Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Lovětínská rokle: místo, kde řádila bezcitná hradní paní i orkán Kyrill

aktualizováno 
Národní přírodní rezervace Lichnice – Kaňkovy hory až neuvěřitelně připomíná malebnou krajinu někde na konci světa. Zalesněné vrchy a skalnatá údolí ale mají také svá stinná místa v minulosti a na své si tak při místních toulkách přijde milovník nejen památných stromů a krásných motýlů, ale i historie.

Pohled z vyhlídky Dívčí kámen na Třemošnici | foto: David Hainall, pro iDNES.cz

Národní přírodní rezervaci Lichnice – Kaňkovy hory najdeme ve východních Čechách nad městem Třemošnice. Rezervace je součástí většího chráněného území krajinné oblasti Železné hory, v současné podobě byla rezervace vyhlášena v roce 1990 na výměře 373,65 hektaru.

Z geologického a krajinného hlediska je významnou součástí rezervace hlavně Lovětínská rokle. Ta je ze severu strmě sevřená svahy vrchu Krkaňka (566 m) a z jihozápadu vrcholem Světlice se zříceninou hradu Lichnice.

Nádherná krajina, krutá legenda

Auto je možné zaparkovat na malém parkovišti ve vesnici Podhradí přímo pod hradní zříceninou. Červená turistická značka vede chvíli po silnici směrem na chatovou osadu a Lovětínský rybník. Pokud je pod hradem málo místa, je možné zastavit i u autobusové zastávky "Nad Lovětínskou roklí", naproti které je místní restaurace.

Nedaleko za Podhradím nacházíme na levé straně nenápadnou směrovku ukazující na vyhlídku Dívčí kámen, která poskytuje pěkný výhled na zalesněné svahy vrcholu Stráně a na městečko Třemošnice.

Název vyhlídky popisuje místní pověst O kruté panně Miladě. Trápení krásné hradní paní a celého širého okolí začalo jedné deštivé a bouřlivé noci, kdy se její otec při návratu domů zřítil i se svým koněm na dno Lovětínské rokle a Milada od té doby nenáviděla všechny skály v okolí.

Protože byla nejen mladá a krásná, ale i velmi bohatá, neměla o nápadníky nouzi. Ke svému neštěstí se ale sama rozhodla, že si za muže vezme jen toho, kdo se na svém koni třikrát otočí na skále, z níž se její otec zřítil do hlubin rokle.

Výhled z hradu Lichnice na vrchol Stráně a rovinu u Ronova nad Doubravou.

Výhled z hradu Lichnice na vrchol Stráně a rovinu u Ronova nad Doubravou

Místní skály jsou však velmi tvrdé a ani ty nejtvrdší podkovy se do nich nedokázaly zarýt. Všichni nápadníci umírali stejně jako její otec na dně rokle a Milada vše sledovala z okna svého hradu. Až jednou se objevil odvážný rytíř, který si do podkov nechal zasadit démanty a ve zkoušce obstál. Když mu ale Milada vyšla v ústrety, aby ho přivítala, vytáhl z toulce šíp, zastřelil ji a zmizel neznámo kam. Říká se, že to byl bratr jedné z předchozích obětí.

S motýly po stopách orkánu

Necelých 250 metrů za chatovou osadou Ohrádka odbočujeme z asfaltky ostře vlevo a po žluté turistické značce klesáme do údolí Lovětínské rokle. Lesní stezka po chvíli přechází v nově upravenou kamenitou stezku. V druhé půlce ledna roku 2007 se totiž těmito místy prohnal ničivý orkán Kyrill, který zničil nejen významnou část zdejšího porostu, ale podepsal se i na domech a chatách a poničil i stezku vinoucí se nad korytem Lovětínského potoka, která tak musela být zrekonstruována.

I když je již většina vyvrácených stromů odstraněna, stále jich ještě dost přehrazuje údolí a společně s kaskádami potoka vzbuzují dojem divoké a člověkem nespoutané rokle. Nebýt již zmíněné upravené cesty, pocity odloučení od civilizace by byly naprosto dokonalé.

Stráně porůstá bukový les a Lovětínský potok, který roklí protéká, zde přeskakuje velké balvany a tvoří tak několik kaskád a stupňů. Zajímavým geologickým útvarem této oblasti je mimochodem také tzv. "kamenná řeka", pás balvanů, stékajících z vrcholu Krkaňka do údolí.

