Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


V Dagestánu vládne kult zbraní

  14:23aktualizováno  14:23
Student univerzity v dagestánské Machačkale navštěvoval před devíti lety často své příbuzné ve vesnici Charbuk, známé od dob carů ručně vyráběnými zbraněmi. Do města se vždy vracel vybaven zbraněmi, které tam prodával, což byl jeho hlavní zdroj příjmů. V těch dobách nebyl tento druh obchodu běžný, ale ani nezvyklý. Dnes představují zbraně všech druhů v ruském Dagestánu legální nabídku a není neobvyklé, aby například zákazník zastavárny vyrovnal svůj účet místo peněz třeba šestirannou brokovnicí.

Desetileté období neustálých konfliktů a příměří na Kavkaze a dvě vojenská tažení Ruska proti čečenským povstalcům, která přesáhla i hranice sousedních republik, vytvořily v Dagestánu nepředstavitelný kult zbraní. Na počátku druhé rusko-čečenské války před rokem a půl se militarizace Dagestánu stala státní politikou a držení vražedných zbraní občany je nyní na pořadu dne.

Dagestán je jedinou republikou v Rusku, která přijala zákon, jenž dává občanům právo držet jakýkoliv typ zbraně, pokud je registrován úřady. "Můžete mít, cokoliv chcete: pistoli, samopal, granátomet, dokonce i tank. Ale přijďte k nám a registrujte to," prohlásil dagestánský ministr vnitra Adilgerej Magomedtagirov po vpádu čečenských povstalců vedených Šamilem Basajevem a Chattabem do Dagestánu v srpnu 1999. Ruské jednotky tehdy ještě v oblasti nepůsobily, aby rebely odrazily, proto dagestánská vláda vyzvala občany ke zformování dobrovolných oddílů na ochranu pohraničních oblastí.

"Proč nedat počestnému muži právo držet zbraň na sebeobranu?" hlásal na veřejnosti Magomedali Magomedov, předseda Státní rady. Jen několik dnů po jeho projevu bylo podle vládních zdrojů rozdáno ze skladů ministerstva vnitra na 6000 pušek mezi dobrovolníky z řad civilistů.

Dagestánskou společnost do velké míry tvoří soupeřící klany a etnické skupiny. Představitelé republikové vlády jsou většinou také vůdci klanů, kteří mají vlastní soukromé armády složené z přátel a příbuzných. Rozhodnutí vytvořit dobrovolné občanské brigády jim jen napomohlo zlegalizovat jejich existující polovojenské struktury a rozdat více zbraní. "Zatímco my jsme bojovali našimi starými loveckými puškami, skupina, která nám dorazila na pomoc z oblasti Levaši, přivezla ostřelovací pušky, automatické zbraně a granátomety. Všichni měli oblečené neprůstřelné vesty a mnoho z nich mělo vysílačky," popisuje Magomed Sajgidov, který v září 1999 bránil rodnou vesnici Novolak před Chattabovými bojovníky.

Množství zbraní zde zanechaly také ruské jednotky po ukončení bojových přesunů a stažení z Čečenska přes území Dagestánu. Pro nedostatek peněz vyměňovali ruští vojáci zboží nebo služby za zbraně. Média často přinášela zprávy o vojácích, kteří například platili prostitutkám samopaly. Čečenští povstalci, postupně se
vracející do svých domovů, zase byli nuceni prodávat zbraně za snížené ceny, aby uživili rodiny. Poptávka po zbraních v okolních oblastech je vysoká.

Zvýšená vojenská přítomnost Ruska v oblasti od roku 1999 pomohla uklidnit většinu místních bojovníků. Právní základ pro držbu zbraní zůstal nicméně nedotčen a místní usedlíci stále vlastní tisíce zbraní. Když dagestánské ministerstvo vnitra
vyzvalo k navrácení rozdaných zbraní poté, co konflikt utichl, převážná většina z nich byla hlášena jako ztracená během akcí. Policie je bezmocná, protože většina zbraní je legálně registrována. Zprávy o kriminalitě dobrovolníků, kteří zbraně
zneužili, se objevují téměř denně v místním tisku. "Pytláci, které se snažíme dopadnout, nám často odporují a dokazují, že pušky, které vlastní, jsou legální, a že jsou členy dobrovolných brigád," stěžuje si šéf regionální kaspické rybolovné inspekce Chalitbek Machačev. "Našim úředníkům zatím není dovoleno nosit
zbraň."

