Nebude na škodu poznat tuto oblast blíže. Patrně jejími prvními obyvateli byly ligurské kmeny, ale již v 1. století př. n. l. pronikli do delty Rhony Římané. Rozvíjeli tu obchod, říční dopravu, budovali cesty a silnice. V roce 104 n. l. nechal konzul Marius vykopat k usnadnění plavby kanál podél hlavního ramene Rhony od Arles do Fos. V severní části delty již tehdy začaly práce vedoucí k zemědělskému využití vhodných ploch. Byly však mnohokrát přerušeny (vpády barbarů, epidemie moru). Opuštěné plochy se vždy znovu změnily v bažiny. Metlou zdejšího kraje byli komáři a jimi rozšiřovaná malárie. Velké plochy bažin byly vysušeny v průběhu 17. a 18. století. V minulém století došlo k nasypání hrází okolo Rhony, a tím omezení povodní. Zajímavostí oblasti je pěstování rýže. Přinesli ji sem pravděpodobně Arabové na konci 13. století, ale hlavní období intenzivního pěstování začalo až po druhé světové válce. Koncem 80. let si zde Francie pěstovala celou svou spotřebu. Důležitou roli v hospodářství Camargue kromě pěstování obilnin, pícnin a vinařství hraje tradiční chov býků a koní. Černí býci s bílými koňmi se tu pasou na společných pastvinách. Býci zde pracovali v zemědělství již v 15. století. V 19. století začalo jejich křížení s býky španělské krve na oblíbené býčí zápasy. Koně jsou přizpůsobeni životnímu prostředí Camargue. Nejsou příliš vysocí, ale mají silnou kostru a jsou neobyčejně odolní. V Camargue probíhá i zajímavá hospodářská činnost, prováděná zde od dob Římanů - získávání soli z mořské vody. Saliny Salins du Midi jsou u města Aigues-Mortes. Další pak okolo města Salin de Giraud. Zde se odpařuje voda z mělkých nádrží o rozloze jedenáct tisíc hektarů a ročně se získá na tři sta tisíc tun kvalitní, hrubě zrnité soli. Obě uvedené saliny produkují 90 procent francouzské mořské soli. Za návštěvu určitě stojí i středověké opevněné město Aigues -Mortes. Ve 13. století ho založil král Ludvík IX. Svatý. Má obdélníkový půdorys a je celé obehnáno hradbami. Uličky se křižují pravoúhle. V jednom rohu hradeb je mohutná, dobře zachovaná věž, ze které lze přehlédnout město i jeho okolí. Aigues-Mortes bylo založeno jako vojenská základna a přístav. S mořem bylo spojeno průplavem. Vinou nánosů vznikajících v deltě Rhony se však moře od města vzdalovalo (dnes asi na osm kilometrů). To pro ně znamenalo úpadek a výrazný pokles počtu obyvatel. Dnes je tu zdrojem obživy těžba soli ze salin a vinařství.
 |
