Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Ve Vídni jsou všechny možné slohy

aktualizováno 
- Samozřejmě. Ve Vídni nejsou památky na starověk jako v Římě. Ani tam nejsou mrakodrapy jako v New Yorku. Ale všechny možné slohy, které provázejí svět od středověku, jsou tady hojně využity. Podívejme se na jednotlivé slohy, jak jsou zde zastoupeny.

Renesanční Vídeň se stala významným uměleckým centrem a to se projevilo samozřejmě i v architektuře. K nejimpozantnějším dochovaným památkám renesance patří Schweizertor (což je brána) v paláci Hofburg. V eleganci ji však podle odborníků snadno překoná portál kaple u Salvátora. V Hofburgu je také renesanční Stallburg. Prvky tohoto stylu se dochovaly i na nádvořích Bäckerstrasse a v Landesmuseu. Baroko lze nalézt téměř všude. Byla to doba, kdy město přestalo být ohrožováno Turky, protože v roce 1683 byla poražena armáda Kary Mustafy. Za vlády Karla IV. se pak začala metropole rozrůstat a vyrostlo mnoho nových budov, které jsou dnes vyhledávanými místy. Ve vídeňském Starém městě a blízkých ulicích snad není ulice, kde by nestál barokní dům či kostel. Mezi nejlepší ukázky baroka patří paláce v Belvederu, Leopoldův trakt v Hofburgu. Dvě ulice - Naglergasse a Kurrentgasse jsou zcela lemovány barokními domy. Když císař Napoleon dobyl Vídeň, rozhodl se při svém odchodu z města vyjádřit opovržení nad jejími obyvateli tím, že nechal zbourat část městských hradeb. V těchto prostorách kolem Hofburgu pak vládcové založili zahradu, dnes se jí říká Burggarten, se sadovou úpravou, v níž vysadili různé druhy stromů.
Pro veřejnost však byla otevřena až v roce 1918. To je jedna z památek na takzvané "biedermeierovské" období. Další je Volksgarten. Podobně jako již zmiňovaná Burggarten byla také založena poté, co Napoleon zboural městské hradby. Tím se totiž uvolnil prostor, který předtím zabíralo opevnění. Tato zahrada byla zpřístupněna veřejnosti daleko dříve než prvně jmenovaná - už v roce 1820. Krásu tohoto místa, jež je zcela symetrické, umocňuje ještě Theseův chrám od architekta a stavitele Petera von Nobileho. Socha řeckého boha, která v něm původně stála, dnes zdobí schodiště místního Uměleckohistorického muzea. K vidění je v zahradě i pomník básníka Karla von Hasenauera a fontána, která připomíná zavraždění císařovny Alžběty. Podobně jako Paříž a Praha, má také Vídeň bohaté památky z přelomu století, kdy zde vládla secese. Ta v rakouském hlavním městě skutečně kvetla. V roce 1896 vytvořila místní nová generace avantgardních umělců secesní styl (Jugendstil). Spolu s architekty a návrháři dokázali vytvořit pouto mezi výtvarným a užitým uměním. Styl to byl osobitý, o čemž například svědčí užití motivů. Ty se sice podobaly těm, které se používaly ve francouzském hnutí Art Nouveau, avšak ve Vídni vycházely z přísnějších geometrických vzorců. Velmi populární byly motivy s květinami, ale i ženskými postavami. Efektní byly i návrhy složené ze čtverců a trojúhelníků. Na secesi je mnoho památek v několika vídeňských muzeích. A jaké jsou nejznámější ukázky vídeňské secese? Je to Císařský pavilon v Hietzingu, pavilony na Karlsplatzu a také Wagnerovy domy v Linke Wienziele. Dalšími ukázkami jsou Strudelhofské schody a portály Stadtparku. Naprosto výjimečnou a samostatnou kapitolou z dějin vídeňské architektury jsou stavby postavené v dobách takzvané "Rudé Vídně". Říkalo se tak období části dvacátých a třicátých let, přestože ve městě vládla pravice. Nejtypičtějším příkladem tohoto období je Karl Marx Hof, jejž najdete na ulici Heiligenstädterstrasse 82-92 ve čtvrti Döbling. Jedná se gigantický dům, v němž je na tu dobu neuvěřitelných 1382 bytů. Architektem této budovy byl Karl Ehn a už z dálky je vidět, protože fasáda má broskvovou a lososovou barvu. V posledních letech však vyrostlo ve Vídni i mnoho zcela nových, avantgardních staveb, jež vyvolávají vášnivé diskuse, zda patří právě do míst staré zástavby.

Autor:




Nejčtenější

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

"V den mých pětadvacátých narozen jsem se ráno podíval na svou kočku a uvědomil...
Moje kočka si žila lépe než já, říká muž, který brázdí svět bez motorů

V pětadvaceti opustil dobře placenou práci a rozhodl se věnovat své vášni – pomalému cestování. Dave Cornthwaite ukrajuje kilometry na paddleboardu, kajaku,...  celý článek

Tyrkysová hladina jezera Iskanderkul
Odpočívejte, vodky popijem. Tádžické Fanské hory překypují vstřícností

Fanské hory v severozápadní části Tádžikistánu jsou vyhlášené svými tyrkysovými jezery a dechberoucími scenériemi. Díky své kráse byly hojně navštěvovány již v...  celý článek

Další z rubriky

Sedlo Zbojská
Divoký výlet do historie. Malý Slovenský ráj zbojníka Jakuba Surovca

Ve stínu legendárního Juraje Jánošíka působil v 18. století na Slovensku zbojník nemilosrdného jména Jakub Surovec. Jeho domovským rajonem byla oblast...  celý článek

Na západě Francie se můžete přes Airbnb ubytovat třeba v letadle.
Recept na nudu na cestách. Noc v letadle, věži či perníkové chaloupce

Sdílená ekonomika nerezonuje jen v oblasti služeb pro přepravu osob, ale také na poli krátkodobého ubytování. Celosvětová platforma Airbnb získává stále více...  celý článek

Zbytky táborových baráků zarůstají, tím více z nich mrazí. Tady trávily léta...
Zapomenutý koncentrák na kraji Evropy. Stíny komunismu v deltě Dunaje

Dunajská delta je proslulá romantickými zákoutími slepých vodních ramen či tisícovými hejny mnoha druhů ptáků. Území do dnešních dnů značně izolované a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.