Pokud už jste si zvykli, že v Čechách má na přechodu člověk přednost před autem, tady na to rychle zapomeňte. I na zelenou se tady ulice přebíhá. A rychle si vzpomeňte, co vás učili ve škole v hodinách dopravní výchovy: nejdřív se podívat vlevo, pak vpravo, a potom teprve vkročit na silnici. Tady je ale ještě k tomu třeba umět odhadnout, jak rychle auto jede a jestli stihnete silnici přejít rychlým krokem nebo budete muset běžet.
Všechno je v Moskvě větší, povahou asijské, ne evropské. Hlavní ulice měří několik kilometrů, některé i desítky kilometrů a mají nejméně osm pruhů pro auta. Domy nejsou číslované podle vchodů, ale podle budov. Znamená to například, že když někdo bydlí na Leningradském prospektu číslo 14, jeho dům stojí zhruba pět set metrů od začátku ulice. Chcete-li obejít zahradami Kreml, je třeba si na to vyhradit nejméně celé odpoledne a vzít si dobré boty.
Jedna fráze říká, že Moskva je tepající srdce Ruska. Dodávám, že rychle tepající srdce. Obchody bývají otevřené dlouho do večera a na ulicích je stále živo. Nejvíce živo je v centru a v okolí stanic metra. Ovšem na supermarkety, které jsou běžné v západní Evropě, tady narazíte výjimečně. Veškerý obchod se odehrává na ulicích, které jsou zaplněny všelijakými stánky a budkami, často si prodejci svoje zboží prostě rozloží na stolek nebo vystavují v krabicích u chodníku. Na ulici lze koupit prakticky cokoliv. Od zubního kartáčku, přes zeleninu a květiny až po salám nebo chleba. "Naród torgujet," říkají Rusové.
Moskva žije dlouho do noci, ale po půlnoci už jsou ulice jako vymetené. Lidé jen pomalu odvykají dlouholetému obyčeji nevycházet v noci z bytu. Večer je tedy na ulicích zdaleka nejvíc policistů, "milicionářů," jak se jim dodnes říká. Těch je tu i ve dne víc než v Čechách. A nejvíc je dopravních policistů, kteří se nejčastěji baví tím, že zastavují nákladní auta, "gruzoviky", a kontrolují, jestli náhodou místo cukru nevezou semtex.
Centrum Moskvy je krásně opravené a v noci nasvícené, podobně jako Praha. Ovšem na okrajích města, jimž se tady říká "spalnyje rajony", a které zdaleka nejvíc připomínají obludné pražské Jižní město, to vypadá úplně jinak. V zimě je třeba mít dobré boty, protože se může stát, že do půli lýtek se budete brodit marastem, napůl roztátým sněhem a blátem. Na první pohled poznáte, že domy dlouho nikdo neopravoval a asi hned tak nebude.
Ocitnete-li se však na jednom okraji velké kaluže a na druhém okraji stane cizí muž, přičemž po úzké a suché cestičce může projít jenom jeden člověk, může se vám stát, že onen cizí muž vám galantně podá ruku a přes marast vás převede. To v případě, pokud jste žena. Narodil-li jste se jako muž, je vaší povinností být galantní - otevírat ženám dveře, při jakékoliv příležitosti jim darovat květiny a láhev šampaňského, podáním ruky jim pomáhat z vysokých schůdku trolejbusu nebo tramvaje.
 |
