V huti Jakuba Skláře

  12:06aktualizováno  12:06
Deštivé odpoledne na Vysočině je jako každé jiné-ospalé. A stejně tak působí i malá vesnička Tasice poblíž Ledče nad Sázavou. A tak jediný vzruch zřejmě slibuje směrovka u silnice s nápisem "Huť Jakub". Kdo se nechá zlákat a odbočí, nebude litovat. Typická silueta huti s vysokým komínem se objeví hned za odbočkou, areál doplňuje několik hospodářských budov a celé nádvoří s udusaným štěrkem uzavírá železná brána. Je sice rok 2001, ale stejně tak by mohl být třeba rok 1947, protože tasická sklárna žije trochu jinak, než je zvykem na počátku třetího tisíciletí. Vždyť je také jednou z nejstarších dosud pracujících sklářských hutí ve střední Evropě, kde se navíc průhledný zázrak vyrábí tak jako kdysi.

 "Tasická sklárna dnes patří mezi technické památky první kategorie," říká na uvítanou Petr Macke, jeden z vedoucích pracovníků Huti Jakub. "Huť se totiž dochovala prakticky v původním provedení až do dnešních dnů, a to včetně takových detailů, jako jsou dřevěné klíny ve vazbě střechy. I způsob vytápění je dnes ojedinělý, protože tu stále ještě používáme generátorový plyn, což je nástupce přímého otopu," vysvětluje Petr Macke.

Přestože byla sklářská huť v Tasicích postavena už v roce 1796, udržela se v provozu nepřetržitě, a to navzdory všem těžkostem, které ji za celou tu dlouhou dobu potkaly. Změny se jí však jakoby zázrakem vyhýbaly. Dokonce i po znárodnění byla ušetřena veškerých snah o modernizaci, protože nový režim plánoval její zrušení. A tak si historický sklářský komplex zachoval původní ráz, který dnešní sklárně vdechl podobu živého, plně funkčního skanzenu. "Huť Jakub je i dnes sklárnou v plném provozu, takže to není žádné muzeum," říká Naďa Vilimovská, která se ujímá role průvodkyně.

"Návštěvníci, kteří k nám přijíždějí, se tak mohou nejen seznámit s historií sklářství, ale přímo i s výrobou skla. Ostatně to si potom mohou zakoupit i v naší prodejně. Ale ze všeho nejvíce je povětšinou zajímá, jak to bylo s Jakubem Sklářem," dodává s úsměvem. Naráží tak na skutečnost, že v tasické huti se z větší části natáčel úspěšný televizní seriál Synové a dcery Jakuba Skláře. "Ještě dnes jsou tady skláři, kteří učili Luďka Munzara základům řemesla. A tady v tom domě filmový Jakub Cirkl žil," ukazuje na budovu v těsném sousedství kanceláří. "Jedinou odlišností oproti seriálu je to, že okolo stromu před domem už není lavička, na níž Cirkl sedával," doplňuje podrobnosti, které návštěvníci tak rádi slýchají. Hned vedle "Cirklova" domu je vstup do hlavní budovy se sklářskou pecí. Uvnitř momentálně panuje klid - skláři v krátkých kalhotách vychutnávají polední pauzu dole pod verštatem, kde sálající horko není tak trýznivé.

"Verštat? To je celý tenhle prostor z prken kolem pece," zahajuje rychlokurs sklářského slangu sympatická průvodkyně a rovnou na něj vystupuje. Horko, které tam nahoře zavane, je jako úder kladivem. Stačí chvíle a na zádech cítíte čúrky potu, takže se už ani příliš nedivíte, proč se skláři pohybují při práci takřka v plážovém úboru. "Teplota uvnitř pece je teď kolem 1300 stupňů," informuje Naďa Vilimovská. "Teď sklář nabírá kerblík - to je ta kulička, na niž se nabaluje další hmota," pokračuje ve výkladu. Horko začíná být nesnesitelné. "A víte, jak se řekne kerblík v množném čísle? No přece kerblata," neodpustí si hravou poznámku, když vidí, jak se návštěva na verštatu pěkně smaží. Teď už ale rychle dolů, jinak se zásoby piva připravené pro skláře ocitnou v ohrožení.

