V šumavských hvozdech

Šumava jako jedno z nejméně narušených území je naší největší chráněnou oblastí s četnými přírodními rezervacemi a rekreačními středisky. Mnoha turistům je jistě dobře známa, přesto i tady existují méně navštěvované oblasti, kde se vyskytuje řada vzácných a chráněných druhů naší horské květeny a zvířeny, přírodních výtvorů, památek a krajinných celků. Vydejme se například do Hartmanic a zdejšího malebného okolí.

Vyjdeme-li nad Hartmanice po zelené nebo modré značce, můžeme navštívit Hamižnou - přírodní rezervaci od roku 1995. Uzemí je významné výskytem chráněných druhů rostlin jako hořeček český, dřípatka horská či některé z orchidejovitých druhů. Na území jsou také zbytky po dolování zlata.

Po dvou kilometrech dále po modré se objeví Dobrá Voda (její původní název byl Březnice) s pramenem poblíž kostela sv. Vintíře z roku 1706. Pro údajné blahodárné účinky se stala obec poutním místem s lázněmi. Dále se jde po modré asi deset kilometrů a odtamtud vede zelená značka do Prášil.

Obec vznikla v roce 1750, když rok předtím koupil zdejší statek Lorenz Gattermeyer a následně tady vystavěl sklářskou huť a v roce 1756 i malou kapli. Po jeho smrti koupil Prášily hrabě Josef Kinský za 26 800 zlatých a o něco později hrabě Josef Schwanzenberg za 400 000 zlatých. Ten také v roce 1802 založil nový kostel sv. Prokopa, který byl během minulého režimu zlikvidován. Z místního průmyslu se stala v 19. století nejznámější Eggertova továrna na ruční papír, dodávaný mimo jiné i prezidentské kanceláři.

Další etapou putování je návštěva jezera Laka, vzdáleného osm kilometrů po zelené, později žlutě nebo modře značené turistické značce. Cesta vede bývalou obcí Hůrka. Vznikla po roce 1732 spolu se sklárnou na zrcadla zdobená podmalbou. Její tehdejší majitel Ignác Hafenbroedl dal vystavět kostel sv. Vincence Ferrarského, věž pak vystavěl v roce 1819 další majitel huti Jan Krištof Abele, stejně jako hřbitovní kapli sv. Kříže s kryptou Hafen- broedlů a Abelů. Kromě této kaple byly všechny ostatní stavby v šedesátých letech srovnány se zemí. V současné době se tato kaple obnovuje.

Zajímavostí je, že v okolí Hůrky byly natočeny i některé záběry filmu Divá Bára. Se stejným osudem likvidace se setkaly i další vesnice a samo ty v okolí vojenského výcvikového prostoru, jako byly Vysoké Lávky, Ždánidla a Gsenget.

Další cesta vede kolem Jezerního potoka, a to až do oblasti přírodní ochrany, k jezeru Laka nejmenšímu (2,78 hektaru) a nejvýše položenému jezeru ledovcového původu na české straně Šumavy. Vzniklo na místě močálu s několika jezírky umělým zvýšením hráze v minulém století a jeho hloubka je pouhých 3,9 metru. Zajímavostí je mírná karová stěna, plovoucí ostrůvky rostlinného původu a slatinné břehy.

Cestu zpět lze absolvovat pro změnu trasou po červené značce přes Zlatý stoleček, po hranicích se SRN a přes Gsenget do Prášil (cesta je nepřístupná v období 1. 3. až 12. 7.). Jiným zajímavým výletem zPrášil je cesta 4,5 kilometru po červené značce nejprve k Prášilskému jezeru, rovněž ledovcového původu s plochou 3,72 hektaru a hloubkou 15,4 metru v nadmořské výšce 1080 metrů. Okolní lesní porosty patří bohužel k šumavským místům lidmi nejvíce postiženým.

Nevhodné smrkové zalesnění v minulém století a nevhodný boj proti lýkožroutu spolu s větrnými kalamitami posledních desetiletí jsou příčinou rozsáhlých holin. Dále po červené se dá dojít na vrchol Poledníku, který je se svými 1315 metry jedním z nejvyšších bodů Šumavy. Zdejší vojenské zařízení z minulých let bylo v roce 1998 přestavěno na vyhlídkovou věž.

Další zajímavý výlet se dá absolvovat z Hartmanic po zelené značce údolím Pstružního potoka, Pekelským údolím, kolem nepřístupné krasové jeskyně Peklo - jedné z největších na Šumavě. Po opuštění značky u Schoepferova Dvora se vyjde cestou do kopce, k zámečku Karlov z počátku 19. století, kde byla na místě kolonizační usedlosti postavena nová horská usedlost, nazvaná po majiteli Karlohof. Pozdější majitel Henschl zde v roce 1842 začal s výstavbou zámku, později několikrát upravovaného.

Po roce 1945 vystřídal objekt několik majitelů a od roku 1964 slouží po úpravě jako vojenské rekreační zařízení. Seznam státem chráněných památek zahrnuje objekt zámku, kapli s neobvyklou cibulovitou bání, zámecký park a kachlová kamna v jídelně od sušického kamnáře Rokytského.

Od kaple se pokračuje vzhůru po žluté značce, směrem k zaniklé osadě Rovina. Tady od rozcestníku vede zelená značka s vrcholovou odbočkou na Březník (1006 m n. m.). Hovořit o působivosti vyhlídek z tohoto úseku je snad zbytečné a o tamní kapli a vrcholové skalce více napoví jmenné spojení s poustevníkem Vintířem, který zde v poustevně prožil posledních pět let svého života. Cestu zpět do Hartmanic je možné zvolit například přes již známou Dobrou Vodu.

MŮŽE SE HODIT

Jak se tam dostat: Stačí dojet asi třináct kilometrů za Klatovy po hlavní silnici č. 22, odtud sedmnáct kilometrů do Sušice po silnici č. 187, pak sedm kilometrů po silnici č. 169 (směr Kašperské Hory) a nakonec šest kilometrů po silnici č. 145 do Hartmanic.

Co ještě vidět: Vyjmenované turistické možnosti pouze umožnily poodkrýt roušku krás tohoto kraje. Za dalším poznáváním krás a památek se lze vydat například Hartmanickou stezkou (do Sušice), Mouřeneckou stezkou (přes Annín do Kašperských Hor), vysokohorskou hřebenovkou (přes vyhlídky k samotě Poustka a zpět údolím Pstružného potoka), cestou na šumavské slatě (přes Horskou Kvildu) nebo cestou podél Losenice (přes Rejštejn).