Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Válkou trpí i obchod s lazuritem

  10:11aktualizováno  10:11
Ráz Muhammad bydlí nad svým obchodem v pákistánském pohraničním městě Péšávaru. Všechny pokoje bez výjimky jsou napěchovány pečlivě roztříděnými odštěpky krásného modrého kamene. Vyjdete o patro výš a najdete dalí Rázův byt a v něm navlas totéž - modré kameny roztříděné podle velikosti a kvality. Kolega Hazrat Valí zásoby svého zboží skladuje zase v ložnici. Zaprášené úlomky roztříděné do hromádek od těch nejlacinějích světlemodrých po ty nejvzácnějí a nejdražší temně modré. To vše úhledně poskládáno kolem Hazratova lůžka - polodrahokam lazurit vytěžený v sousedním Afghánistánu, který teď ale nikdo nekupuje.

Pákistántší obchodníci s drahými kameny jsou bezmocní, protože na hory, kde se modrý kámen těží, nyní dopadají bomby a tradiční zákazníci se drží od sousedního Pákistánu raději stranou. "Je po všem. Obchody nejdou. Teď jen spím a jím. Za dva
nebo tři měsíce jídlo dojde a pak budu už jenom spát," říká s nuceným úsměvem dalí z obchodníků Dalíl Chán.

Všichni jeho kolegové z péšávarského ponurého trhu Namak Mandi, kde začíná vytěžený lazurit svou dlouhou cestu do klenotnictví celého světa, jsou zaskočeni a mají strach. Dodávky zboí byly přerušeny, lazurit nikdo nekupuje a jeho ceny
nenávratně klesají. "Kupci se bojí války v Afghánistánu, nikdo nechodí. Jsme v krizi," stěuje si Chán.

Drahokamy se těží v severoafghánské provincii Badachán 6000 let. Na obchodování s lazuritem se v posledních dvou desetiletích citelně podepsaly afghánské války a to bez ohledu na to, že lazurit z vysokých hor Badachánu je co do kvality nejlepší na
světě. Tento polodrahokam se těží rovněž v Chile a Brazílii, ale není tak kvalitní.
Jemný, skoro purpurový kámen jakoby pokrytý zlatými zrnky tak učaroval Alexandru Velikému, že doly v Badachánu kolem roku 325 před naším letopočtem osobně navštívil. Kleopatra si práškem z tohoto kamene líčila oční víčka.

Za války s Rusy v 80. letech minulého století doly kontroloval opoziční velitel Ahmad áh Masúd. Na export lazuritu uvalil desetiprocentní revoluční daň, z ní financoval zbraně pro své oddíly. Nezpracované vytěžené kameny tenkrát putovaly na
zádech oslů horami do sousedního Pákistánu. Po roce 1989, kdy Rusové z Afghánistánu odešli, nastaly obchodu s lazuritem zlaté časy. Kupci dychtiví získat ty nejlepší kusy se dokonce odvažovali až k ústí dolů. Produkce vzrostla o 50 procent a Masúdovi a jeho mužům lazurit ročně vynášel podle odhadů pět miliónů dolarů.

"Před pěti lety to tady bylo hrozné. Nedalo se tady pohnout, protože všude bylo plno náklaďáků napěchovaných lazuritem. Ti lidé neměli žádné jídlo, zato hromady lazuritu," vzpomíná Hermione Youngsová z Dětského fondu OSN (UNICEF), která působí ve středisku Badachánu Fajzabádu od roku 1996. Tehdy se k moci dostal Taliban a boje mezi soupeřícími frakcemi kvetoucí obchod s lazuritem přerušily. O doly se nikdo nestaral, co se začalo projevovat na jejich bezpečnosti. "Doly
se rozpadají. Každý rok tam zahyne víc a víc lidí. Začíná to být nebezpečné řemeslo, vytěží se míň a lazurit začíná být nedostatkové zboží," vysvětluje Youngsová.

"Nakupoval jsem lazurit od mudáhidů. Ti přestali přicházet před deseti lety. Pak se mi podařilo získat zákazníky z Hongkongu, ale ti zas nepřicházejí kvůli válce dnes," zoufá si dalí z obchodníků Mir Alam z horské vesnice severně od Péšávaru. Rusům zdejí silnice sloužila jako hlavní zásobovací cesta. Všichni Pákistánci, kteří se zabývají prodejem lazuritu, jsou závislí na zákaznících z Hongkongu a Bangkoku.