"Tak a této šachtě se říká hundaj. Tudy odtéká vyvřelá sklovina," završuje výklad z okolí pece průvodkyně. "A teď se půjdeme podívat ještě do dalších provozů." Právě včas, protože vychladnout už potřebuje nejen vyráběné sklo, ale i návštěvník, který se sklářům chvíli pletl pod nohy. Když člověk projde celou trasu, stejně se nakonec ještě vrátí zpátky k peci. Tasovičtí totiž mají pro návštěvy ještě jedno speciální lákadlo. Po dřevěném schodišti přímo od pece se vystoupá až pod střechu sklárny, kde vznikla překvapivě útulná restaurace. Z jedné strany ozařuje prostor světlo procházející barevnými vitrážemi, z druhé strany je celoskleněná stěna, přes niž je celý mumraj kolem pece vidět jako na dlani. A kdo chce chuť po zlatavém moku ještě trochu přiživit, může si vyjít na otevřenou dřevěnou terasu, odkud to má k sálavému horku pece ještě o něco blíže...

tomas.turecek@mfdnes.cz

Může se hodit

KDY PŘIJET:

Ve sklárně se pracuje přibližně od šesti do třinácti hodin, takže od toho se odvozuje i doba návštěvy. Pokud se sejde více než deset lidí, lze absolvovat prohlídku i s průvodcem. Individuální prohlídku pak kdykoli během pracovního dne. Na sobotu 12. května připravili pracovníci hutě od 8 hodin pro veřejnost den otevřených dveří. Během něj si návštěvníci budou moci prohlédnout všechny provozy a otevřený bude i obchod se sklem.

VSTUPNÉ: V případě prohlídky s průvodcem platí dospělí 50 korun a děti 20. Snížené vstupné pro individuální prohlídku je také 20 korun.

KDE NAKOUPIT: Výrobky tasické sklárny si lze koupit přímo ve zdejším areálu, kde funguje prodejna skla. Návštěvníci mohou rovněž využít služeb místní restaurace a občerstvit se s výhledem přímo na sklářskou pec.

CO JEŠTĚ VIDĚT: Návštěvu huti je možné spojit s prohlídkou dalších zajímavých míst v okolí: Kutné Hory, Českého Šternberka, Konopiště, Kačiny, Sázavy či Žehušické obory.

Domek Jakuba Cirkla a strom, pod nímž sedával.

Silueta Huti Jakub, která uvítá návštěvníka Tasic hned na okraji obce. Sklářský komplex vypadá stejně už po dlouhá desetiletí.

V Huti Jakub mohou návštěvníci vidět na vlastní oči obtížnou práci proslulých českých sklářů.

Autor:


Nejčtenější

Ať žijí duchové. Podívejte se, kde skřítkové a tesaři vylezli z mechu

A ještě jeden snímek z poválečných oprav chátrající památky

Vy cizáci, zmizte! Tak odháněl ze svého hradu rytíř Brtník nezvané hosty. Dnešní hrad Krakovec je ovšem na hosty dobře...

Brány a soutěsky Strážovských vrchů. Neskutečný výlet pro milovníky skal

Panoramatický rozhled ze zříceniny Súľovský hrad

Skalní města bývají vyhledávaným cílem turistů. Súľovské skály vám pak k malebnosti přidají bonus v podobě...



Silný žaludek a trpělivost s sebou. Na co se připravit při cestě do Indie

Hmyzí trus a znečištěný vzduch zabarvily původně bílou hrobku Tádž Mahal v...

Do druhé nejlidnatější země světa míří na přelomu roku tisíce cestovatelů. Indie je pestrobarevná a hlavně...

Podzimní balada v Tatrách. Dokonalý výhled z Barance vyváží náročnou dřinu

Vrchol Barance

Štíty pocukrované jinovatkou, modrá obloha bez bouřek, téměř nekonečná dohlednost a námaha bez potu. To vše čeká na...

Emigrace v evropském provedení. Iry vyhnal do světa hladomor a strach

Interaktivní prohlídka Cobh Heritage Centre, muzea emigrace, je jako cesta o...

Irsko je jednou z mála zemí, kde historie není dobou dávno minulou, ale je živá a hmatatelná se všemi událostmi, lidmi...

Další z rubriky

Brány a soutěsky Strážovských vrchů. Neskutečný výlet pro milovníky skal

Panoramatický rozhled ze zříceniny Súľovský hrad

Skalní města bývají vyhledávaným cílem turistů. Súľovské skály vám pak k malebnosti přidají bonus v podobě...

Jak fotit podzim. Mlha a nízké slunce umí čarovat, naučte se to taky

Foťte proti slunci a najděte si takovou pozici, kdy je slunce ideálně zakryto...

Podzim patří k fotograficky nejvděčnějším ročním obdobím. Zejména krajináře láká k výpadům do terénu vybarvené listí,...

Podzimní balada v Tatrách. Dokonalý výhled z Barance vyváží náročnou dřinu

Vrchol Barance

Štíty pocukrované jinovatkou, modrá obloha bez bouřek, téměř nekonečná dohlednost a námaha bez potu. To vše čeká na...



Najdete na iDNES.cz