Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


V zapomenutém koutě mezi Vysokými a Belianskými Tatrami stojí chata Plesnivec

  12:50aktualizováno  12:50
Horská chata Plesnivec v Belianských Tatrách nedávno vstala z mrtvých a zdá se, že od letoška se má znovu čile k světu. Vrátila se totiž do obyvatelného stavu pro turisty a lyžaře, kteří zde dostanou teplé párky, dva-tři truhy polévky a něco k pití. A hlavně ubytování v opuštěném horském koutě na pomezí Vysokých a Belianských Tater.


Kdo sem dorazí, nebývá obvykle nějaký fouňa z nížin, ale spíše zkušený turista a znalec Tater. Nic zde totiž není prvoplánově atraktivního a všechny výhledy návštěvník musí zaplatit litry vlastního potu. Přitom ještě v nejbližší železniční stanici Tatranská Lomnica lze zvolit známější cíle - lanovku na Lomnický štít, návštěvu Belianské jeskyně nebo třeba výstup na chatu U Zeleného plesa.
Podle návštěvního řádu národního parku může turista k chatě jen lesem přijít z doliny a po odpočinku nebo přenocování pokračovat k rozcestí značených cest u Bílého plesa.

Kdo by si však nechal ujít něco tak jedinečného, jako jsou "Belanky". Stačí totiž vystoupat pár desítek výškových metrů po zelené značce a doprava přes louku odbočuje dobře vyšlapaný chodníček. V serpentinách se občas objeví stará modrá značka a místy pomáhají kamenné schody vybudované turistickými generacemi. Až na zakázaném hřebeni však čeká příjemné překvapení v podobě dobře udržované hřebenovky. V kosodřevině vede pečlivě prořezaná stezka a červené značky jsou také v pořádku. Ač to není dovolené, asi se příliš nestane, když se po nich vydáme. Za hezkých podzimních dnů to tak dělá více turistů. "Krása Belanek za případnou pokutu stojí," mínila dvojice postarších turistů z Německa na svatého Václava, a mluvila tak za mnohé, po kterých zbyly posledního týdne v září jen šlápoty v bahně mezi kosodřevinou. Samozřejmostí je však dodržování všech pravidel chování v horách - nekřičet, všechny odpadky si odnést s sebou, chodit jen po cestách a nerozdělávat oheň.   

První kroky okolo vrcholových skal vedou ke Skalním vratům, úzké rozsedlině mezi dvěma vápencovými bloky. Zde odbočuje stará modrá značka doleva dolů na jih. Vpravo na červené se po pár se metrech objeví skalní okna, která provrtávají celý skalní masiv a je z nich romantický pohled nazpět k Plesnivci. Potom už nezbývá, než se vydat v serpentinách mezi ostrůvky kosodřeviny do prudkého kopce. Bujačí vrch se však nedá tak snadno, jak to od Skalních vrat vypadá. Každý další pahrbek na obzoru sice vypadá jako hlavní vrchol, ale teprve až na něj vystoupáme, uvidíme, že za ním se zdvíhá další. Nejvyšší Bujačinu však poznáme hned, protože daleký rozhled je přímo fascinující. Ze západu jsme se propletli mezi bílými skalními bloky a zelenou kosodřevinou. Na východ pokračuje cesta jako po hřebeni obrovské střechy. Vpravo i vlevo se svažují dokonale rovné travnaté svahy do hlubokých údolí a jen místy z nich vykukují jako komíny osamělé bělostné skalky. Na jihu se hrozivě černají  nejvyšší stěny Vysokých Tater v čele s Lomnickým štítem a na severu se barevné vesnice ztrácejí v zeleném moři lesů.

Od Bujačího vrchu se hřebenovka houpe přes holé vápencové svahy Košiarů, Jatek až k Hlúpému vrchu, po jehož úbočí klesá do Kopského sedla. Teď na podzim možná potkáme kamzíky, ještě uslyšíme sviště, uvidíme kvetoucí hořce, a určitě nahlédneme do několika krasových jeskyněk. Ze sedla nás cesta svádí po geologickém rozmezí Vysokých a Belianských Tater k Bílému plesu a zpět na Plesnivec. Vlevo bílý vápenec, vyprahlá skalní poušť, vyschlé potoky, vpravo černé kolmé stěny, plesa a vodopády. Byl to dlouhý den, protože popsaná cesta trvala bez zastávek okolo šesti hodin a od chaty v necelých třinácti stech metrech nadmořské výšky stoupala do dvou tisíc metrů.  

