Podle vědců jde o mimořádný objev. Výskytem hnízdotvorky, mouchy velké asi 8 milimetrů, se totiž v Česku nikdo systematicky nezabývá, v odborné literatuře se o ní píše jen minimálně. Na Českolipsku se o ní doposud vůbec nevědělo. Teď je všechno jinak. „Našli jsme přes deset míst, kde se vyskytuje,“ říká Miroslav Honců, vedoucí oddělení zoologie bezobratlých ve Vlastivědném muzeu a galerii v České Lípě.
"Výskyt hnízdotvorky jsme na Českolipsku nikdy nepředpokládali. Ani nás nenapadlo ji hledat. Jde o druh, který byl dosud znám spíše z horských oblastí. To, že jsme ji objevili u nás, je obrovská náhoda,“ vysvětluje význam objevu Honců.
Teď je zdokumentováno, že se hnízdotvorka vyskytuje například na mostě ve Stráži pod Ralskem, u průrvy Ploučnice v Novinách pod Ralskem, na mostech přes Panenský potok i Ploučnici v Mimoni, na mostech v Brenné, Vlčím Dole, Heřmaničkách, Žizníkově i na čtyřech mostech přímo v České Lípě.
Na výskyt unikátní mouchy na Českolipsku poprvé upozornil amatérský ochránce přírody František Marcin, Miroslav Honců pak na základě jeho záznamů provedl na Českolipsku systematický výzkum. Jeho výsledky oba vědci letos zveřejnili.
Autor: Pavel Krásenský/ http://www.naturfoto.cz/
"Výzkum jsme prováděli na Ploučnici, Panenském potoce, Ještědce i Svitávce. Důkladně jsme prohlédli všechny mosty, lávky i větve stromů, naklánějící se minimálně do jedné třetiny vodního toku,“ popisují Honců s Marcinem objev ve své stati, kterou zveřejnili ve vlastivědném sborníku Bezděz.
Unikátní moucha je podle nich pozoruhodná svou biologií. "Samičky přilétávají na jaře na mosty a ze svých těl spojujících se jemnými vlákny podobnými pavučinám vytvářejí živé základny, do kterých další samičky nakladou vajíčka, a původní samičky uhynou. Larvy se po vylíhnutí živí uhynulými těly a poté napadají do vody, kde žijí jako dravci,“ popsal Honců.
Hnízdotvorka žije v tekoucích vodách. "Má šedočervené zbarvení, křídla jsou zakouřená šedě skvrnitá. Zadní části samečků jsou žluté nebo oranžově zbarvené,“ popisují mouchu její objevitelé na Českolipsku. Shluky s uhynulými samičkami, ve kterých mouchy vyrůstají, měřili vědci na všech místech, kde je objevili, metrem. "V místech, kde byla hnízda více než dva metry nad hladinou, jsme museli použít žebřík.“
V Česku byla hnízdotvorka pospolná, někdy uváděná také jako číhalka pospolitá, dosud známá jen z horských oblastí - Krkonoš, Jeseníků či Šumavy a vždy šlo o oblasti s málo znečištěnými vodními zdroji. Výskyt mouchy na Ploučnici může ukazovat na to, že řeka, o které se tvrdilo, že je radioaktivní, je čistá více než předtím. "Že je hnízdotvorka indikátorem čistoty řeky se ale zatím jen domníváme. Vědecky to prokázané zatím nijak není,“ upozornil Honců.
Fotografie jsou použité z webu http://www.naturfoto.cz/
