Velikonoční atrakcí na Strečně byl splav vorem

Letošní Velikonoce nabídly návštěvníkům starobylého středoslovenského hradu Strečna a okolí kromě tradiční prohlídky staletých hradeb také novou atrakci. Pod hradem, v poněkud bouřlivých vodách Váhu, totiž zahájili sezónu voraři. Podle Pavla Albrechta z První vorové a raftingové společnosti je téměř sedm kilometrů dlouhá trasa plavby jediným úsekem řeky, který dosud nenarušila industrializace.

Tucet vorů, které jsou turistům k dispozici, jede od výchozí stanice "Bariérová" kolem pověstných skal Margita a Besna, které v uplynulém století způsobovaly časté kolize a byly příčinou mnoha neštěstí na největší slovenské řece. Za první republiky však byly nejnebezpečnější ze skal odstraněny. Vory projíždějí také úseky, kde za druhé světové války slovenští, rumunští a francouzští partyzáni bojovali s německými vojáky.
    Kromě hradu Strečno vede trasa rovněž poblíž zřícenin Starhradu. Voraři musí vedle řízení voru ovládat i některý z cizích jazyků, aby během plavby podávali informace o historii zdejšího regionu. Voraři loni, kdy byl provoz na řece obnoven,
svezli kromě domácích turistů také 2000 zahraničních hostů, převážně z Japonska a ze zámoří.
    Osobní a nákladní přeprava vory na Váhu byla značně rozšířená v uplynulém století a dařilo se jí i po první světové válce. Po zavedení pravidelné železniční dopravy však o ni postupně přestal být zájem. Známou a turisty vyhledávanou se zejména po 2. světové válce stala plavba vory v jiné části Slovenska, na Pieninách, ve východní části Vysokých Tater.