Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

V chrámu Slunce

  10:24aktualizováno  10:24
V otevřené wiltshireské krajině, v samém srdci jihozápadní Anglie, se volně prohání vítr, takže šum z nedaleké silnice A303 se trousí na všechny strany. Je to jediný zvuk v tichém kraji, jehož symbolem jsou tajemné kameny mlčky promlouvající k tomuto světu už přes pět tisíciletí. Jejich vábení je tak silné, že sem, na nudný anglický venkov, každoročně přijíždějí statisíce návštěvníků, aby na vlastní oči spatřili ten zázrak. Stonehenge, jednu z nejznámějších megalitických staveb na Zemi.
Silnice se už jen mírně zhoupne a Marilyn, průvodkyně zájezdního autobusu, povstane ze svého sedadla. "Teď se dívejte přímo před sebe, na obzor. Zbývá asi pět vteřin do setkání," napíná osazenstvo způsobem, jako by na sebe měly za okamžik pohlédnout dvě různé vesmírné civilizace. Čtyřicet párů očí upřeně provrtává čelní sklo autobusu. Většina cestujících odjišťuje pouzdra fotoaparátů, někteří zaklekávají do uličky s videokamerami a spouštějí záznam. Teď! Hromadné překvapené vydechnutí se ozve ve chvíli, kdy ohbí cesty odkryje to, za čím sem mnozí vážili cestu třeba i z opačného konce zeměkoule. Ze zelené planiny vyroste kamenný kruh, který svou barvou připomíná šedavé anglické nebe. A ještě jedno překvapené vydechnutí, tentokrát už ne tak intenzivní. "Lidé bývají napoprvé většinou zklamáni," říká Marilyn, jako kdyby podobnou reakci očekávala. "Vždyť je to jen pár kamenů a ještě jsou menší, než jsme čekali, stěžují si často. A naším úkolem je vrátit jim pocit, že skutečně stojí před něčím výjimečným, že rozhodně nevážili zbytečnou cestu," dodává. Jakmile autobus zastaví na velkém záchytném parkovišti, cestující se vyvalí z vozu a spojí se do šumící lidské řeky, která kvapně míří k podchodu pod silnicí - vstupní bráně Stonehenge. "Zkuste si odmyslet všechny ty autobusy, zástupy lidí a silniční provoz. A potom si představte, jak to tady muselo vypadat před více než pěti tisíci lety, kdy Stonehenge pravděpodobně vzniklo," volá ještě Marilyn, než její skupinu pohltí vstupní turnikety. Malý zmatek doprovází rozdělování osobních audioprůvodců - jakýchsi chytrých sluchátek, která návštěvníkům zprostředkují individuální výklad v celkem šesti jazycích. Čeština mezi nimi není. Uprostřed oploceného areálu potom hrají návštěvníci trochu legrační hru - jakousi variaci na obřího peška. Chodí dokola v kruhu o průměru asi sto metrů, sluchátka křečovitě u uší, a snaží se dostát ke kamenům co nejblíže. V jednu chvíli se vzdálenost snižuje asi na deset metrů, potom se už napne provaz. "Za provazy je vstup zakázán, a tak využijte možnosti vyfotit si Stonehenge, aniž by mezi kameny proudily zástupy lidí," vysvětluje nápis s pěknou britskou vlastností, kterak z omezení udělat přednost. Některým návštěvníkům to však vskutku vyhovuje. "To je úžasné, jak snadno se tady dají dělat skvělé snímky," spokojeně chrochtá turista s americkým přízvukem. Stejně jako ostatní i on se pokouší nafotit Stonehenge bez lidí, tak jak to ostatně viděl na mnoha prospektech. Každý má totiž představu, že se zde bude v úplném osamění dotýkat obřích kamenů a přemýšlet, co nám tím chtěli dávní předkové z úsvitu dějin říct. A teď tohle. Jedinými, jimž zástupy lidí nijak zvlášť nevadí, jsou tak zřejmě "uctívači Slunce". Když nastane nejdelší den roku, 21. červen, sejdou se jich zde k oslavě letního slunovratu tisíce. Stoupenci hnutí New Age a pohanských kultů pak přihlížejí, jak členové britského druidského řádu čekají na "příchod" božstva Lugha, tedy Slunce. "Loni nás tady bylo přes šest tisíc," pochvaluje si mladík, který si den, kdy Stonehenge údajně vyzařuje největší mysterium, neboť paprsky slunce procházejí mezi dvěma kameny přímo na místo oltáře, nenechá ujít žádný rok. A poctivě chodil vzývat Lugha i v letech minulých, kdy místní policie proti "uctívačům Slunce" pravidelně zakročovala a veřejné oslavy u kamenů byly dlouho pod klatbou. Hlouček turistů právě dokončuje poslední čtvrť vytyčeného o kruhu. Teď všichni zmlkli, protože sluchátko zrovna drží další část přednášky o tom, co nyní vidí před sebou. "Mimochodem dnes už i víme, jak to postavili," doplňuje audiovýklad ještě průvodkyně, když celý hlouček dožene. "Některé postupy se dokonce zkoušely, když v Stonehenge pracovali památkáři a některé kameny, které ležely zarostlé v trávě, znovu postavili," vysvětluje. Podle některých odborníků je proto také otázkou, zda dnešní návštěvníci vidí skutečně to, co je podle všeho staré přes 5000 let. "V dvacátém století byla řada povalených kamenů opět vztyčena a zasazena do betonu, takže dnešní objekt je v podstatě dílem památkářů," říká Brian Edwards, archeolog z univerzity v nedalekém Bristolu. "Myslím, že když už lidé váží do Stonehenge cestu, mají právo na pravdu, a ne na nějaké legendy," dodává. Ale ať už jsou pochybnosti zasvěcených jakékoli, většina návštěvníků se shodne, že navzdory počátečnímu rozčarování mají za sebou nevšední zážitek. "Vždyť jsem vám to říkala," usmívá se Marilyn po příchodu do autobusu. "O Stonehenge se už napsaly stohy papíru, ale dodnes nevíme, k čemu měl celý ten kamenný kruh sloužit," dodává. "A to dává Stonehenge ničím nepřekonatelné kouzlo."

