"Naruší to přirozenou kontinuitu krajiny, která je základním prvkem bitvy," řekl Costas Carras, předseda Řecké společnosti pro ochranu životního a kulturního dědictví, jedné z více skupin, které jsou proti projektu.
Vláda zhotovila porovnávací mapy, které ukazují, že pobřeží místního jezera se časem změnilo a že chystaný vodní areál leží na místě, kde bylo moře. "Není možné zde vytvořit něco jako Waterloo nebo Gettysburg. Je to již dávno zničeno," tvrdí člen organizačního týmu Olympijských her George Kazantzopulos. Anarchický rozvoj osídlení od blízké metropole, farmářství a letní turistika podél pláže Skinias již oblast nenapravitelně poznamenaly.
Nepřitažlivá města, malé letiště, opuštěná americká vojenská základna, zemědělská půda, restaurace a odpadky hyzdí krajinu, která byla kdysi deltou obklopenou jehličnatými lesy. "Místní a národní vlády zodpovídají za zanedbání oblasti. Nemají žádnou omluvu," oponuje Carras.
Pro staré Atéňany byl Marathón velkým vítězstvím, které ukázalo zranitelnost mocné perské říše. Podle moderních akademiků šlo o skvělý historický okamžik, kdy slabý porazil silného. 12. září roku 490 před Kristem se utkalo asi 10.000 Atéňanů
se zhruba 25.000 perskými bojovníky. Bojová linie se táhla v délce 1,5 kilometru. Atéňané rozhodli bitvu svou taktikou - zvolili slabý střed a silná křídla, čímž se jim podařilo Peršany při jejich postupu obklíčit a zahnat zpět k jejich lodím u pláže
Skinias, kde prý probíhaly jedny z nejtvrdších bojů. Zahynulo kolem 6000 Peršanů a 192 Řeků. Běžec vyslaný do Atén, aby informoval o vítězství, inspiroval moderní maratónský běh (42.195 metrů).