Fotogalerie

Rozmanitost bezobratlých živočichů dokládá nespočet různých motýlů poletujících podél cesty. Zcela běžné jsou babočky, bělásci nebo např. žluťásci. Potkat ale můžete mnohem více druhů, v celé rezervaci je popsáno úctyhodných 689 druhů převážně soumračných a nočních motýlů.  V Lovětínské rokli a bezprostředním okolí se navíc vyskytuje 135 druhů obratlovců, což je pro tak malé území nevídané.

Cestu údolím si naše děti zpestřují přelézáním klád, skákáním z pařezů, na svazích rostou zajímavé kytičky a tak se ani ti nejmenší nenudí. Asi nejzajímavější a nejdivočejší jsou horní dvě třetiny rokle. Po překonání nového dřevěného mostku se údolí rozšiřuje a po dalších zhruba 350 metrech přicházíme k rozcestníku Lovětínská rokle. Žlutá turistická značka, stejně jako rokle, zde končí a nezbývá než zahájit stoupání nejprve po modré a později po červené značce ke zřícenině hradu Lichnice.

Kolem Žižkova dubu na hrad

Krátká historie hradu Lichnice

Od 13.století střídal kamenný hrad neustále svého majitele. Dokonce se stal královským hradem, který spravoval purkrabí. Ze zástavy ho dvakrát vykoupil nejznámější český král Karel IV, který zde i v roce 1370 delší dobu pobýval. V roce 1610 zasáhl hrad velký požár, definitivním koncem pro kamenou stavbu pak byl rok 1648, kdy Ferdinand III. vydal nařízení zbořit hrady, které by mohl využít nepřítel.

zdroj: hrady.cz

Závěrečné stoupání není příliš dlouhé. Zprvu jdeme po úzké lesní stezce a nedaleko silnice klikatící se v serpentinách z Třemošnice se napojujeme na širokou lesní cestu, která nás dovede až k majestátnímu památnému Žižkovu dubu. Památných stromů je v chráněné krajinné rezervaci Železných hor celá řada, ale jen málokterý je tak monumentální jako tento 600–800 let starý strom.

Ve starých kronikách najdeme zmínku o tom, že dub byl zasazen již při stavbě hradu u jeho brány. Dnes ho najdeme za bývalým hostincem na jižním konci vesnice. Jméno památného stromu ale klame. I když je pojmenován podle věhlasného husitského vojevůdce, Jan Žižka z Trocnova pod ním nikdy neseděl. Strom byl svědkem celé řady významných historických událostí a přečkal i požár dutiny v roce 1969 a vylomení části koruny v roce 1987.

Na tabulce umístěné na jeho kmeni si ještě můžeme přečíst tento vzkaz: "Přes 600 let tu stojím u staré hradní cesty. Viděl jsem hrad stavěti, jeho slávu, obléhání, zánik. Kéž bych se dočkal šťastných dnů příštích věků." Loučíme se s tímto pamětníkem historie a vycházíme na asfaltovou silnici, po které po necelých 400 metrech přicházíme ke vstupu do hradu Lichnice a náš téměř pět kilometrů dlouhý okruh se uzavírá.

Hrad Lichnice

Tajemný poklad a netopýři

Hrad Lichnice je vystavěn na skalním návrší nad městem Třemošnice asi 15 km jihozápadně vzdušnou čarou od města Chrudimi. Smilu ze Žitavy připadlo zdejší panství jako odměna od krále za věrné služby v roce 1249. Rok nato nechal na skalnatém vrchu Světlice zahájit stavbu hradu Lichtenburg.

Název hradu vznikl přeložením jména Světlík do němčiny. Počeštěný název Lichnice se užívá od 16. století. O původu názvu hradu se samozřejmě vykládá patřičně dramatická legenda s dobrým koncem.

Může se hodit

Popsaný pěti nebo šesti kilometrový turistický okruh patří mezi lehké výlety a zvládnou ho i malé děti. S návštěvou hradu a vyhlídky Dívčí kámen poskytuje ideální možnost pro aktivní trávení volného času, vstupné do hradního areálu činí podle věku 10 nebo 20 korun.

Mezi další příjemné výlety v okolí patří asi 17km okruh po červené značce přes vrcholy Stráně, Krkaňku a dále po modré na Zbyslavec, Licibořice, Žlebské Chvaletice a zpět po již známé trase k hradu Lichnice. Další pěkné výlety se nabízí kolem nedaleké Křižanovické nebo Sečské přehrady.

