Největší korálové království
To nejdůležitější v tomto místě a důvod, proč šestice šnorchlujících turistů brázdí oceán, se však skrývá pod hladinou. V hloubce od několika decimetrů až do několika set metrů se nachází největší korálové království světa - Velká útesová bariéra (Great Barrier Reef).
Délka 2000 kilometrů od obratníku Kozoroha skoro až k pobřeží Nové Guineje, stáří většinou dva, ale i 18 milionů let. A také miliony barevných ryb, sasanek, krabů, raků, mlžů, plžů - toto je největší "stavba" planety, kterou vytvořily živé organismy. Tak velká, že je viditelná i z vesmíru.
Stačí ponořit hlavu do vody, zvolna vlnit ploutvemi a dívat se. Je to jeden z nejúžasnějších pohledů, který se kdy člověku může naskytnout. Nepřekoná ho asi žádný pozemský spektákl.
A přitom to celé začíná docela legračně.
Turistická výprava
V malebném severoaustralském přístavu Port Douglas nabírá mohutný velkokapacitní rychločlun Quicksilver čtyři stovky pasažérů. Zpočátku to vypadá na pořádný turistický průmysl - celohliníková loď skrývá klimatizované sály, bary s občerstvením, stánky se suvenýry. A také všudypřítomné televizní obrazovky, na nichž běží filmy o Velkém bariérovém útesu a nejrůznější instruktáže o šnorchlování, potápění, plavání a dodržování bezpečnostních pravidel.
Po třech palubách mezitím pobíhají desítky zaměstnanců a průvodců - muži v tričkách společnosti, dívky ve slušivých dvoudílných plážových šatech, po nichž ihned zatouží nejedna přítomná turistka. Všichni do jednoho se profesionálně nejen tváří, ale i chovají a ochotně odpovídají na jakékoli otázky.
Plavba stojí za to - ani dlouhá, ani krátká. Za hodinu a půl ďábelsky rychlé jízdy (člun Quicksilver se řítí rychlostí 35-40 uzlů), kdy kolem ubíhají bohatou vegetací porostlé ostrůvky a korálové atoly útesu, loď přistává v moři nikoho uprostřed korálové říše a přiráží k mohutnému sofistikovanému pontonu. Ale režie je dramatická. Ještě než turisté dostanou své podmořské království, přichází oběd formou bufetu - jak jinak než ryby a rybí saláty, krevety a další mořská havěť. Jen se před plavbou nepřecpat!
Pod hladinu
A pak to konečně začíná. Stovky plavců navlékají tenké bleděmodré overaly, obouvají ploutve, nasazují brýle a šnorchly a za pozorného dohledu desítek instruktorů a plavčíků se noří ve vymezeném úseku do vln korálového útesu. Těsně u pontonu to vypadá spíš jako u nějakého obřího podolského plaveckého stadionu. Je tam pěkná tlačenice. Ale dá se plavat i dál.
Ruska Jelena po chvilce vylézá a oči má navrch hlavy. "Pjotr, Pjotr, viděl jsi ji? Kousek ode mne plavala takhle veliká mořská želva," roztahuje doširoka ruce. Kdo chce z tlačenice ven, může si připlatit a vyrazit malým člunem na hodinový šnorchlovací výlet daleko od davů.
Skupina pěti turistů cestou navléká neopreny (voda má sice 27 stupňů, ale kdo je v ní dlouho, rád se zahřeje), ploutve a šnorchly. Mají tu i speciální brýle pro krátkozraké se zabudovanými čočkami.
Průvodkyně Erika s hřívou zlatých vlasů a postavou australské plavecké šampionky rozdává poslední instrukce:
"Poplavu první, držte se kolem mne. Čeká nás asi 50 minut plavby. Nikam nespěcháme, cílem je mít krásné zážitky. Občas se vynoříme na hladinu a řekneme si, co jsme už viděli a ještě můžeme vidět."
