Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ve Vídni jsou všechny možné slohy

aktualizováno 
- Samozřejmě. Ve Vídni nejsou památky na starověk jako v Římě. Ani tam nejsou mrakodrapy jako v New Yorku. Ale všechny možné slohy, které provázejí svět od středověku, jsou tady hojně využity. Podívejme se na jednotlivé slohy, jak jsou zde zastoupeny.

Renesanční Vídeň se stala významným uměleckým centrem a to se projevilo samozřejmě i v architektuře. K nejimpozantnějším dochovaným památkám renesance patří Schweizertor (což je brána) v paláci Hofburg. V eleganci ji však podle odborníků snadno překoná portál kaple u Salvátora. V Hofburgu je také renesanční Stallburg. Prvky tohoto stylu se dochovaly i na nádvořích Bäckerstrasse a v Landesmuseu. Baroko lze nalézt téměř všude. Byla to doba, kdy město přestalo být ohrožováno Turky, protože v roce 1683 byla poražena armáda Kary Mustafy. Za vlády Karla IV. se pak začala metropole rozrůstat a vyrostlo mnoho nových budov, které jsou dnes vyhledávanými místy. Ve vídeňském Starém městě a blízkých ulicích snad není ulice, kde by nestál barokní dům či kostel. Mezi nejlepší ukázky baroka patří paláce v Belvederu, Leopoldův trakt v Hofburgu. Dvě ulice - Naglergasse a Kurrentgasse jsou zcela lemovány barokními domy. Když císař Napoleon dobyl Vídeň, rozhodl se při svém odchodu z města vyjádřit opovržení nad jejími obyvateli tím, že nechal zbourat část městských hradeb. V těchto prostorách kolem Hofburgu pak vládcové založili zahradu, dnes se jí říká Burggarten, se sadovou úpravou, v níž vysadili různé druhy stromů.
Pro veřejnost však byla otevřena až v roce 1918. To je jedna z památek na takzvané "biedermeierovské" období. Další je Volksgarten. Podobně jako již zmiňovaná Burggarten byla také založena poté, co Napoleon zboural městské hradby. Tím se totiž uvolnil prostor, který předtím zabíralo opevnění. Tato zahrada byla zpřístupněna veřejnosti daleko dříve než prvně jmenovaná - už v roce 1820. Krásu tohoto místa, jež je zcela symetrické, umocňuje ještě Theseův chrám od architekta a stavitele Petera von Nobileho. Socha řeckého boha, která v něm původně stála, dnes zdobí schodiště místního Uměleckohistorického muzea. K vidění je v zahradě i pomník básníka Karla von Hasenauera a fontána, která připomíná zavraždění císařovny Alžběty. Podobně jako Paříž a Praha, má také Vídeň bohaté památky z přelomu století, kdy zde vládla secese. Ta v rakouském hlavním městě skutečně kvetla. V roce 1896 vytvořila místní nová generace avantgardních umělců secesní styl (Jugendstil). Spolu s architekty a návrháři dokázali vytvořit pouto mezi výtvarným a užitým uměním. Styl to byl osobitý, o čemž například svědčí užití motivů. Ty se sice podobaly těm, které se používaly ve francouzském hnutí Art Nouveau, avšak ve Vídni vycházely z přísnějších geometrických vzorců. Velmi populární byly motivy s květinami, ale i ženskými postavami. Efektní byly i návrhy složené ze čtverců a trojúhelníků. Na secesi je mnoho památek v několika vídeňských muzeích. A jaké jsou nejznámější ukázky vídeňské secese? Je to Císařský pavilon v Hietzingu, pavilony na Karlsplatzu a také Wagnerovy domy v Linke Wienziele. Dalšími ukázkami jsou Strudelhofské schody a portály Stadtparku. Naprosto výjimečnou a samostatnou kapitolou z dějin vídeňské architektury jsou stavby postavené v dobách takzvané "Rudé Vídně". Říkalo se tak období části dvacátých a třicátých let, přestože ve městě vládla pravice. Nejtypičtějším příkladem tohoto období je Karl Marx Hof, jejž najdete na ulici Heiligenstädterstrasse 82-92 ve čtvrti Döbling. Jedná se gigantický dům, v němž je na tu dobu neuvěřitelných 1382 bytů. Architektem této budovy byl Karl Ehn a už z dálky je vidět, protože fasáda má broskvovou a lososovou barvu. V posledních letech však vyrostlo ve Vídni i mnoho zcela nových, avantgardních staveb, jež vyvolávají vášnivé diskuse, zda patří právě do míst staré zástavby.

Autor:


Nejčtenější

Naivní Češi v sandálech jsou v Chorvatsku pojem. Znají je i záchranáři

Milovníci hor ocení při návštěvě Makarské výstup na vrcholky Biokova.

Makarska je klenot Dalmácie, ale umí být i nebezpečná. Nádherná a unikátní příroda totiž bývá při nepříznivém počasí...

V Paříži nainstalovali nové eko-pisoáry. Nechutné, bouří se místní

Pařížané si stěžují na výrazné pisoáry bez zástěn v centru města. (13. srpna...

Paříž přišla s novým nápadem, jak ekologicky využít lidskou moč. Nové červené pisoáry se slámou uvnitř dokážou vytvořit...



Slovensko bez turistů. Nejkrásnější dolina Nízkých Tater zeje prázdnotou

Dolina Štiavnica od Štefánikovy chaty

Za nejkrásnější dolinu Nízkých Tater bývá obvykle považována Demänovská dolina s turistickým střediskem Jasná a...

Nebuďte povýšení a nechovejte se jako stádo. Sedm cestovatelských hříchů

Vyrážet do světa bez zvídavosti je jedním z největších hříchů pod sluncem.

Chcete si prázdninové toulky po světě opravdu užít? Podívejte se na seznam zásadních chyb, které nesmíte na cestách...

Turisté si odvážejí z pláží Sardinie písek, úřady rozdávají vysoké pokuty

Ilustrační snímek

Úřady na Sardinii bojují proti turistům, kteří si z tamních pláží odnáší na památku písek, což poškozuje životní...

Další z rubriky

Naivní Češi v sandálech jsou v Chorvatsku pojem. Znají je i záchranáři

Milovníci hor ocení při návštěvě Makarské výstup na vrcholky Biokova.

Makarska je klenot Dalmácie, ale umí být i nebezpečná. Nádherná a unikátní příroda totiž bývá při nepříznivém počasí...

Bioplynka na Everestu. Nový projekt má odstranit tuny horolezeckých výkalů

Horolezci se kochají pohledem na Mount Everest

Mount Everest je výzva. Tisíce vášnivých horolezců se každým rokem snaží pokořit vrchol nejvyšší hory světa, ale jen...

Dá se proti útoku žraloka bránit? Odpoví host Rozstřelu Steve Lichtag

Seychely (23. dubna 2016) - Potápění s tvůrci filmu Aldabra.

Na začátku srpna usmrtil českého turistu v egyptském letovisku Marsá Alam žralok. V Egyptě nejde o ojedinělý útok, za...

Najdete na iDNES.cz