Sobota, hebrejsky »šabat«, je již tradičně židovským dnem odpočinku. Podle židovského náboženského zákona je sobotní odpočinek pro pobožné Židy nejen volbou, ale také svatou povinností.
Šabat, který začíná v pátek odpoledne a končí v sobotu večer, je věnován motlitbě a čtení Tory. Je zakázáno zapalovat oheň, používat elektřinu, jezdit dopravními prostředky, psát a mnoho dalších činností. Také v moderním Izraeli, kde většina obyvatel není aktivně věřících, je sobota oficiálním dnem odpočinku. Podle zákonného urovnání z konce 40. let, zvaného »status quo«, je stát povinen střežit svátost soboty. Státní instituce jsou tedy o sobotách zavřeny, veřejná doprava nefunguje a státní letecká společnost El Al v sobotu nelétá. Dopravovat se lze pouze soukromými vozy a taxíky. Status quo se však nevztahuje pouze na státní instituce. Také izraelští Židé, pro něž mají náboženské příkazy týkající se sobotního odpočinku jen malou váhu, jsou tímto statutem quo omezováni. Je totiž zakázáno otevírat v sobotu obchody a licence k otevření restauračních a zábavných zařízení je dosti těžké získat. Nicméně v případě restaurací a zábavních podniků jsou odpovědné instance ochotné přimhouřit oko. Židovské obchody mohou být otevřené v sobotu jen tehdy, pracuje-li v nich tak zvaný šabes-goj, což je prostě někdo, kdo není Žid. Nežidů se totiž přirozeně náboženský příkaz ctít sobotu netýká. Pracuje-li v židovském obchodě v sobotu Žid, je majitel pokutován ve výši 16 000 šekelů (t.j. 200 000 korun). Paradoxně, šabes-gojové nejsou zaměstnaní pouze v soukrom ých obchodech, ale také jako kontroloři Ministerstva práce, kteří dohlížejí, aby byl zákon o sobotním odpočinku dodržován. Během posledních let, kdy pobožné strany v izraelském parlamentu zesílily, se otázka sobotního odpočinku stala mnohde palčivější a konflikt mezi pobožnými a sekulárními Židy v této otázce nabral na intenzitě. Před více než rokem se v Jeruzalémě odehrávaly demonstrace a násilné střety mezi sekulárními a ultraortodoxními Židy. Ultraortodoxní obyvatelé Jeruzaléma chtěli uzavřít jednu z hlavních dopravních tepen ve městě, jež prochází ultraortodoxní čtvrtí, poněvadž doprava rušila svátost šabatu.
Šabat, který začíná v pátek odpoledne a končí v sobotu večer, je věnován motlitbě a čtení Tory. Je zakázáno zapalovat oheň, používat elektřinu, jezdit dopravními prostředky, psát a mnoho dalších činností. Také v moderním Izraeli, kde většina obyvatel není aktivně věřících, je sobota oficiálním dnem odpočinku. Podle zákonného urovnání z konce 40. let, zvaného »status quo«, je stát povinen střežit svátost soboty. Státní instituce jsou tedy o sobotách zavřeny, veřejná doprava nefunguje a státní letecká společnost El Al v sobotu nelétá. Dopravovat se lze pouze soukromými vozy a taxíky. Status quo se však nevztahuje pouze na státní instituce. Také izraelští Židé, pro něž mají náboženské příkazy týkající se sobotního odpočinku jen malou váhu, jsou tímto statutem quo omezováni. Je totiž zakázáno otevírat v sobotu obchody a licence k otevření restauračních a zábavných zařízení je dosti těžké získat. Nicméně v případě restaurací a zábavních podniků jsou odpovědné instance ochotné přimhouřit oko. Židovské obchody mohou být otevřené v sobotu jen tehdy, pracuje-li v nich tak zvaný šabes-goj, což je prostě někdo, kdo není Žid. Nežidů se totiž přirozeně náboženský příkaz ctít sobotu netýká. Pracuje-li v židovském obchodě v sobotu Žid, je majitel pokutován ve výši 16 000 šekelů (t.j. 200 000 korun). Paradoxně, šabes-gojové nejsou zaměstnaní pouze v soukrom ých obchodech, ale také jako kontroloři Ministerstva práce, kteří dohlížejí, aby byl zákon o sobotním odpočinku dodržován. Během posledních let, kdy pobožné strany v izraelském parlamentu zesílily, se otázka sobotního odpočinku stala mnohde palčivější a konflikt mezi pobožnými a sekulárními Židy v této otázce nabral na intenzitě. Před více než rokem se v Jeruzalémě odehrávaly demonstrace a násilné střety mezi sekulárními a ultraortodoxními Židy. Ultraortodoxní obyvatelé Jeruzaléma chtěli uzavřít jednu z hlavních dopravních tepen ve městě, jež prochází ultraortodoxní čtvrtí, poněvadž doprava rušila svátost šabatu.
