Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dárek od Stalina zbouráme. Ikonický mrakodrap ve Varšavě bojuje o přežití

aktualizováno 
I když jeho historii zdobí řada superlativů, po léta druhá nejvyšší stavba Evropy dnes nemá na růžích ustláno. Přestože samotná stavba napodobující styl newyorských mrakodrapů je jedním ze symbolů Varšavy, je docela možné, že do konce tohoto roku bude její osud zpečetěn.

Kolem Paláce kultury už vyrostlo několik mrakodrapů, ale zatím jsou všechny nižší. | foto: Libor Budinský, pro iDNES.cz

Návštěva Paláce kultury a vědy, který je s 231 metry stále nejvyšší stavbou Polska a jednou z nejvyšších budov Evropy, patří ve Varšavě k povinnostem i pro ty, kteří se jinak historií či architekturou moc nezabývají. Velkolepá stavba totiž nabízí celou řadu unikátních zážitků.

Atmosféra monstrózních sálů či mramorových schodišť vrací návštěvníky do éry studené války a dokonale dokumentuje velikášství Stalinovy éry.

Fotogalerie

Z vyhlídky umístěné ve 30. patře ve výšce 114 metrů je fantastický výhled na celou Varšavu (základní vstupné činí zhruba 120 korun, od jara do podzimu je v pátek a v sobotu vyhlídka otevřena až do půlnoci).

Silný hlas premiéra

Přestože se památkářům podařilo před deseti lety získat pro Palác kultury a vědy titul národní památky, čímž měla být „navždy“ zajištěna jeho ochrana, dnes je všechno jinak.

Ikonická, ovšem zdaleka ne milovaná stavba, má v současné době velmi vlivné nepřátele. Stalinský palác nemá v oblibě nejen současný ministr kultury, ale především premiér země Mateusz Morawiecki, u něhož se v Polsku obvyklá nelibost k paláci přetavila v otevřenou nenávist.

Vzdělaný historik a ekonom dokonce prohlásil, že by byl rád, aby tento relikt komunistické totality navždy zmizel z povrchu země a že o jeho odstranění sní už dlouhých čtyřicet let. Za takové situace nebude zase tak složité památkovou ochranu Paláci kultury odejmout a nařídit jeho demolici. A stále častěji se mluví o tom, že by k tomu mohlo či mělo dojít už letos – při příležitosti 100. výročí Polské republiky.

Zbourat a postavit

Jak je možné, že stavba, která by sama o sobě byla ozdobou mnoha evropských měst a jejíž podoba připomíná newyorské mrakodrapy inspirované stylem art deco, nemá v Polsku na růžích ustláno? Důvod je jednoduchý.

Po dlouhou dobu druhé nejvyšší stavbě Evropy hrozí likvidace.

Po dlouhou dobu druhé nejvyšší stavbě Evropy hrozí likvidace.

Na nedostatek prostoru si v Paláci kultury a vědy nikdo nemůže stěžovat.

Na dostatek prostoru si v Paláci kultury a vědy nikdo nemůže stěžovat.

Monstrózní budova je jedním z hlavních symbolů komunistické totality. Oficiálně sice šlo o Dar národů Sovětského svazu (tedy dar Stalina) novému, komunistickému Polsku, ovšem tento dar Polsko nemohlo odmítnout.

Šlo totiž o demonstraci moci, a to jak směrem k Západu (ukázka, že podobné stavby nevznikají pouze v Rusku, ale také v nově zabraných zemích), tak k samotným Polákům. Palác kultury a vědy totiž vznikl v centru města, které Stalin deset let předtím nechal záměrně srovnat se zemí (nikoliv vlastní armádou, ale nacisty).

A protože vztahy Polska a Ruska jsou dlouhodobě pod bodem mrazu, není divu, že Palác kultury a vědy nemá většina Poláků vůbec v lásce. Byť z čistě estetického pohledu poměrně dobře ladí s novými mrakodrapy a vytváří velmi zajímavé panorama dynamicky se rozvíjejícího města.

Polsko bude nejvyšší

Palác kultury a vědy byl po desetiletí druhou nejvyšší stavbou Evropy – hned po o dva roky starší a o pár metrů vyšší věži Lomonosovovy univerzity v Moskvě. Jeho rozměry jsou skutečně úctyhodné. Čtyřicet dva pater vysoká budova skrývá 3 288 místností, z nichž většina slouží jako kanceláře, ale v budově fungují také čtyři divadla, dvě muzea, koncertní hala pro tři tisíce lidí (dokonce zde v roce 1967 vystoupila kapela The Rolling Stones) či velký plavecký bazén.

V Paláci je také spousta sálů a salónků, které sloužily komunistickým vládcům.

V Paláci je také spousta sálů a salónků, které sloužily komunistickým vládcům.

Kazetový strop byl inspirován renesancí.

Kazetový strop byl inspirován renesancí.

Palác kultury a vědy je dosud nejvyšší stavbou Polska a celé střední Evropy a přestože v centru Varšavy vyrostlo v posledních letech několik nových mrakodrapů, všechny zůstaly o kousek menší.

