Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


V ocelovém městě Julesa Verna

aktualizováno 
Gigantické stroje z počátku 20. století připomínají romány Julesa Verna. Mohutná ocelová kola hlavního těžního stroje a olejem promazané obrovské kompresory. Jsme v Ocelovém městě, nebo v příběhu Vynález zkázy? Nikoli. Procházíme strojovnou a kompresovnou Národní kulturní památky Důl Michal v Ostravě.

Sedmdesátiletý průvodce památkou, důlní geolog Otto Plášek, zůstal věrný své šachtě i v důchodu. Uhelný prach však už po šichtě z očí smývat nemusí. Na ostravském Dole Michal, který je dnes technickým skanzenem, se stal zasvěceným společníkem turistů, kteří zavítají do areálu bývalé šachty.

Návštěvníků zatím není mnoho, ale kdo se nechá z centra Ostravy vyvézt trolejbusem kolem slavných fotbalových Bazalů až na konečnou linky číslo 101, nebude litovat.

V areálu hornické památky se navíc turisté nemusí obávat znuděných či nedovzdělaných průvodců, kteří v letní sezoně každoročně ovládnou nejeden český hrad či zámek. Průvodce Otto Plášek totiž vypráví se srdcem na dlani a se třicetiletou zkušeností, kterou na ostravském Dole Michal získal.

"Teď vcházíme do řetízkové šatny. My jsme ale říkávali, že jdeme do kupelen," začíná Otto Plášek s výkladem a zatahá za jeden z řetízků. Dolů od stropu sjede hák s pracovními šaty havíře s fáračkami. Též igelitka se starou plastovou lahví od octa. Na čaj, na silnou kávu i na něco ještě silnějšího.

"Naposledy se tady fáralo v roce 1995. Všechno však zůstalo zachováno tak, jak to tu vypadalo po poslední šichtě před uzavřením dolu," vypráví průvodce a znovu zatáhne za řetěz.

V tom je vůbec největší kouzlo hornického skanzenu. Jako kdyby horníci měli za chvíli přijít na šichtu. Jenže nikoli na moderní důl, na kterém se z útrob země dobývalo uhlí až do poloviny devadesátých let. Díky dokonalým strojům firmy Siemens z let 1912 až 1915 a zároveň i komunistickému plánování, kdy se namísto nových investic jen znova promazávala stará technika, je Důl Michal i jedinečným skanzenem důlní techniky z počátku 20. století.

Průvodce Otto Plášek se za třicet let havířské praxe v Dole Michal seznámil důvěrně s každičkým koutem šachty. "Teď jsme ve sprchovišti. V dobách největší slávy se tady muselo umýt na tři sta horníků zhruba za dvě hodiny. Kdo přišel později, často na něho nezbyla horká voda," zasvěceně vypráví. "A proto se také po šichtě tlačili havíři co nejrychleji do klece," dodává.

MŮŽE SE HODIT

* Správcem Národní kulturní památky Důl Michal v Ostravě-Michálkovicích je Národní památkový ústav v Ostravě.
* Doprava trolejbusem č. 101 a 104. Areál je zpřístupněn s průvodcem vždy v 9, 11, 13 a v 15 hodin anebo po domluvě na čísle 596 231 160. Otevřeno je od úterý do neděle.
* Vstupné pro děti je 10 Kč, dospělí zaplatí 30 Kč.

Kdo byl první u klece, byl první nejen ve sprchách, ale také v kantýně. "U piva, samozřejmě. Havíř přicházel z dolu úplně vyprahlý," říká Plášek, než nás pozve na další část prohlídky.

Následuje místo k vydávání hornických svačin, lampovna a cechovna. A to už stojíme u těžní věže a klecí, kterými se havíři spouštěli do útrob šachty. "Do klece se nás muselo vejít pět," ukazuje Plášek na nevelkou drátěnou klec a zasvítí mu oči. Najednou je zpátky o patnáct dvacet let. Další šichta na Dole Michal právě začíná.

PŘÍSTUPNÝ LIDEM. Důl Michal byl vyhlášen za národní kulturní památku a 14. dubna se otevřel veřejnosti.

OBŘÍ STROJE. Důl překvapí mohutnými stroji a technikou, která pochází z počátku minulého století.

JAKO V ROMÁNU. Strojovna Dolu Michal připomíná román Ocelové město Julesa Verna.

Autoři: ,




Nejčtenější

"V den mých pětadvacátých narozen jsem se ráno podíval na svou kočku a uvědomil...
Moje kočka si žila lépe než já, říká muž, který brázdí svět bez motorů

V pětadvaceti opustil dobře placenou práci a rozhodl se věnovat své vášni – pomalému cestování. Dave Cornthwaite ukrajuje kilometry na paddleboardu, kajaku,...  celý článek

Tyrkysová hladina jezera Iskanderkul
Odpočívejte, vodky popijem. Tádžické Fanské hory překypují vstřícností

Fanské hory v severozápadní části Tádžikistánu jsou vyhlášené svými tyrkysovými jezery a dechberoucími scenériemi. Díky své kráse byly hojně navštěvovány již v...  celý článek

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

Další z rubriky

Připlouváme do Českého Šternberka
Vodácká pohoda. Malebný úsek Sázavy pro ty, co milují klid

Náš dnešní tip na pohodový výlet po Sázavě je určený pro vodáky všech kategorií. Sázava patří mezi naše nejhezčí řeky a zkušení vodáci znají zejména její dva...  celý článek

Chvalkovický větrný mlýn
Větrné mlýny a božský klid. Krásný výlet na Litenčickou pahorkatinu

Žádné lidi zato stovky mravenišť a statisíce mravenců potkáte v lesích neznámé pahorkatiny uprostřed Moravy. Život tu plyne tiše, čas pomalu a turisté sem...  celý článek

Nejvyšší kóta Devíti skal
Nejhezčí kout Vysočiny i parádní skály. Jarní výlet do Žďárských vrchů

Roztodivná skaliska trčící ze země do úctyhodných výšek jsou pro Žďárské vrchy typické. Některá převyšují okolní stromy a poskytují nádherné pohledy do dálek....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.