Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Velké Losiny: na kole do ráje čarodějnic

  21:20aktualizováno  21:20
Jeseníky v minulosti prosluly jako rejdiště čarodějnic. Dodnes prý mívají srazy na Petrových kamenech. Vypravme se za nimi na kole tam, kde jich bylo odhaleno nejvíce – do Velkých Losin.

Perla moravské renesance

Prvořadým magnetem Velkých Losin je renesanční zámek. Obklopuje ho krásný park s rybníčkem a dominuje mu štíhlá osmiboká věž. V některých turistických prospektech je tento objekt považován za perlu moravské renesanční architektury, což určitě není smyšlené tvrzení.

Aby vás však uchvátila velkolepá krása arkád, fresek a sgrafit, musíte vstoupit do nádvoří původní trojkřídlé zámecké budovy, která se dochovala takřka v nezměněné podobě a je autentickým dokladem života starých šlechtických rodin v 16. století.¨

Opravdovým klenotem je také Rytířský sál s renesančním stropem, který zdobí dřevěné kazety. Za shlédnutí stojí i třímetrová majoliková kamna z roku I587, renesanční příborník z roku 1600, stropní a nástěnné fresky zámeckých kaplí.

Kladivo na čarodějnice

Při prohlídce zámku nelze nevzpomenout na jedno velké temné období. Dříve narozeným ho připomene historický román Václava Kaplického Kladivo na čarodějnice a stejnojmenný, v zámku natáčený film Otakara Vávry, který se za totality uváděl s hvězdičkou a platil za drsný, erotickými záblesky okořeněný trhák.



Zámek ve Velkých Losinách

Právě Velké Losiny prosluly v letech 1678 až 1692 čarodějnickými procesy, které řídil zde zasedající inkviziční tribunál v čele s neblaze proslulým Františkem Jindřichem Bobligem z Edelstadtu (dnešních Zlatých Hor).

Při vykonstruovaných soudních líčeních, které se velmi podobaly stalinistickým procesům v 50. letech 20. století, a pomocí mučení bylo na velkolosinském panství usvědčeno ze styků s ďáblem a následně popraveno 56 lidí, převážně žen.

Ze soudních protokolů můžeme číst: "Ježto se Rozina ve svém trojnásobném výslechu dobrovolně přiznala a stále na výpovědi trvá, že jsouc svedena matkou, strašnému a hroznému zločinu čarodějnictví se oddala, na vidlích proletíc komínem k ďábelským schůzkám na pastvisko vyjížděla, kde podle čarodějnických obyčejů tančila..."

Kolem dřevěného kostelíku v Žárové



Dřevěný kostelík v Žárové

Zanechejme však pochmurné historie a vyjeďme po prohlídce velkolosinského zámku do přírody. Ideální příležitost nabízí kolem procházející cyklotrasa 6114, která směřuje po asfaltové silnici přes kopce do sousedního údolí.

Okolí je velmi hezké – střídají se lesíky, pastviny s kravkami, blízký obzor uzavírají mohutné hřbety nejvyšších jesenických kopců. Nestačíme se však ani pořádně zadýchat a už se před námi zjevuje další kulturní památka – kostel svatého Martina v Žárové, který je celý ze dřeva.

Krásné přírodní scenérie plné dalekých výhledů do krajiny nabízí rovněž otevřený terén v okolí osady Pekařov, za níž se napojíme na okružní terénní cyklotrasu č. 6155. Jelikož naším dalším cílem je Loučná nad Desnou, máme možnost zvolit si směr levý i pravý – oba nás dovedou do jednoho cíle. Kdo si chce více užít terénu, ten se vydá vpravo, ostatní nechť putují raději vlevo.