Do zdejších na zvěř bohatých lesů se často na lov vydávaly družiny bohatých šlechticů. Jednou sem prý zavítal i kníže, který byl na návštěvě v Kutné Hoře. Jeho družinu rozehnal divoký kanec, který se vyřítil z houští. Udatný kníže jej skolil, ale po lovu byl velmi unaven a nemohl najít cestu z lesa. Až najednou uviděl nad sebou jakýsi hrad, kde v jednom z oken zářilo světlo. Lidoslav, majitel hradu, jej uctivě přivítal a pohostil. Kníže pak z vděku nad záchranou svého života prohlásil, ať se hrad jmenuje Světlice a Lidoslav sám pak rytířem Světlickým.

Na každém správném hradě by měl být zakopaný poklad a ani Lichnice není podle pověsti výjimkou. Nachází se zde totiž tajná chodba, kterou využily k útěku tři dcery místního rytíře, když byl hrad dobyt nepřítelem. Při útěku povídaly lidem, že na hradě zanechaly poklad nedozírné hodnoty, ale hlídá ho obrovský černý pes, a tak není možné jej získat. I když se o nalezení pokladu pokoušelo mnoho lidí, nikdo neuspěl.

Během letní sezony se zde pořádá celá řada folkových a rockových festivalů i představení šermířů a lukostřelců. Mimo sezonu se hlavně děti nejvíce těší na pozorování netopýrů v hradním sklepení. Letos jsme ale přišli pozdě, netopýři podle kastelánky vylétají ze svého zimoviště někdy v druhé polovině března nebo začátkem dubna a vrací se až koncem října nebo v průběhu listopadu. Výhledy z hradeb ale stojí za to v každém ročním období, a tak nelitujeme my, ani děti.

Národní přírodní rezervace Lichnice – Kaňkovy hory je součástí CHKO Železné hory.

Národní přírodní rezervace Lichnice – Kaňkovy hory je součástí CHKO Železné hory.

Autor: pro iDNES.cz




Nejčtenější

Tisíc vojáků se střetlo u Slavkova u Brna. Připomněli si rok 1805, kdy...
Kde se psala historie. Procházka za bitvou tří císařů v okolí Slavkova

V dalším díle seriálu Cesty kulturní krajinou jsme tentokrát zamířili do krajiny okolo Slavkova u Brna. Na komentovanou procházku s ruční kamerou jsme se...  celý článek

Sedlo Zbojská
Divoký výlet do historie. Malý Slovenský ráj zbojníka Jakuba Surovca

Ve stínu legendárního Juraje Jánošíka působil v 18. století na Slovensku zbojník nemilosrdného jména Jakub Surovec. Jeho domovským rajonem byla oblast...  celý článek

"V den mých pětadvacátých narozen jsem se ráno podíval na svou kočku a uvědomil...
Moje kočka si žila lépe než já, říká muž, který brázdí svět bez motorů

V pětadvaceti opustil dobře placenou práci a rozhodl se věnovat své vášni – pomalému cestování. Dave Cornthwaite ukrajuje kilometry na paddleboardu, kajaku,...  celý článek

Značka na golfovém hřišti v Austrálii upozorňující na přítomnost žraloků.
Už žádné další útoky žraloků. Australské pláže budou hlídat drony

Austrálie vyšle na pláže bezpilotní letouny s kamerami, aby hlídaly výskyt žraloků u pobřeží a okamžitě vysílaly poplach pobřežní hlídce a na chytré hodinky...  celý článek

Karaoke z Islandu
Přijeďte a zlomíte si jazyk. Nejtěžší karaoke píseň má přilákat turisty

Že je váš rodný jazyk komplikovaný a turisté vás nedokážou ve vaší řeči ani pozdravit? Udělejte z toho výhodu. Originální karaoke písnička s komplikovanými...  celý článek

Další z rubriky

Pohled na rozhlehlý pozemek sanatoria z mojí rákosové chatičky.
Jak jsem zvracela v Peru. Léčba magickou ayahuascou očima čtenářky

O amazonské ayahuasce, liáně duše, jsem toho spoustu četla a viděla. Od různých článků na internetu přes dokumentární film až k pestrým ohlasům mnoha lidí,...  celý článek

Připlouváme do Českého Šternberka
Vodácká pohoda. Malebný úsek Sázavy pro ty, co milují klid

Náš dnešní tip na pohodový výlet po Sázavě je určený pro vodáky všech kategorií. Sázava patří mezi naše nejhezčí řeky a zkušení vodáci znají zejména její dva...  celý článek

Srbsko leží na levém břehu Berounky a je známé výraznými vápencovými skalami a...
Svatý Jan: krásný kultovní výlet kousek od Prahy

Zveme vás na hezký a nenáročný jarní výlet kousek od Prahy. Přestože se podíváme na Karlštejnsko, návštěvu jednoho z našich nejznámějších hradů tentokrát...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.