Lavinový kurz ve freeridovém kempu ve Švýcarsku

Lavinový kurz ve freeridovém kempu ve Švýcarsku | foto: Archiv Robina Kalety

V lavině přežijete nejvýš 20 minut. Dá se jí ale vyhnout, radí expert

  • 26
Ze všech nebezpečí, která na lyžaře ve volném terénu číhají, jsou laviny tím nejdiskutovanějším. Zejména při momentálním vývoji sněhové situace v Alpách, kdy se laviny zase dostaly, tentokrát v souvislosti s nehodou nizozemského prince, až do hlavních zpráv.

Jsou ale všechny lavinové nehody těžko předvídatelné? Ano i ne. Laviny jsou vedle počasí skutečně jedním z hůř předvídatelných rizik. Stačí ovšem znát několik jednoduchých pravidel, mít aktuální informace, používat správné vybavení a můžete se jim velmi úspěšně vyhýbat.

Začněme statistikou. Většina lavin se uvolní na svazích o sklonu 28–45 stupňů. Příčinou až 90 procent lavinových nehod jsou pak laviny, které uvolnili sami lidé.

A další čísla. Až 90 procent obětí lavin přežívá prvních 15–20 minut po zasypání, poté obvykle následuje smrt udušením. Většina obětí je zasypána do jednoho metru pod povrchem laviny.

Převážná část lavinových nehod se stává na svazích severních, severovýchodních a severozápadních, nejvíce lavinových nehod je pak u třetího stupně lavinového nebezpečí. Už jen z těchto informací se dá mnohé vyvodit.

Stupně lavinového nebezpečí

Co to je stupeň lavinového nebezpečí? Je to obecná informace o stabilitě sněhové pokrývky, která se určuje pro danou horskou oblast. Čím vyšší stupeň, tím větší nebezpečí. Ve většině středisek existují majáky, které blikají od 3. stupně. To je totiž z hlediska bezpečnosti hraniční stupeň, při kterém dochází k největšímu počtu nehod.

Aktuálně se nejvíc hovoří o těžké nehodě nizozemského prince. Dle dostupných informací se v jeho případě uvolnila lavina při 4. stupni lavinového nebezpečí. To je na pětistupňové škále opravdu vysoko. Lyžování mimo sjezdovky se při tomhle stupni nedoporučuje ani zkušeným jezdcům. Jeho kolega měl naštěstí kromě vyhledávače i lavinový batoh, který se nafoukl a on tak zůstal částečně nezasypán. Asi jen díky tomu mohl přivolat pomoc.

Lavinový kurz ve freeridovém kempu ve Švýcarsku
Lavinový kurz ve freeridovém kempu ve Švýcarsku

Lavinový kurz ve freeridovém kempu ve Švýcarsku

Co s sebou do terénu a cenné minuty

Sonda, lopata a lavinový vyhledávač jsou tři základní kusy výbavy, kterou by měl každý hledač prašanu vlastnit a ovládat. Po zasypání jste díky nim schopni svého kamaráda lokalizovat a vyhrabat.

Lavinový batoh, který měl a nakonec také nafoukl princův kamarád, je další vynikající pomůckou. K batohu jsou připevněné dva nafukovací vaky, které se nafouknou na 150 litrů a udrží člověka na povrchu laviny. Ten je pak po zastavení laviny zpravidla schopný volně dýchat a často se i sám vyprostit.

Patnáct až 20 minut je hraniční doba zasypání, po níž křivka přežívajících klesá z nějakých 90 procent rapidně dolů. Obvykle jediný způsob, jak tuto dobu zkrátit, je kamarádská pomoc. Ta ale předpokládá, že má kamarád potřebné vybavení (vyhledávač, sondu, lopatu), umí s ním zacházet a není pod lavinou s vámi. Zde měl bohužel nizozemský princ smůlu, protože lavinou byli unášeni oba lyžaři. Princův kamarád se pravděpodobně nemohl po zastavení laviny sám vyprostit a rychle tak najít a vyhrabat prince. Naštěstí byl ale schopen alespoň přivolat pomoc, která záchranu (bohužel s určitou časovou ztrátou) provedla. To je právě největší rozdíl mezi kamarádskou pomocí a profesionální záchranou. Kamarádská může začít okamžitě a stihnout vyhrabání v "časovém limitu". Profesionální obvykle chvíli trvá, než se na místo dostane a ztrácí tím drahocenné minuty.

