Mizející kmeny i Antarktida. Fotograf míří do míst, kde neznají civilizaci

aktualizováno 
Václav Šilha procestoval svět s fotoaparátem v ruce. Vydal se do Antarktidy za tučňáky a kosatkami, ale také do míst v Asii, Africe nebo Jižní Americe, která současný svět ještě nepohltil. V Ekvádoru pronikl do života kmene Huaorani, Afrika ho nadchla barevností, Antarktidu fotil černobíle.

Fotograf Václav Šilha zaznamenal Antarktidu i mizející světy | foto: Václav Šilha

Uznávaný fotograf a vítěz několika ocenění Czech Press Photo či zlaté medaile NSFF z 16. mezinárodního bienále FIAP v Norsku Václav Šilha projel s fotoaparátem celý svět. A i když je proslavený především fotkami přírody a zvířat, tentokrát lidem přibližuje práci jinak: zachytil mizející kultury domorodých kmenů v Africe, Asii i Jižní Americe. Fotky ukazují jejich běžný a rodinný život, ale také dodržování prastarých tradic a zvyků.

„Nejprve mě fascinovala pestrost Afriky a její zvířecí obyvatelé, nyní mě chytla barevnost světa lidí a konkrétně mizejících domorodých původních kultur,“ říká Šilha. Kontrasty těchto zcela odlišných světů v současnosti ukazuje výstava dvaačtyřiceti snímků. V Česku vystavuje fotograf po sedmi letech.

Černobílá Antarktida a barevné kultury

„Naše planeta je komplexní celek, ve kterém se mísí nejrůznější formy života a vše spolu úzce souvisí. Proto je logické, že jsem se v tomto případě zaměřil i na člověka a jeho kulturu,“ říká k fotografiím Šilha.

Ze své práce vybral a propojil to, co má rád. Sbíhají se tu jak kontrastní černobílé fotografie z Antarktidy, tak barevné snímky domorodých kmenů a zvířat v jejich přirozeném prostředí, které ještě nepřeválcovala západní kultura. Černobílé fotografie z jižního pólu jsou Šilhovým splněným snem.

Fotogalerie

Během svých cest zamířil i do Ekvádoru, kde navštívil domorodý kmen Huaorani, žijící mezi řekami Napo a Curaray. Podle odhadů zde žijí čtyři tisíce lidí netknutých západní civilizací. Jeho členové chodí za všech okolností nazí, a to i při lovu.

Obživu jim zajišťuje zvěř z deštného pralesa. Loví ji oštěpy nebo až čtyřmetrovými foukačkami s šipkami namočenými do jedu kurare, který kořist paralyzuje a způsobuje zástavu dechu. Lidé z kmene žijí v podlouhlých chýších s podlahou z udusané hlíny, spí a odpočívají v závěsných sítích. O kmeni se začalo mluvit až na začátku 20. století, kdy jejich území objevili sběrači kaučuku.

Z Indie Šilha přivezl pestré snímky. Zachytil město Váránasí, které bylo podle legendy založeno před pěti tisíci let samotným bohem Šivou. Město je dodnes považováno za svaté místo hinduistů, buddhistů a džinistů a zvyklosti místních jsou zde velmi silné. Fotograf se vypravil i do oblasti Ladakh mezi pohořími Karákoram a Himálaj. Místní obyvatelé si zde dodnes uchovávají svou kulturu, ženy zde například nosí tradiční pestrý šat.

Autor:


Nejčtenější

Brány a soutěsky Strážovských vrchů. Neskutečný výlet pro milovníky skal

Panoramatický rozhled ze zříceniny Súľovský hrad

Skalní města bývají vyhledávaným cílem turistů. Súľovské skály vám pak k malebnosti přidají bonus v podobě...

Ať žijí duchové. Podívejte se, kde skřítkové a tesaři vylezli z mechu

A ještě jeden snímek z poválečných oprav chátrající památky

Vy cizáci, zmizte! Tak odháněl ze svého hradu rytíř Brtník nezvané hosty. Dnešní hrad Krakovec je ovšem na hosty dobře...



Silný žaludek a trpělivost s sebou. Na co se připravit při cestě do Indie

Hmyzí trus a znečištěný vzduch zabarvily původně bílou hrobku Tádž Mahal v...

Do druhé nejlidnatější země světa míří na přelomu roku tisíce cestovatelů. Indie je pestrobarevná a hlavně...

Tísnivé pátrání po starém Bejrútu. Jak jsem si užil lekci pomíjivosti

Centrální čtvrt v Bejrútu byla tak zničená, že se zatím neví, co s ní.

Bejrútu a Libanonu se dříve říkalo Švýcarsko Blízkého východu, dnes však je bohužel pravdou opak. „Bejrút už není tím,...

Byl jsem ve všech zemích světa dvakrát, tvrdí cestovatelský rekordman

Babis Bizas na návštěvě Crozetových ostrovů v roce 2013

Řecký cestovatel Babis Bizas se na svou první cestu vydal v roce 1976 ve věku 22 let. Od té doby se v podstatě...

Další z rubriky

Jak dostat mrtvého blíž k nebi. V Sagadě dávají rakve na skálu

Tradice zavěšování rakví na skály je v Sagadě stará až dva tisíce let.

Filipínská Sagada je jedním z míst, kde stále můžete zahlédnout rituální pohřbívání z dob dávno minulých. Odlehlé...

Brány a soutěsky Strážovských vrchů. Neskutečný výlet pro milovníky skal

Panoramatický rozhled ze zříceniny Súľovský hrad

Skalní města bývají vyhledávaným cílem turistů. Súľovské skály vám pak k malebnosti přidají bonus v podobě...

Silný žaludek a trpělivost s sebou. Na co se připravit při cestě do Indie

Hmyzí trus a znečištěný vzduch zabarvily původně bílou hrobku Tádž Mahal v...

Do druhé nejlidnatější země světa míří na přelomu roku tisíce cestovatelů. Indie je pestrobarevná a hlavně...



Najdete na iDNES.cz