Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


V parku Dovrefjell žijí pižmoni

  12:06aktualizováno  12:06
Národní park Dovrefjell je jedním z mála míst na světě, kde můžete potkat divoce žijící pižmoně. Stáda pižmoňů se jinak pohybují v arktické části Kanady, na ostrově Nunivak u Aljašky a v grónských národních parcích Kangerlussuaq a North - East. Pižmoň,přestože se jim příliš nepodobá, je příbuzným ovce a koz. Váží až 500 kg. Vůči lidem není agresivní, ale když ho rozdráždíte, hrozí vám převálcování půl tunou při rychlosti 60 km/h. Žije ve stádech. Samci svádějí souboje o pozici vůdce, kdy řev zvířat a údery rohů jsou slyšet i na vzdálenost několika kilometrů. Pižmoń se vyskytoval v Dovrefjellu v době ledové, což dokazují fosílie. Znovu zde bylo vysazeno stádo 10 jedinců přivezených z Grónska v roce 1931. Dalších 23 jedinců bylo přivezeno v letech 1947 až 1953. Nyní zde žije kolem 80 kusů.

O pižmoních jsme věděli, ale narazit na ně je tak trochu náhoda. Vedle toho jsme chtěli s našimi syny Pavlem a Petrem vystoupit na Snohettu. Počasí bylo nepříznivé - nízká oblačnost a mlha již od 1300m. Naštěstí jsem prostudoval Lonely Planet, kde jsem se dočetl, že díky dělostřelecké základně v Hjerkinnu, klasická cesta na Snohettu přes chatu Snoheim vyžaduje zvláštní povolení. Sjeli jsme proto do údolí k železniční stanici Kongsvall, kde jsme nechali auto. Na dřevěném mostě přes řeku je cedule varující před pižmoni: V případě, že na ně narazíte, nepřibližujte se na více než 200m! Mají na svědomí život dvou turistů! Asi po dvaceti minutách jsme vystoupili od řeky na náhorní plošinu. Padala mlha a proto jsme postavili stan. Na plošině je dost obtížné najít chráněné místo. Naštěstí vítr nebyl silný. Ráno jsme pokračovali dále do údolí řeky Kaldvella směrem k jejímu soutoku s říčkou Stropla. Kousek za mostem přes řeku je moréna. Šel jsem trochu vzadu. Fotografoval jsem probouzející se přírodu v místech, kde právě roztál sníh. Najednou vidím běžící Helenu s batohem na zádech jak se vrací. Pižmoni! Stádo bylo pít u řeky a běželo někam za morénu. Sundal jsem batoh a nasadil na svou Minoltu Sigmu 135 -400/4,5-5,6. Kluci s manželkou začali trochu obcházet morénu. Já jsem vyrazil opatrně po cestě. Asi po padesáti metrech jsem strnul. Stádo asi osmi pižmoňů včetně samice s mládětem se pohybovalo po sněhových polích podél řeky. Raději jsem se vrátil a začal jsem vystupovat k vrcholu morény. Pižmoni byli nasyceni a začali se chladit na sněhu. Spokojeně přežvykovali. Terén byl celkem příznivý. Bylo zde několik velkých kamenů s prohlubněmi, kde se dalo skrýt. Celkem bez problémů jsem se dostal asi na 80 m. Vál protivítr. Trochu nervózně jsem namačkal něco záběrů. Dále jsem zejména díky samici s mládětem nechtěl riskovat. Sněhová pole jsme obešli velkým obloukem. Pokračovali jsme zajímavou tundrou kolem dvou velkých jezer až na závěr údolí k chatě Norského turistického svazu Reinheim. Před chatou bylo nutné brodit dva potoky. Snohetta beznadějně v mracích. Cesta z Kongsvallu sem trvá asi 5 hodin, ale s fotografováním a hledáním pižmoňů je to na celý den. Ráno prší. Je to beznadějné. Rozhodujeme se k návratu. Jdeme zpět po stejné cestě. U řeky Stropla je sněžný most. S Pavlem zastavujeme. Na protější straně asi 400 m od nás vidíme tři pižmoně. Stavím stativ a nasazuji teleobjektiv. Najednou se vlevo asi 300 m od nás objevuje velký samec. Hledá své kolegy. Musí jít asi 50 m od nás aby se připojil ke stádu! Trochu stydne krev, kdyby to otočil na nás. A pak přichází ten moment. Při přechodu jednoho z bočních ramen řeky se pižmoň zastavuje a volá, řve. Mačkám kabelovou spoušť. Bohužel mám nasazen jen černobílý film, ale přesto to stojí za to. Pižmoň doráží k těm třem a všichni čtyři se vzdalují. Přichází ke mně norský fotograf. Má Dynax 9 s Minoltou 400/4,5 - v sumě asi 180000 Kč , ale bez stativu. Stativ mu půjčuji, ale ten moment je pryč. A o něm právě fotografie je. Vracíme se zpět do Kongsvallu. Počasí se trochu zlepšilo. V jednu chvíli skoro vidíme i vrchol Snohetty. Jsme spokojeni. Vyfotili jsme pižmoně. Hlavní cíle cesty: Lofoty, Vesterály, Senja, Finmarksvidda a Lyngenské Alpy jsou ještě přes 1500 km.