Právě tam žijí nejzručnější řezači kamene, v jejich rukách se surový lazurit mění v jemné náhrdelníky či rozmarné slony.O málo kvalitní bledé kousky lazuritu nemají tito kouzelníci zájem. Nechávají je Pákistáncům, kteří z nich leští suvenýry nebo
zdobné kousky pro budoucí kamenné ornamenty. Alam sedí na otřískané krabici se vzorky a na dlani má hromádku nebroušeného lazuritu. Kvůli problémům s těžbou, uzávěře hranic a současné válce za rok klesly ceny o třetinu. Nekvalitní světlejší kameny, v nich se dají rozeznat i kousky bílého mramoru, dokonce spadly o dvě třetiny na dnešních osm dolarů za kilogram. "A ani tak to neprodám," mává Alam bezradně rukou.

Ráz Muhammad žije ve svém několikapatrovém modrém království a sní o lepších časech. V zamčené truhle hluboko mezi svými poklady má ten nejkvalitnější tmavěmodrý materiál, za nějž může dostat i 666 dolarů za kilogram. "A válka skončí, kupci zase přijdou," ujišťuje především sebe.

Autor:




Nejčtenější

Jezero Como patří k těm lokalitám, kam se dá z Česka snadno zaletět na víkend....
Kam létat v zimě: k moři v Maroku se dá dostat už za pětistovku

Nebe nad Evropou nikdy nebylo tak plné, ceny za leteckou dopravu tak nízké a pro cestovatele z Česka se nově přibližují i některé destinace, do kterých...  celý článek

Petrova bouda v Krkonoších už zvenčí opět vypadá jako horská chalupa...
VIDEO: Krkonošská Petrovka už vypadá jako horská bouda, je pod střechou

Petrova bouda na hřebenech Krkonoš, kterou před šesti lety zničil požár, už znovu vypadá jako horská chalupa. Přes léto dostala dřevěná okna a střechu. Zima...  celý článek

Kotelský potok pramení ve Velké Kotelní jámě nedaleko Vrbatovy boudy a táhne se...
Vodí turisty na zapomenuté stezky Krkonoš, zná cesty budařské i dřevařské

Jana Tesařová v Krkonoších rozplétá pavučinu horských pěšin, svážnic, stezek a zanikajících chodníků. Pronikla až do míst, o kterých se návštěvníkům hor ani...  celý článek

Tak samozřejmě, polévání slečen v bikinách šampaňským je přesně to, o čem muži...
Ostrov bude plný sexu, drog a alkoholu, láká na svou dovolenou agentura

Neomezený sex, dvě dívky denně, vstřícný postoj k drogám, alkoholu a jídla, co hrdlo ráčí. Čarokrásné pláže, party na jachtě. Ony čtyři dny na soukromém...  celý článek

V Kerkyře na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě
VIDEO: Káva a letadla nad hlavou. Provoz na nejkratším letišti Evropy

Na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě. Piloti musí mít speciální výcvik, neboť z jedné strany je moře a z druhé nejvyšší hora Korfu...  celý článek

Další z rubriky

Pfaffenstein a königsteinská pevnost, tentokrát ze Spitzsteinu.
Liduprázdnou pustinou Labských pískovců do Saského Švýcarska

I v profláknutém Saském Švýcarsku se dají najít velice přitažlivá místa, kam masový turismus stále ještě nezatnul svůj drápek. Ba naopak. Na této dobrodružné...  celý článek

Zbytky táborových baráků zarůstají, tím více z nich mrazí. Tady trávily léta...
Zapomenutý koncentrák na kraji Evropy. Stíny komunismu v deltě Dunaje

Dunajská delta je proslulá romantickými zákoutími slepých vodních ramen či tisícovými hejny mnoha druhů ptáků. Území do dnešních dnů značně izolované a...  celý článek

Baťůžkář v Maroku
Z fabriky do světa. Šampón a lunchmeat jsem hned zahodil, říká cestovatel

Jsou to dva roky, co tehdy jednadvacetiletý Vojtěch Kadera z Touškova na Plzeňsku seděl v kuřárně pro zaměstnance firmy, kde pracoval, a koukal přes plot. „Tam...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.