovy schody-západ u obce Koněprusy na Berounsku v Chráněné krajinné oblasti Český kras. Ti umírněnější ho berou jako nutné zlo, jehož kořeny sahají až do minulého století, a důsledek nikdy nekončícího střetu člověka se zájmy ochrany přírody. Při vědomí této skutečnosti se pak snaží následky střetu alespoň minimalizovat. Militantní ekologové však vidí ve Velkolomu Čertovy schody pouze důkaz nehospodárného a bezohledného drancování nerostného bohatství Česka, a požadují proto co nejrychlejší zastavení těžby. Jak však bude jednou vypadat ohromný areál vápencového lomu v těsném sousedství známých Koněpruských jeskyní, až ho těžaři opustí, protože další dobývání v něm už nebude z různých důvodů možné? Přestože se tak stane zhruba za šestnáct let, budoucí podoba lomu je díky počítačové technice známá již dnes. Velkolom Čertovy schody-západ se přemění v geologický park.
HISTORIE LOMU
Velkolom Čertovy schody-západ tvoří zhruba polovinu osmdesátihektarového dobývacího prostoru Koněprusy, jenž se rozkládá na katastrálním území stejnojmenné obce a sousední Tmaně. Vznikl už v polovině 19. století na místě bývalého kopce. Lom se stal jedním ze základů těžařského a cementářského průmyslu, který dosud zajišťuje obživu velkému počtu lidí. Masivní těžba a s tím související značné plošné rozšíření lomu začalo v roce 1954 při extenzivním způsobu hospodaření, kterým se vyznačoval minulý režim. Po společenských změnách v roce 1989 byl Velkolom Čertovy schody zprivatizován a jeho uživatelem se staly prostřednictvím stejnojmenné akciové společnosti německá firma Heidelberger Zement a belgická Lhoist. Současná hloubka lomu je asi tři sta metrů a široký je sto padesát metrů. V posledních pěti letech se v něm v průměru vytěžilo 300 000 tun vápence ročně.
REKULTIVACE ZAČALA
Stejně jako kterákoliv jiná těžařská firma, také akciová společnost Velkolom Čertovy schody je ze zákona povinná vytěžený lom před jeho definitivním opuštěním vrátit zpět do přírody tak, aby organicky zapadl do okolní krajiny. Tuto rekultivaci firma může provést buď až po ukončení těžby, nebo průběžně již během těžby. Druhý případ se týká bezprostředně i nynějšího uživatele lomu, akciové společnosti Velkolom Čertovy schody. "Lom se přemění v geologický park, který bude sloužit na nekomerční bázi k vědeckým i turistickým účelům. Práce na něm jsme již zahájili a jejich ukončení plánujeme na rok 2016," uvedl ředitel společnosti Václav Korbel. Firma už vložila do rekultivace lomu téměř osmnáct milionů korun a dalších šestačtyřicet milionů bude muset ještě zaplatit.
PODOBA PARKU
Výsledná podoba Geologického parku Čertovy schody počítá se zachováním současného stavu významných geologických, paleontologických a krasových lokalit obnažených těžbou pro budoucí studijní a naučné účely. Některé části stěn lomu budou odstřely upraveny tak, aby se na ně dala navézt zemina a do ní bylo možné zasadit stromy, keře a další rostliny typické pro okolní prostředí. Do areálu parku by zvenčí měla navíc prorůstat i divoká flóra a fauna, čímž by se organicky začlenil do zdejší krajiny a vytvořily by se tak v něm i podmínky pro rozrůstání fauny. "Projekt geologického parku se snaží záměrně vyvarovat takovým zásahům, jejichž výsledkem by byl vznik takzvaných zelených pouští, to znamená území, která nejsou zapojena do okolní přírody," upozornil ředitel Korbel. Některé partie lomu zůstanou však i po přeměně v geologický park nepřístupné a budou sloužit například jako skalní hnízdiště a ostrohy. Na dně lomu pak vznikne jezero a to zřejmě s přístupnými břehy a nasypanými ostrůvky na jeho hladině.
PŘÍZNIVÉ OHLASY
Plán na přeměnu Velkolomu Čertovy schody má podporu jak odborníků z ministerstva životního prostředí, tak například i vedení Správy Chráněné krajinné oblasti Český kras. "Některé věci z něj průběžně upřesňujeme. Je to například výběr výsadby konkrétních rostlin a stanovení jejich množství. Projekt rekultivace ale jako celek není špatný," říká vedoucí správy Michael Pondělíček. Ten si uvědomuje i teoretickou možnost ohrožení jeho úplného uskutečnění. "Firma může zbankrotovat. Rekultivační fond, do kterého průběžně přispívá v závislosti na objemu vytěžené suroviny, však existuje nezávisle na ní. Pokud by k tomu došlo, peníze by z fondu použil na rekultivaci lomu stát," uvedl.
 Na území Českého krasu je více lomů, které jsou ekologům trnem v oku. |