Jak se tam dostat:

Samo Stonehenge leží asi dvě hodiny jízdy jihozápadně od Londýna. Jedete-li autem, držte se dálnice M3, z níž sjedete poblíž Salisbury. Zde už vás navedou silniční ukazatele, na nichž je Stonehenge vyznačeno hnědě. Úplně přesně leží Stonehenge asi tři kilometry západně od Amesbury na křižovatce silnic A303 a A344/A360. Vydat se sem můžete také vlakem, ale ty jsou v Británii velice drahá.

Může se hodit

Jak se tam dostat

Úplně nejjistějším způsobem, jak se do Stonehenge dostat, je zaplatit si jednodenní autobusový zájezd. Člověk se tak pohodlně dostane až na záchytné parkoviště, v ceně má výklad průvodce i vstup. Cena autobusového zájezdu se pohybuje od 25 do 50 liber podle zvolené společnosti. Mezi oblíbené patři například Big Value Tours (www.bigvaluetours.com) či Green Line (www.greenline.co.uk). Autobusy obou společností vyjíždějí denně přímo z Victoria Station. Proto je také výhodné podniknout výlet z Londýna, kam ostatně létají přímé spoje z Prahy (British Airways třikrát denně, ČSA dvakrát).

Kdy přijet:

V Stonehenge je otevřeno celoročně s výjimkou vánočních svátků. Od 16. 3. do 31. 5. a od 1. 9. do 15. 10. se otevírá od 9.30 do 18.00, od 1. 6. do 31. 8. je otevřeno od 9.00 do 19.00 a od 16. 10. do 15. 3. je otevřeno od 9.30 do 16.00. Nejvíce lidí sem přijíždí právě v době letního slunovratu, takže vadí-li vám zástupy turistů a zvědavců, návštěvu raději o několik dní odložte. V průběhu letošní hlavní sezony lze pro výlet do Stonehenge využít i speciální nabídku British Airways "Víkend v Londýně pro 2". Cena pro jednoho je 13 675 korun a zahrnuje letenku, dva noclehy, výlet do Stonehenge s průvodcem a vstupenku. Na období od 17. 6. do 31. 6. platí také speciální tarif Londýn 2 za 1, kdy letenka pro dvě osoby stojí 11 990 korun.