Pohoří Dovrefjell

Pohoří se nachází ve východním Norsku. Je nejlépe přístupné ze silnice E6 spojující městečka Dombas a Oppdal. Podél E6 vede rovněž železnice. Jedná se o rozsáhlé otevřené prostory s močály, bažinami, oblými hřebeny a kopci. Na severozápadě se nachází několik masívů, které mají skalnatý charakter. Nejvyšším z nich je Snohetta (2286m) v českém překladu Sněžka. Tato hora,  je známa obrovským karem, který ledovec vyhloubil východně od jejího vrcholu.
  

Více informací z cesty do severního Norska najdete na stránkách zaměřených na fografování a fototechniku FOTOAPARAT.CZ , kde najdete vedle aktivních aplikací jako Fotobazar a Forum i mnoho dalších cestopisů!

Národní park Dovrefjell.

Jaro začíná v červenci.

Sněžný most

Nad Kongsvallem

Příroda se probouzí.

Samec pižmoně

Samice s mládětem

Stádo pižmoňů

Krajina u Reinheimu

Autor:




Nejčtenější

Tyrkysová hladina jezera Iskanderkul
Odpočívejte, vodky popijem. Tádžické Fanské hory překypují vstřícností

Fanské hory v severozápadní části Tádžikistánu jsou vyhlášené svými tyrkysovými jezery a dechberoucími scenériemi. Díky své kráse byly hojně navštěvovány již v...  celý článek

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

"V den mých pětadvacátých narozen jsem se ráno podíval na svou kočku a uvědomil...
Moje kočka si žila lépe než já, říká muž, který brázdí svět bez motorů

V pětadvaceti opustil dobře placenou práci a rozhodl se věnovat své vášni – pomalému cestování. Dave Cornthwaite ukrajuje kilometry na paddleboardu, kajaku,...  celý článek

Další z rubriky

Sedlo Zbojská
Divoký výlet do historie. Malý Slovenský ráj zbojníka Jakuba Surovca

Ve stínu legendárního Juraje Jánošíka působil v 18. století na Slovensku zbojník nemilosrdného jména Jakub Surovec. Jeho domovským rajonem byla oblast...  celý článek

Pokuta za porušení zákazu kouření na thajských plážích může dosáhnout až 100...
Za cigaretu u moře pokuta 60 tisíc. Thajsko zakazuje kouření na plážích

Jedna z nejpopulárnějších turistických destinací zavádí od 1. listopadu zákaz kouření na vybraných plážích. Thajský turistický úřad k zákazu přistoupil poté,...  celý článek

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.