Rostoucí kriminalita přinesla výzvy na řešení otázky odzbrojení. Dagestánský parlament na prosincovém zasedání v roce 2000 rozhodl o revizi zákona o držbě zbraní a o jeho sladění s oficiální ruskou legislativou. Tato věc ovšem dosud nijak
nepokročila. V Machačkale se mezitím stalo velkou módou nošení speciální pistole v pouzdře připevněném na modrých džínách. Pro mnoho mladých je to opravdu spíše ozdoba, než nezbytnost.

Sabir pracuje v malé směnárně a je členem dobrovolné brigády. V rohu místnosti je opřena automatická puška a opasek na jeho modrých džínách zdobí elegantní pouzdro se silnou pistolí Makarov. Rozebere hlaveň jiné pušky - levné vzduchovky prodávané v obchodech všude ve městě. Provede několik dalších drobných
úprav podle psaných instrukcí ležících na jeho stole. Když své dílo dokončí, má poloautomatickou pušku ráže 5,45. "Moje pistole je registrovaná a na ministerstvu vnitra mají vzorek kulky. Vystopují mě, pokud ji použiji. Chci mít 'bezúhonnou' pušku, jen pro případ," vysvětluje Sabir.

Autor:




Nejčtenější

Pokuta za porušení zákazu kouření na thajských plážích může dosáhnout až 100...
Za cigaretu u moře pokuta 60 tisíc. Thajsko zakazuje kouření na plážích

Jedna z nejpopulárnějších turistických destinací zavádí od 1. listopadu zákaz kouření na vybraných plážích. Thajský turistický úřad k zákazu přistoupil poté,...  celý článek

Jezero Como patří k těm lokalitám, kam se dá z Česka snadno zaletět na víkend....
Kam létat v zimě: k moři v Maroku se dá dostat už za pětistovku

Nebe nad Evropou nikdy nebylo tak plné, ceny za leteckou dopravu tak nízké a pro cestovatele z Česka se nově přibližují i některé destinace, do kterých...  celý článek

V Kerkyře na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě
VIDEO: Káva a letadla nad hlavou. Pohodová atrakce na řeckém ostrově

Na Korfu je jedna z nejmenších přistávacích ranvejí v jižní Evropě. Piloti musí mít speciální výcvik, neboť z jedné strany je moře a z druhé nejvyšší hora...  celý článek

Petrova bouda v Krkonoších už zvenčí opět vypadá jako horská chalupa...
VIDEO: Krkonošská Petrovka už vypadá jako horská bouda, je pod střechou

Petrova bouda na hřebenech Krkonoš, kterou před šesti lety zničil požár, už znovu vypadá jako horská chalupa. Přes léto dostala dřevěná okna a střechu. Zima...  celý článek

Dopravní zácpy na vjezdu do Doveru, které přístav trápily loni v létě.
Brexit ochromí dopravu přes La Manche, Dover se děsí obřích kolon

Vystoupení Británie z Evropské unie ovlivní celou řadu obchodních sfér i životy obyčejných lidí. Velké problémy očekávají provozovatelé přístavu v britském...  celý článek

Další z rubriky

Zbytky táborových baráků zarůstají, tím více z nich mrazí. Tady trávily léta...
Zapomenutý koncentrák na kraji Evropy. Stíny komunismu v deltě Dunaje

Dunajská delta je proslulá romantickými zákoutími slepých vodních ramen či tisícovými hejny mnoha druhů ptáků. Území do dnešních dnů značně izolované a...  celý článek

Pokuta za porušení zákazu kouření na thajských plážích může dosáhnout až 100...
Za cigaretu u moře pokuta 60 tisíc. Thajsko zakazuje kouření na plážích

Jedna z nejpopulárnějších turistických destinací zavádí od 1. listopadu zákaz kouření na vybraných plážích. Thajský turistický úřad k zákazu přistoupil poté,...  celý článek

Baťůžkář v Maroku
Z fabriky do světa. Šampón a lunchmeat jsem hned zahodil, říká cestovatel

Jsou to dva roky, co tehdy jednadvacetiletý Vojtěch Kadera z Touškova na Plzeňsku seděl v kuřárně pro zaměstnance firmy, kde pracoval, a koukal přes plot. „Tam...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.