"Za místo na velkém raftu pro osm lidí se tu platí pět set šilinků. A podle toho, kolik mají zájemci o divokou vodu zkušeností s raftingem, je zavezeme na vodu s odpovídající náročností," říká flexibilní instruktor Gerhard. Třeba trať pro raftery-začátečníky měří osm kilometrů a její projetí trvá více než dvě hodiny. "O lidech z Česka víme, že často tráví dovolenou na vodě, takže s nimi nebývají problémy," dodává ze zkušenosti Gerhard.
Raftového instruktora Gerhard dělá již více než deset let a řeku má dokonale přečtenou. "Ten tady ještě včera nebyl," křičí, když člun v plné jízdě najede na obrovský balvan. Nejde však o nic jiného než o to, aby turisté za své peníze zažili na vodě trochu napětí. V polovině vyjížďky, kterou zvládne i dítě starší dvanácti let (mladší tady na raft nemohou), přichází další zpestření. Ve vyšších výškách už je v polovině září sníh a horské potůčky se mění v hluboké vodní toky, a proto je na řadě skákání po nohou pod splav ze zhruba pětimetrové skály. Vodní radovánky v pětistupňové vodě zvládají i přítomní padesátníci, všichni do jednoho už zapomněli, že některé půjčené neoprenové obleky mají tu a tam díru. "Já si jdu skočit ještě jednou," prohlašuje nejeden z účastníků raftové vyjížďky.
Raftového instruktora Gerhard dělá již více než deset let a řeku má dokonale přečtenou. "Ten tady ještě včera nebyl," křičí, když člun v plné jízdě najede na obrovský balvan. Nejde však o nic jiného než o to, aby turisté za své peníze zažili na vodě trochu napětí. V polovině vyjížďky, kterou zvládne i dítě starší dvanácti let (mladší tady na raft nemohou), přichází další zpestření. Ve vyšších výškách už je v polovině září sníh a horské potůčky se mění v hluboké vodní toky, a proto je na řadě skákání po nohou pod splav ze zhruba pětimetrové skály. Vodní radovánky v pětistupňové vodě zvládají i přítomní padesátníci, všichni do jednoho už zapomněli, že některé půjčené neoprenové obleky mají tu a tam díru. "Já si jdu skočit ještě jednou," prohlašuje nejeden z účastníků raftové vyjížďky.
Na konci cesty čeká na všechny účastníky teplá polévka a hrnec svařeného vína. Raftová sezona s podzimem pomalu skončí a instruktoři si dají na pár týdnů pohov. Pak se začnou připravovat na přívaly lyžařů. Pro ně bude v Tyrolsku připravena více než tisícovka lanovek a vleků.
Tyrolský Kitzbühel k sobě láká turisty během celého roku. Rakouský šilink ale není za korunu, a tak si tu český turista nemůže moc vyskakovat. Levné jídlo v restauraci přijde na zhruba sto šilinků, zato se tu může dočkat nejednoho překvapení. To když po pár hitech z kategorie jódlování servírka oznámí, že bude následovat několik písní z opravdu dřevních dob tohoto v Česku trochu posměšně hodnoceného hlasového projevu. Kytaru bere číšník a čeští návštěvníci nevědí, zda v příštích momentech nevybuchnou zase smíchy. Ovšem jaké překvapení, když číšník bravurně odzpívá tři rokenroly od Presleyho. A turisté se baví.
Opravdovou raritou gastronomického průmyslu je restaurace Stanglwirt nedaleko Kitzbühelu. Tomuto podniku nelze vyčítat, že by své hosty odtrhával od přírody. Během večeře totiž hosty okukují krávy, které od jídelny dělí pouze hrubé sklo. Dojnice ve svém kravíně pojídají sušenou trávu, zatímco hosté plní žaludky masem, knedlíky a šťavnatou omáčkou. "V turistickém ruchu vítězí ti, kdo mají nápady jiné než ostatní," brání svůj projekt majitel restaurace Balthasar Hauser. "A pak musíte trpělivě lidi přesvědčovat, aby jezdili právě k vám," radí úspěšný podnikatel Hauser. "Jednou tu byl na dovolené i Václav Klaus. Chodili jsme spolu po horách a on mi říkal, že právě trpělivost Čechům strašně chybí."