To se však brzy změní, neboť ve Varšavě se staví nový mrakodrap Varso, jehož výška by měla být 310 metrů, čímž bude nejvyšší stavbou v celé Evropské Unii – jeho dostavba je plánovaná na rok 2020. Vyhlídka z nového mrakodrapu bude umístěná ve výšce 230 metrů.

Mrakodrapům věří Moskva

Mimořádně zajímavé je současné rozmístění nejvyšších staveb v Evropě. Většina zemí je totiž značně konzervativní a výškové stavby tu nejsou příliš v oblibě – snad s výjimkou Frankfurtu a Londýna.

Nicméně z deseti nejvyšších budov v Evropě jich šest najdete v Moskvě a další tři pak nově v Istanbulu (všechny dokončené v loňském roce). Do desítky nejvyšších mrakodrapů se vklínil pouze londýnský Střep.

A ještě připomeňme, že prvním skutečným mrakodrapem v Evropě byla již zmíněná budova Lomonosovovy univerzity (Moskevská státní univerzita), dokončená v roce 1953.

Palác kultury a vědy

Palác byl vybudován podle vzoru stalinských výškových budov v Moskvě, ale architekt Lev Rudněv nacházel inspiraci i jinde, například v Spasské věži v Kremlu. Kromě sovětských vlivů však chtěl také použít i styl polský, a před návrhem budovy tedy navštívil mnohá významná města v zemi. Nakonec vzniklo pět projektů, ze kterých Poláci vybrali jeden a ten byl nakonec realizován. Na budování 231 m (42 pater) vysokého paláce pracovalo od 2. května 1952 do 22. července 1955 kolem tří a půl tisíc sovětských dělníků, 16 z nich na stavbě zahynulo.

Ještě před dokončením budovy a dva dny po smrti Stalina dne 7. března 1953 rozhodla Státní rada a Rada ministrů PRL o názvu stavby Palác kultury a vědy Josifa Stalina (polsky Pałac Kultury i Nauki imienia Józefa Stalina). Rovněž bylo rozhodnuto, že památník Stalina bude umístěn před samotný palác. Soutěž na památník byla sice vypsána, ale žádný z projektů nesplnil očekávání zadavatelů.

Z vyhlídkového patra často páchali lidé skokem sebevraždu, první takový incident se objevil již roku 1956, proto musely být do výhledů nainstalovány bezpečnostní mříže.

Zdroj: wikipedia.org

Autor: pro iDNES.cz


Nejčtenější

V Paříži nainstalovali nové eko-pisoáry. Nechutné, bouří se místní

Pařížané si stěžují na výrazné pisoáry bez zástěn v centru města. (13. srpna...

Paříž přišla s novým nápadem, jak ekologicky využít lidskou moč. Nové červené pisoáry se slámou uvnitř dokážou vytvořit...

Izrael postavil své první mezinárodní letiště. Teroristé zde nemají šanci

Nové letiště postavili v Negevské poušti a pojmenovali po astronautu Ramonovi a...

První letadla s turisty tady sice mají začít přistávat v zimě, ale už je hotovo. Izrael nedávno slavnostně otevřel...



Musíte sebrat odvahu a se žralokem bojovat, řekl v Rozstřelu filmař žraloků

Steve Lichtag byl hostem pořadu Rozstřel.

Na začátku srpna usmrtil českého turistu v egyptském letovisku Marsá Alam žralok. V Egyptě nejde o ojedinělý útok, za...

Slovenský šerpa napsal historický milník, na vrchol Sněžky vynesl 165,5 kila

Slovenský šerpa pokořil sedmdesát let starý rekord (18. srpna 2018).

Tři padesátiletí extrémní vynašeči dohromady na zádech odnesli čtyři metráky vody. Čekala je kamenitá cesta i dvě stě...

Makarskou Češi milují, k nádherně zbarveným jezerům zabloudí málokterý

Modré jezero v Imotski

Krajina kolem Makarské si získala srdce českých turistů už v první polovině 20. století a dodnes patří mezi námi...

Další z rubriky

Nebuďte povýšení a nechovejte se jako stádo. Sedm cestovatelských hříchů

Vyrážet do světa bez zvídavosti je jedním z největších hříchů pod sluncem.

Chcete si prázdninové toulky po světě opravdu užít? Podívejte se na seznam zásadních chyb, které nesmíte na cestách...

Jak vidět Neapol a nezemřít. Návod na dovolenou po italsku

Amalfinská riviéra. Pohled na Positano

Báječné moře, nádherné scenérie, světově proslulé vykopávky, slavné ostrovy i trocha jižní dekadence, to všechno...

Bioplynka na Everestu. Nový projekt má odstranit tuny horolezeckých výkalů

Horolezci se kochají pohledem na Mount Everest

Mount Everest je výzva. Tisíce vášnivých horolezců se každým rokem snaží pokořit vrchol nejvyšší hory světa, ale jen...

Najdete na iDNES.cz