Může se hodit

JAK SE TAM DOSTAT
* Přístup do okolí Velkých Losin je velmi jednoduchý – oblast se rozprostírá kolem nejfrekventovanějšího silničního tahu v Jeseníkách, který směřuje od Šumperka na Červenohorské sedlo a dále do města Jeseník. Návštěvníci z opačné, slezské strany Jeseníků (Opavsko, Ostravsko)  musí použít silnici Bruntál – Rýmařov – Šumperk, vedoucí přes sedlo Skřítek, která protíná popisovanou obcí Sobotín.

* V případě, že se rozhodnete cestovat vlakem, tak vám jízdenku prodají pouze Šumperka. Na zbývající úsek Šumperk – Velké Losiny je možné koupit jízdenku buď až na šumperském nádraží anebo bez přirážky přímo ve vlaku (soukromá železnice, není součástí Českých drah).

ITINERÁŘ POPISOVANÉ TRASY:
Velké Losiny – Žárová (3 km) – Pekařov (7 km) – Přemyslov, sedlo (14 km) – Loučná nad Desnou (20 km) – Vlčí sedlo (24 km) – Vernířovice (29 km) – Sobotín (32 km) – Maršíkov (34 km) – Velké Losiny  (36 km).

Zajížďka Vlčí sedlo – sedlo Branka – Vernířovice: 8 km navíc.

TERMÁLNÍ KOUPALIŠTĚ VELKÉ LOSINY
Po cyklistické túře neváhejte naložit své zmožené tělo do termálního koupaliště. Nachází se v severní části lázeňského parku. Jeho teplá voda vykazuje řadu příznivých účinků na mnoho lidských neduhů. Otevřeno bývá od května do září, v zimě bývá v provozu krytý bazén v lázeňském domě Eliška.

RUČNÍ PAPÍRNA VE VELKÝCH LOSINÁCH
Ruční papírna ve Velkých Losinách patří mezi nejstarší ruční papírny v Evropě, která dodnes funguje. Byla postavena v roce 1596 Janem ze Žerotína a starobylé výrobní postupy si můžete prohlédnout jako součást expozice Muzea papíru. Objekt papírny stojí v centru Velkých Losin.

Ocelové srdce Rakouska

Loučná nad Desnou, dříve Vízmberk, se může také pochlubit zámkem, ten však není zdaleka tak honosný jako ve Velkých Losinách a do jeho interiérů nemá veřejnost přístup.

Možná zajímavější než samotný zámecký objekt je okolní park, který patří k nejcennějším na severní Moravě. Kromě řady pozoruhodných dřevin a mohutných stromů v něm zaujme pseudogotická kašna vyzdobená četnými uměleckými plastikami z litiny.

Kašna byla zhotovena v dnes již dávno zaniklých železárnách v nedalekém Sobotíně, které spolu se zámkem v Loučné nad Desnou vlastnili od roku 1842 bratři Kleinové – podnikatelé, kteří stáli u zrodu prvních železnic v rakouském mocnářství. Přes kopec ležícímu Sobotínu se dokonce přezdívalo "ocelové srdce Rakouska" a v okolních kopcích probíhala v té době rozsáhlá těžba železné rudy.

S kopců přímo do lázní

Do míst někdejších železnorudných dobývek se vydáváme po horské silnici, směřující přes Vlčí sedlo do Vernířovic. O nepřístupnosti terénu a složitosti tehdejší těžby nás přesvědčuje poměrně intenzivní stoupání.

Na předělu ve Vlčím sedle (cca 800 m n. m.) dosahuje silnice nejvyššího bodu a je možné spustit se dolů do Vernířovic a Sobotína, nebo pokračovat ve stoupání traverzovou lesní cestou dál po jižním úbočí Mravenečníku a Dlouhých strání do sedla Branka (cesta uváděná v mapách jako doporučená pro kola je však dost náročná!) a užít si mnohem delší následný sjezd do Vernířovic.

Prohlédnout si přitom můžete lom Zadní Hutisko, kde se těžil mastek jako žáruvzdorná surovina pro deskové vyzdívky do vysokých železářských pecí v Sobotíně.

