Válenky nosí i slavní módní návrhář

Letošní mimořádně krutá zima donutila mnohé Rusy vzpomenout si na svou tradiční obuv: válenky, "vlněné kozačky" zaplnily letos obchody i tržiště po celé zemi a patří mezi nejžádanější zboží. Ruská klasická plstěná bota je často jedinou záchranou pro obyvatele promrzlých bytu v Přímořském kraji a na Sibiři. Na rozdíl od svých předků dnešní Rusové ve válenkách nejen chodí, ale dokonce v nich i spí.

Levná a teplá obuv se v Rusku opět vyrábí ve velkém. Továrny ve Vologdě, Voroněži, Jaroslavli či Moskvě, které po přeměnách počátkem 90. let málem zanikly, se znovu vzpamatovávají a produkují stále více těchto ekologicky čistých bot z ovčí vlny. Nahrávají jim potíže se zásobováním odlehlých ruských oblastí palivem a topnými oleji. V bytech, kde secelé měsíce netopí a kde se svítí jen pár hodin denně, by v bačkorách, ba i v kozačkách lidé umrzli. Ve válenkách má noha dostatek prostoru a i když se nehýbe, nezmrzne.

Bez válenek se neobejde armáda, policie, dělníci ani rolníci. Zná je každé ruské dítě. Oceňují je rybáři, kteří chytají ryby na zamrzlých rybnících, polárníci i pastevci sobů na severu. Stále větší oblibě se zejména v poslední době těší také u městského
obyvatelstva. Obchodníci s módní obuví zařazují tento národní prvek do své nabídky. Přispěli k tomu i přední módní návrháři jako Slava Zajcev či Viktorija Andrejanovová, kteří plstěnou botu prezentovali dokonce v zahraničí. Ve Francii například "les valenki" měly představovat "teplo a pohodlí ruského venkova".

Válenky se v Rusku nosí už od 18. století. Za tu dobu se jejich tvar prakticky nezměnil. Stále je to stejně zaoblená bota, která přitahuje pohodlím, nikoli elegancí.
Válenky se musejí nakupovat v zimě a za třeskutého mrazu. Doporučuje se vybírat na pouličním tržišti, nikoli v obchodě. Jen tak se prý pozná jejich kvalita. Poctivě vypracovaná válenka nezamrzá, je hebká a neláme se. Pokud se s touto botou slušně zachází, pak vydrží dva až tři roky. Nesmí se namáčet do bláta, sušit před otevřeným ohněm a nechávat v ní propocené ponožky. 

Po celém Rusku se dnes rozmáhá soukromá výroba válenek. Pro mnohé vesničany je to často jediná přijatelná zimní obuv. Kozačky za tisíce rublů jsou zcela nedostupné důchodcům, jejichž příjmy nepřevyšují 600 rublů měsíčně. Válenky za dvě stovky si ale mohou dovolit. Pohodlnou a teplou obuv na ruské vesnici odjakživa nosímuži, ženy i děti. Tuto botu oceňují ale i takzvaní noví Rusové.

Třeba Zajcev přiznává, že na svém venkovském sídle v zimě nosí jedině válenky. Nedostatek elegance jej přitom vůbec netíží.

Ruští výrobci si dnes libují, že o válenky je v poslední době značný zájem i ve světě. Z Rakouska, Itálie, Kanady i Francie se prý zakázky jen hrnou. Hajní v Rakousku prý zjistili, že žádné drahé "sněhochody" se válenkám teplem ani pohodlím nevyrovnají.
Zimní bota ruského "mužíka" je tak znovu populární. Letní obuv známá jako "laptě" zatím ještě asi čeká na svou příležitost.

Sklad válenek v Bitčevské továrně v Moskvě, která je jedním z mnoha producentů této nezbytné tradiční ruské zimní obuvi.