Vstupné:

Dospělý platí 4,20 libry, studenti a důchodci o libru méně a děti do patnácti let věku o dvě. Lze si zakoupit také rodinnou vstupenku, která stojí 10,60 libry a platí pro dva dospělé a maximálně tři děti. Sejde-li se skupina více než jedenácti lidí, mohou uplatnit desetiprocentní skupinovou slevu.

Co ještě vidět:

Jak už bylo řečeno, zájezd do Stonehenge se už tradičně spojuje s návštěvou města Bath. Tady jsou jediné horké prameny, které vyvěrají na britských ostrovech. Město má zajímavou architekturu samo o sobě, přímo uprostřed centra, hned vedle katedrály, je pak vstup do zrekonstruovaných římských lázní s velice zajímavou naučnou výstavou.

Co byste měli vědět:

Přestože teorií o vzniku Stonehenge je řada, vlastní účel kamenného komplexu se vědcům stále nedaří objasnit. Spekuluje se o několika možnostech: prý mohlo jít o observatoř, jakýsi obří kalendář, pohřebiště či o sakrální objekt, kde docházelo dokonce k lidským obětem.

Autor:


Nejčtenější

Ale je tady krásně. Místo ze slavného filmu dnes nepozná ani Zdeněk Svěrák

"Václave? Proč nejsi moje žena?" ptá se Zdeněk Svěrák Jana Třísky jako rekreant...

Idylická krajina a typická venkovská stavení z filmu Na samotě u lesa zůstávají dodnes symbolem poklidného života,...

Sezona skončila, lidé jsou pryč. Kam na poslední chvíli k moři a do hor

Noli, ležící západně od Janova, patří k nejpěknějším místům Ligurie.

Mnohem méně lidí, mírnější ceny, přitom ještě stabilní počasí. Takové jsou hlavní výhody návštěvy přímořských i...



Foťte si po svém. Hříchy fotografů, které profesionál nikdy neudělá

Tzv. „high key“ fotografie s převažujícími světlými tóny a malým kontrastem je...

Ve druhém dílu našeho seriálu o prohřešcích proti fotografické etiketě budeme stopovat hříchy fotografů během samotného...

Pilot boeingu zapomněl vyrovnat tlak v kabině, cestující krváceli z nosu

Ilustrační foto

Nejméně třicet pasažérů muselo vyhledat ošetření poté, co pilot indických aerolinek „zapomněl“ stisknout tlačítko...

Nejmenší skanzen a opuštěné lázně. Moravským krajem, který ani nemá jméno

Skanzen v Horním Smržově

Tento kraj nemá žádný zažitý zeměpisný ani národopisný název, a možná právě proto patří k nejhezčím venkovským oblastem...

Další z rubriky

Kde kámen zabíjí. Turistika v legendami opředeném japonském pohoří Nasu

Na vrcholu je i malá svatyně.

Pro milovníky hor a přírody cestující do Tokia skýtá pohoří Nasu jedinečnou příležitost, jak uniknout z ruchu japonské...

Přírodní národy už kvůli globalizaci téměř skončily, říká cestovatel

Cestovatel Petr Jahoda má za sebou desítek expedic k přírodním národům Asie a...

Máte sen, že vyrazíte do světa za dobrodružstvím? Cestovatel Petr Jahoda jich na cestách za přírodními národy prožil...

Sixtinská kaple Alp. Malá švýcarská vesnice ukrývá poklad nedozírné hodnoty

Interiér kostela sv. Martina v Zillis

Pouhé tři kilometry od propasti Viamala v údolí Hinterrhein se nachází malá vesnička Zillis, která se nijak neliší od...

Najdete na iDNES.cz