"Co žraloci?" nedá to jedné mladší Francouzce.
"Nebojte se, možná nějakého uvidíme, ale v této oblasti nedorůstají délky větší než dva metry. Nejsou nebezpeční," uklidňuje Erika.
Jde se na to. Jaký je to pocit? Jako když je tma a najednou někdo rozsvítí světlo.
Pod hladinou se otevírá podmořský svět Julesa Verna. Ten přívětivější. Koráli hrají barvami a vytvářejí ty nejbizarnější stavební konstrukce. Všechno je porostlé sasankami a kolem plavou stovky ryb, které tvary ani zbarvením s rybami jihočeských rybníků nemají nic společného.
Erika se občas ponoří ke dnu a ukazuje různé druhy korálů. Najednou se něčí ruka pod vodou vymrští - celá skupina se otáčí tím směrem. Deset patnáct metrů daleko ladně plave dravá mořská želva. Ale zájem skupiny jí nevoní, rychle mizí ve stínu útesu, který v jednom místě strmě padá do temné hlubiny.
Po chvilce skupina naráží na mohutnou rybu. Velký kanic! Vypadá trochu dobrácky a zároveň tajemně, jako nějaký podivný vodní slon. Zdá se nemotorný, ale když se někdo ze skupiny ponoří a pokouší se jej pohladit, kanic obdivuhodně zrychlí a zmizí v útesu.
"Je to velká pochoutka čínského jídelníčku," říká na hladině Erika.
Když se člověk vynoří, má prazvláštní pocit. Kdyby malý člun odjel, nebylo by tu nic. Až z toho mrazí. 200 kilometrů na sever u Cape Tribulation ztroskotal mořeplavec James Cook. Útes Agincourt, jak se toto místo jmenuje, je takřka neviditelný. Jen občas moře naráží na korálové útesy, hladina se čeří a napovídá, že hloubka je tu minimální. Ale je to právě tady. Pouhých 300 kilometrů odtud na severovýchod padá dno do závratné hloubky téměř pěti kilometrů. Erika sbírá na dně ulomené korály a ukazuje je ostatním, občas fotí barevné papouščí ryby a sasanky.
Zlatý hřeb výpravy
A pak přichází zlatý hřeb výpravy - zéva obrovská jak z vernovky. Největší mořský mlž planety. Obrovská "škeble" přilepená ke dnu může mít hodně přes sto kilo. Lastury jsou rozevřené a "ústa" tvoří měkké namodrale žíhané maso. Erika se potápí a opatrně vkládá ruku na kraj "úst". Zéva se zavírá, až má člověk strach, že ženu uvězní. Erika vybízí ostatní. Ačkoli tlak vody svírá ušní bubínky, je to závratný pocit. Zblízka je zéva ještě větší. Opravdový kolos. Ale když sevře ruku, je jemná jako peřinka. O kus dál je jiná zéva, snad ještě větší, jen uvnitř je hnědá.
Výlet končí v okamžiku, který přesně naplňuje staré známé přísloví: "Když hra nejmilejší, přestaň." Teprve teď by chtěl člověk doopravdy objevovat, nořit se ještě hlouběji a plavat dál od ostatních. A ten žralok trochu mrzí. I když, kdo ví, zda by byl tak neškodný, jak říkala Erika...
|
Může se hodit Jak se tam dostat Co ještě podniknout Co si koupit |
 Uprostřed útesu. Korály, ryby, mlži, plži a sasanky - člověk má najednou všechno jako na dlani |
 Tak vypadá jeden z tisíců korálových ostrůvků Velkého bariérového útesu z ptačí perspektivy |
 Vernova zéva obrovská je opravdu mohutná a uvnitř barevná a hebká |
 Turisté vyrážejí na lov beze zbraní přímo doprostřed korálového ráje asi 80 kilometrů od břehů severní Austrálie |