Do Velkých Losin, odkud jsme vyjeli, se vrátíme přes obec Maršíkov s dalším krásným dřevěným kostelem. Znavené tělo pak můžeme svěřit do péče velkolosinských lázní, které patří k nejstarším na Moravě. Lepší zakončení cyklistické túry po Jeseníkách si snad ani nelze přát! Nebo snad ano?

Lázně ve Velkých Losinách

Velké Losiny patří mezi nejstarší moravské lázně a místní prameny se využívají k léčebným účelům už od 16. století. Dobový věhlasný lékař Tomáš Jordan z Klausenburku se o losinské vodě vyjadřuje jako o "královně moravských léčivých vod".

Díky péči rodu Žerotínů, majitelů losinského panství, se lázně postupně rozrůstaly a v 17. století se dokonce nazývaly "knížecími lázněmi". V současné době se zde léčí zejména děti a dospělí s neurologickou diagnózou, nemocemi dýchacího a pohybového ústrojí. Pro pacienty i turisty jsou otevřeny vnitřní a venkovní termální bazény.

Léčebné tradice jsou ve Velkých Losinách podmíněny přítomností teplých i chladných sirných pramenů, které vyvěrají z velkých hloubek podél zlomů v zemské kůře.

Pověst vypráví o vzniku lázeňských tradic následující: "Sedlák jeden z Losin měl koně prašivého a vředy pokrytého. I vyhnal ho ven ze své usedlosti, aby nenakazil jiné. Kůň onen zapadl do bažiny mezi vsí a zámkem ležící a váleje se v ní několik dní, pozbyl prašivosti a vrátil se zdráv ke svému pánu. A potom prý i lidé začali užívati té vody proti kožním nemocem".

 

Zámek ve Velkých Losinách

Památník obětem čarodějnických procesů v Jeseníku

Dřevěný kostelík v Žárové

Krajina pod Jeseníky

Přírodní památka Zadní Hutisko

Dřevěný kostelík v Maršíkově

Lázně ve Velkých Losinách

Autoři:




Nejčtenější

Tyrkysová hladina jezera Iskanderkul
Odpočívejte, vodky popijem. Tádžické Fanské hory překypují vstřícností

Fanské hory v severozápadní části Tádžikistánu jsou vyhlášené svými tyrkysovými jezery a dechberoucími scenériemi. Díky své kráse byly hojně navštěvovány již v...  celý článek

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Léky, kosmetika, notebook. Jak zabalit kufr do letadla a projít kontrolou

Paříž, Řím, Barcelona. Podzim je ideálním obdobím pro cesty po evropských metropolích. Ve městech už není tolik turistů a počasí vybízí k bloumání v ulicích....  celý článek

Další z rubriky

Specialized Roubaix Expert UDI2
Rok na silničním kole s plným komfortem. Jsou tyto novinky potřebné?

Nejmodernější silniční kolo dneška disponuje třemi zásadními vychytávkami - elektrickým řazením, hydraulickými brzdami a odpruženými řídítky. Od března jsme na...  celý článek

Poledník - 37 metrů vysokou rozhlednu tvoří betonová věž původní vojenské...
Na kole k nejvyšší rozhledně Šumavy, nejmenšímu jezeru i do Prášil

Zveme vás na cyklovýlet centrální Šumavou. Během 36 kilometrů navštívíme mimo jiné dvě z pěti šumavských jezer a nejvýše položenou rozhlednu této oblasti....  celý článek

Na břehu jezera Längsee. Krátké osvěžení přijde vhod a pak zase oči zapíchnout...
Mistrovská vyjížďka. Projeli jsme Korutany s olympijským vítězem

Korutany, ráj outdooru všeho druhu, jsme tentokrát pojali specificky. Naším cílem nebyly vyhlídkové vrcholy, pláže u proslulých jezer ani hluboké soutěsky....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.