Jinak pro tyrolské restaurace platí, že se v nich vaří jídlo hodně podobné jídlům českým. Guláš, knedlíky, omáčky - to všechno Češi dobře znají. S příchodem podzimu se v některých restauracích objeví na jídelníčku dýňová polévka. Tu však Tyroláci odkoukali ve Štýrsku.
Kitzbühel je ve světě znám svým tenisovým turnajem a jednou z nejrychlejších závodních sjezdovek. Hora Hahnenkamm je díky svému strmému svahu v lyžařském světě známým pojmem, v teplejších měsících je z ní pěkný pohled na okolní alpské velikány. Zpáteční jízdenka lanové dráhy na Hahnenkamm stojí 170 šilinků.
JAK SE TAM DOSTAT: Vzdálenost mezi Prahou a Kitzbühelem je asi 470 kilometrů, což se dá autem zvládnout za šest až osm hodin. Z Prahy se vyplatí jet na České Budějovice, pak přes Linec a Salcburk. Kdo chce ušetřit za rakouskou dálniční známku, může vyrazit delší cestou přes Německo, turistům z Moravy se nejlépe pojede po dálnici Vídeň - Salcburk.
Tyrolský Kitzbühel k sobě láká turisty během celého roku. Rakouský šilink ale není za korunu, a tak si tu český turista nemůže moc vyskakovat. Levné jídlo v restauraci přijde na zhruba sto šilinků, zato se tu může dočkat nejednoho překvapení. To když po pár hitech z kategorie jódlování servírka oznámí, že bude následovat několik písní z opravdu dřevních dob tohoto v Česku trochu posměšně hodnoceného hlasového projevu. Kytaru bere číšník a čeští návštěvníci nevědí, zda v příštích momentech nevybuchnou zase smíchy. Ovšem jaké překvapení, když číšník bravurně odzpívá tři rokenroly od Presleyho. A turisté se baví.
Opravdovou raritou gastronomického průmyslu je restaurace Stanglwirt nedaleko Kitzbühelu. Tomuto podniku nelze vyčítat, že by své hosty odtrhával od přírody. Během večeře totiž hosty okukují krávy, které od jídelny dělí pouze hrubé sklo. Dojnice ve svém kravíně pojídají sušenou trávu, zatímco hosté plní žaludky masem, knedlíky a šťavnatou omáčkou. "V turistickém ruchu vítězí ti, kdo mají nápady jiné než ostatní," brání svůj projekt majitel restaurace Balthasar Hauser. "A pak musíte trpělivě lidi přesvědčovat, aby jezdili právě k vám," radí úspěšný podnikatel Hauser. "Jednou tu byl na dovolené i Václav Klaus. Chodili jsme spolu po horách a on mi říkal, že právě trpělivost Čechům strašně chybí."
Jinak pro tyrolské restaurace platí, že se v nich vaří jídlo hodně podobné jídlům českým. Guláš, knedlíky, omáčky - to všechno Češi dobře znají. S příchodem podzimu se v některých restauracích objeví na jídelníčku dýňová polévka. Tu však Tyroláci odkoukali ve Štýrsku.
Kitzbühel je ve světě znám svým tenisovým turnajem a jednou z nejrychlejších závodních sjezdovek. Hora Hahnenkamm je díky svému strmému svahu v lyžařském světě známým pojmem, v teplejších měsících je z ní pěkný pohled na okolní alpské velikány. Zpáteční jízdenka lanové dráhy na Hahnenkamm stojí 170 šilinků.
JAK SE TAM DOSTAT: Vzdálenost mezi Prahou a Kitzbühelem je asi 470 kilometrů, což se dá autem zvládnout za šest až osm hodin. Z Prahy se vyplatí jet na České Budějovice, pak přes Linec a Salcburk. Kdo chce ušetřit za rakouskou dálniční známku, může vyrazit delší cestou přes Německo, turistům z Moravy se nejlépe pojede po dálnici Vídeň - Salcburk.
 Ulice v Kitzbuhelu. |
 Typická ulice v Kitzbuhelu. |
