Už na náměstí města Saint Remy de Provence najdete van Goghovy stopy. Městem vede "naučná" stezka s místy, která malíř zachytil na plátně. Ani v blázinci totiž nepřestal malovat. Těžké záchvaty deprese, zoufalství, bolesti a halucinací střídaly měsíce, kdy mohl pracovat. V blázinci strávil rok a dva týdny a za tu dobu namaloval na 150 obrazů a desítky kreseb.
I když ve městě Saint Rémy de Provence nezůstal originál jediného obrazu (naopak jednu zářivou krajinu z tohoto období najdete v pražské Národní galerii), přesto je zajímavé srovnat jejich reprodukce s realitou. Jenom na místě totiž člověk pochopí sílu provensálského slunce a magickou přitažlivost zdejší krajiny, která měla na van Gogha tak obrovský vliv.
Zářivé barvy Provence
Van Gogh byl neuvěřitelně plodný. Během desetileté kariéry namaloval téměř 900 obrazů a další stovky kreseb. Ale šílené tempo se projevilo na jeho zdraví. Jeho psychický stav se rapidně zhoršil právě v Provence, kterou tak miloval.
Do romantického města Arles přijel v únoru 1888 a od prvních chvil byl očarován zdejší krajinou a především zářivým světlem. V té době se do jeho obrazů dostává bohatá žlutá a modrá barva, a jeho malby získávají na intenzitě.
V Arles si pronajal slavný kanárkově žlutý dům jen kousek od městských hradeb (dnes už bohužel nestojí) a snil o tom, že založí malířskou skupinu. Jenže pak se všechno zvrtlo. V prosinci 1888, při návštěvě svého přítele Gauguina došlo ke tragické události, při níž si uřízl část ucha.
V kritickém stavu byl odvezen do místní nemocnice, kam se v dalších měsících ještě několikrát vrátil. Na jaře navíc místní obyvatelé sepsali proti van Goghovi petici, v níž ho nazývali zrzavým šílencem a policie uzavřela jeho dům. A tak se van Gogh vydal dobrovolně do léčebny v Saint Paul de Mausole, stojícího na předměstí Saint Rémy de Provence.
Život v blázinci
Život v léčebně měl jasně daná pravidla. Vstávalo se v půl šesté, kdy personál otvíral dveře do ložnic a zjišťoval škody, které se "odehrály" během noci. V šest se šlo na snídani, zatímco v pokojích probíhala dezinfekce.
V sedm hodin následovala mše (celá léčebna vznikla v místě starého kláštera, který byl v době francouzské revoluce znárodněn a později přizpůsoben pro účely blázince).
Po mši čekala na ty schopnější blázny lehčí práce, která měla, jak se tehdy věřilo, léčebné účinky. A tak blázni pracovali deset hodin na farmě, zahradě, v kuchyni či dílnách.
Van Gogh měl ovšem speciální režim. Pokud neměl zrovna těžké pozáchvatové období, mohl se v doprovodu lékaře procházet po okolí či sedět v pokoji a malovat.
Dnes je v části léčebny zřízeno malé muzeum s rekonstruovaným van Goghovým pokojem a s malou expozicí z dějin psychiatrie. A nechybějí ani reprodukce van Goghových obrazů, které vznikly během zdejšího pobytu. Jenom připomeňme, že léčebna je i dnes stále plně funkční.
Klubko diagnóz
Příčiny van Goghova šílenství nejsou úplně jasné a psychiatři už nabídli na tři desítky nejrůznějších diagnóz. Nejčastěji se v nich objevují podezření na schizofrenii, maniodepresivní psychózu, otravu malířskými barvami, pozdní stádium syfilidy či záchvaty epilepsie.
Jisté však je, že na jeho psychickém stavu se těžce podepsal i "nezdravý" bohémský životní styl, podpořený nedostatečnou výživou, neustálým přepracováním, nadměrnou konzumací alkoholu, především absintu.
Van Gogh odešel z léčebny Saint Paul de Mausole po roce v květnu 1890. Odstěhoval se za známým lékařem Paulem Gachetem do Auvers-sur-Oise. Ale ani ten mu nedokázal pomoci.
Jen o dva měsíce později se při dalším záchvatu postřelil do prsou. Střela sama o sobě nebyla smrtelná, van Gogh dokonce došel zpátky domů a ještě si zakouřil dýmku. Rána se však zanítila a 30 hodin po sebevražedném pokusu malíř zemřel.
Nostradamus i Vítězný oblouk
Provensálské městečko Saint Rémy de Provence je zajímavé i z mnoha jiných důvodů. V historickém centru se v roce 1503 narodil slavný věštec Nostradamus. Kousek za městem, těsně vedle psychiatrické léčebny, leží pozůstatky antického města Glanum, které bylo osídlené již v 7. století před Kristem.
V roce 260 našeho letopočtu bylo po útoku barbarů opuštěno, ale archeologové v roce 1920 odkryli zbytky antických chrámů i obytných domů. Nedaleko léčebny stojí také dokonale zachovaný Vítězný oblouk z roku 20 našeho letopočtu, který patří k nejkrásnějším římským památkám v celé Provence.