Další možnost, jak aspoň trochu poznat  Belianské Tatry, je využít již několik let otevřenou naučnou stezku Monkovou dolinou. Z Plesnivce je nutno sejít k autobusu, dojet do Ždiaru a překonat tisícimetrové převýšení do Širokého a posléze i Kopského sedla. Za několikahodinové úmorné stoupání turista uvidí ve zkratce všechno, co Belanky nabízejí. Od vlhkých smrkových lesů, přes prosluněné bukové stráně a kosodřevinová pole po vyschlé travnaté stráně, od potoka ve vápencové soutěsce, přes strmé skalní útesy až po vysokohorské sedlo. Cesta Monkovou dolinou je jednosměrná.      

Historie dřevěného Plesnivce (česky Protěž) vystavěného pro turistické účely sice sahá až na začátek třicátých let, ale po válce postupně ztrácel na významu a po uzavření celých Belianských Tater se z něj nakonec stal majetek Správy Tatranského národního parku. Začátkem devadesátých let se naštěstí podařilo rodině původního majitele chatu zrestituovat a dát jí zase obyvatelnou tvář.    

Základní informace o chatě Plesnivec


Poloha: horní část doliny Sedmi pramenů
Nadmořská výška: 1290 m
Cena ubytování:  150-190 SK podle délky pobytu, ve vlastním spacím pytli 120 SK
Počet lůžek: 20
Chata je otevřená celoročně. Je dostupná pouze pěšky z Kežmarských Žlabů (do kopce) nebo od Chaty U Zeleného plesa (většinou z kopce). Obě cesty trvají přibližně dvě hodiny.

Belianske Tatry - hlavní hřeben

Beľany - Havran a Ždiarska vidľa

Plesnivec

Skalná vrata

Autor:




Nejčtenější

Jezero Como patří k těm lokalitám, kam se dá z Česka snadno zaletět na víkend....
Kam létat v zimě: k moři v Maroku se dá dostat už za pětistovku

Nebe nad Evropou nikdy nebylo tak plné, ceny za leteckou dopravu tak nízké a pro cestovatele z Česka se nově přibližují i některé destinace, do kterých...  celý článek

Na západě Francie se můžete přes Airbnb ubytovat třeba v letadle.
Recept na nudu na cestách. Noc v letadle, věži či perníkové chaloupce

Sdílená ekonomika nerezonuje jen v oblasti služeb pro přepravu osob, ale také na poli krátkodobého ubytování. Celosvětová platforma Airbnb získává stále více...  celý článek

Pokuta za porušení zákazu kouření na thajských plážích může dosáhnout až 100...
Za cigaretu u moře pokuta 60 tisíc. Thajsko zakazuje kouření na plážích

Jedna z nejpopulárnějších turistických destinací zavádí od 1. listopadu zákaz kouření na vybraných plážích. Thajský turistický úřad k zákazu přistoupil poté,...  celý článek

Dopravní zácpy na vjezdu do Doveru, které přístav trápily loni v létě.
Brexit ochromí dopravu přes La Manche, Dover se děsí obřích kolon

Vystoupení Británie z Evropské unie ovlivní celou řadu obchodních sfér i životy obyčejných lidí. Velké problémy očekávají provozovatelé přístavu v britském...  celý článek

V Kerkyře na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě
VIDEO: Káva a letadla nad hlavou. Pohodová atrakce na řeckém ostrově

Na Korfu je jedna z nejmenších přistávacích ranvejí v jižní Evropě. Piloti musí mít speciální výcvik, neboť z jedné strany je moře a z druhé nejvyšší hora...  celý článek

Další z rubriky

Pekelné doly
VIDEO: S motorkáři nejsou žerty. Pekelné doly zná každé malé dítě

Největší pískovcové podzemí v Evropě v údolí Svitavky mezi obcemi Velenice a Svitava milují nejen motorkáři, ale také děti a běžní turisté. Jeskyně jsou totiž...  celý článek

Během dne, kdy vůbec nebylo pěkné počasí, začalo na chvíli zpoza mraků...
Za jedovatými pavouky na Moravu. Začíná seriál procházek v přímém přenosu

V dalším díle seriálu Cesty kulturní krajinou jsme zavítali do krajiny Moravského Toskánska, vinařského kraje kolem Kyjova, který překvapuje přirozeným...  celý článek

Větrný mlýn v Přemyslovicích
Kde mají Keltové svatyni a Švédové šance. Utajená místa uprostřed Moravy

Tohle rozlehlé území západně od Olomouce patří k nejkrásnějším koutům Česka, málokdo však o tom ví. Oblast jako stvořená pro nenáročné vycházky nebo projížďky...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.