para

para | foto: MPP Paragliding Centrum

Ve Špindlu, když sundáte lyže

Složitá hádanka: co se dá dělat v zimě na horách? Před lety se odpovídalo, že lyžovat. Ale to bylo ještě v dobách kandahárů, kristiánek, markerů. Teď už by to nebyla celá pravda. Správná odpověď zní totiž i takto: létat na padáku, hrát minigolf, střílet z winchestrovky, poslouchat jazz, jezdit na toboganu... Tedy pokud jste ve Špindlerově Mlýně.
Některé věci nemůžete přehlédnout. Třeba paraglidisty. Snášejí se na barevných padácích z výšky, krouží nad sjezdovkami, přehradou i městečkem. Něco ale nehraje. Pod padáky visí nějací moc tlustí muži. Kdepak tlustí - to jen každý pilot má před sebou pasažéra. Kdo chce, může se nechat vyvézt vlekem nahoru na Pláně či Medvědín a pak už jen ztrácí půdu pod nohama, žasne nebo se bojí, fotí nebo jen kouká. Prostě letí deset minut prostorem, sleduje lyžaříky tam dole, obhlíží Krkonoše z výšky a zažívá takové to hezké, tuplované svírání z opojení i strachu zároveň. Létat místo lyžování není ve Špindlu nic nenormálního. Pryč jsou časy, kdy na horách nebylo kromě vykrajování obloučků co dělat. Když lyžaře vyhnal ze sjezdovek soumrak, zašlo se do cukrárny, pak do hospody. Teď je ale všechno jinak. Špindl zřejmě u nás bezkonkurenčně vede v tom, co objevili před několika lety Francouzi v Alpách. Říkají tam tomu "aprés ski", volně bychom mohli říct "co dělat po lyžování". Je to prosté. Střediska spolu soutěžila v tom, jaké nabídnou sjezdovky a vleky. Dovedla to k dokonalosti, takže nebylo, v čem soutěžit. Tak se začala předhánět v tom, kdo nabídne víc povyražení, sportu a atrakcí kromě lyžování. Špindl se toho chytil taky. Prásk a ještě prásk. Řítíte se lesním výsekem omračující rychlostí dvaceti třiceti kilometrů za hodinu. Nohou škrtnete o sníh a už to točíte doprava. Znovu prásk. Nikoliv, to není vaše páteř, to jen sténají saně pod vámi. Sáňkování je zase v módě a není to záležitost jen pro děti. Tady ve Špindlerově Mlýně otevřeli tuto sezonu sáňkařskou dráhu jako z nejlepších dob zimních sportů. Odvezou vás autobusem nahoru, posadí na saně, strčí do vás a jeď. Trať, několikrát denně upravovaná rolbou, měří shora dolů čtyři kilometry. Jsou to poctivé čtyři kilometry. Prolétnete je za patnáct dvacet minut, ale cítíte je ještě druhý den. Pokud nejedete jako bačkora a pěkně na saních zalehnete jako to dělají závodníci, budete lehounce cítit třísla a stehna. Ale jen do toho, kvůli tomu jste přece tady. Saně máte za sebou, teď ještě boby. Dráhu najdete snadno. Není to opravdová dráha z ledu. Jezdí se po ní hlavně v létě. V zimě to lze jen tehdy, když nepadá sníh. Nakloníte se vpravo, pak vlevo. Malý bob stále zrychluje a nutí k balancování. V druhé polovině se najednou svět kolem vás začíná rozmazávat. Jedete padesát, žaludek začíná v ostrých zatáčkách reagovat. Když už si myslíte, že jedete příliš rychle, vítá vás cílová rovinka. A žaludek je opět v klidu. Anebo můžete sjet svah speciálně upraveným korytem na člunu. Říká se tomu snowtubing a je to bezpečné. Chcete se po všech těch strašlivých adrenalinových dobrodružstvích uklidnit? Ale samozřejmě. Dlouhovlasá blondýna si ještě jednou změří okem jamku, nohama vroste do země a pak pohladí míček holí. Minigolf v podzemí? Ale proč ne. V hotelu Harmony je deset minigolfových jamek v místě, kde kdysi měli protiatomový kryt komunističtí papaláši. O kus dál je ještě něco jiného. Muž v brýlích a s tlumiči na uších přivírá levé oko, pistoli v rukou - dělá vše jako Clint Eastwood, ale výbojné bříško naznačuje, že to není Clint Eastwood. Střídá osmatřicítku, pětačtyřicítku a nakonec zkouší ještě pravou winchestrovku. Míří - přesně, jak se to má - na spodní okraj černého, ale trefí nakonec jen připínáček, jímž drží terč k rámu. Terč napůl odpadne a tím jako by se zhroutila i představa, že hory jsou jen k lyžování. Můžete tady najednou dělat, co vás napadne. Tenis ve vánici? V městečku je pět krytých tenisových hal. Stejné množství je hal na squash. A co trochu hudby? Od toho je tady Jazzový klub hotelu Windsor. A pak jsou tady také sauny, masáže, deset bowlingových a kuželníkových drah. A pět bazénů včetně jednoho malého aquaparku. Když má člověk po celém dni těžké nohy, může zajít vyplavat únavu třeba právě tam, do Vojenské zotavovny Bedřichov. V hlavním bazénu je také protiproud, dva vodopádky, které vám "rozeberou" záda jako masér, vířivka. Vedle je nádrž s vlnobitím, a kdo se chce odvázat, projede se tunelem toboganu. Jede a v tu chvíli by jej nenapadlo, že je vlastně na horách.

Každý špás něco stojí

Orientační ceny některých atrakcí ve Špindlerově Mlýně

sáňkovací dráha 190 Kč
bobová dráha 70 Kč
aquapark 120 Kč
střelnice až 15 Kč za náboj
minigolf 150 Kč
paragliding 1000 Kč