Pravidla přežití

Robin Kaleta

Robin Kaleta

Jeden z nejlepších českých freeriderů, BASE jumper a dlouhodobý propagátor lyžování ve volném terénu. Má za sebou řádu mezinárodních úspěchů, filmů a velkých sjezdů volným terénem po celém světě včetně Aljašky. www.robinkaleta.com, www.freeridecamps.cz

Tímto se dostáváme k další problematice. Je to pohyb ve volném terénu. I zde platí určitá pravidla. Hlavním z nich je: nikdy nezatěžuj nebezpečný svah více než jedním člověkem. Zde jde zejména o to dodržovat bezpečné rozestupy a při sjezdu v terénu jet nebezpečný úsek vždy po jednom. Ostatní přitom jedoucího lyžaře sledují, aby mohli v případě stržení provést či přivolat lavinou pomoci.

Podobných pravidel je celá řada a každé z nich může přispět k bezpečnějšímu průjezdu terénem. Odvažuji se proto tvrdit, že existují dvě skupiny obětí lavin.

Ta první jsou lidé, kteří si byli alespoň částečně vědomi rizika, jež podstupují a zvolili si je. To je pravděpodobně i případ nizozemského prince. Nasvědčuje tomu lavinové vybavení, kterým disponovali.

Ta druhá, výrazně menší, jsou pak lidé, kteří se pohybovali ve volném terénu bez jakýchkoli vědomostí. Obě tyto skupiny mohou zkušenostmi a informacemi riziko lavinové nehody výrazně snížit. Ono totiž obvykle nejde o to jít či nejít. Ale, jak poznamenávají ve výborném lavinovém filmu Fine line, o to, kolik máte zkušeností, abyste konkrétní situaci zvládli. Pokud je nemáte a chcete jezdit, běžte na lavinový kurz, vzdělávejte se. A pokud vás i to obtěžuje, vezměte si s sebou horského vůdce, který vás terénem bezpečně provede. V konečném důsledku je tak rozhodnutí vždy jen na vás.

Postupně testujeme, jako už v předchozích článcích, lyže do terénu. Dnes značka Salomon a Atomic:

Test lyží Salomon

Lyže, které jsme měli na testu k dispozici, jsou z kolekce 2012/13. Celá freeski a all mountain řada doznala značných změn. Přibylo i ubylo mnoho modelů a vše se dá shrnout asi takto: v Salomonu se zaměřili zejména na řadu BBR a Rocker2 a obě výrazně rozšířili, což svědčí o jejich úspěchu. Trochu překvapením je zrušení freeridové vlajkové lodě EL Dictator, ale vzhledem ke kvalitám Rocker2 už tahle lyže asi neměla uplatnění.

Mě osobně hodně zajímaly BBRka, protože jsem přesvědčený o tom, že tak progresivní tvar musí mít zásadní vliv na jízdu. Je ale menší, než bych čekal. Samotné složení lyže je přinejmenším stejně důležité. BBR jsou rozhodně zajímavé lyže a všichni jsme z nich měli stejný pocit. Ale Rocker2 je pro mě totální bomba. V jakémkoli sněhu fungují parádně.

Test lyží Atomic

O této značce je známo, že se ve freeskiingu poslední dobou dost angažuje, ale nikdo z nás moc nevěděl, jaké jejich lyže jsou. Velké zkušenosti ze závodního lyžování jsou vodítkem, ale kdo ví – budou to výrobci umět uplatnit i ve freeski? Z toho mála, co jsme dostali možnost otestovat, se zdá, že ano.

Nomady od Atomicu mě přesvědčily o tom, že i lyže, která je primárně určena na sjezdovku, může fungovat v terénu, a to skvěle. Nomad je tak tuhá lyže, že i přes nedostatek šířky je výborně stabilní v rozježděném a hlubokém sněhu. Perfektně univerzální lyže.

Více info o testech na www.freeridecamps.cz