Nejen českým občanům postiženým krádežemi pomáhají v létě stálí konzulární pracovníci i sezónně otevřené konzulární jednatelství ve Splitu. Čeští úředníci v Chorvatsku letos svým spoluobčanům zatím vydali už 36 náhradních cestovních dokladů, což "představuje trojnásobný růst oproti předešlému roku", uvedlo ministerstvo.
Zatím se potvrzuje i tendence z počátku letošní sezóny o častém podílu Čechů na dopravních nehodách na chorvatských silnicích. "K dnešnímu dni obdržel zastupitelský úřad 132 protokolů o dopravních nehodách, jejichž účastníky byli občané České republiky," uvedlo ministerstvo. Vzhledem k informačním prodlevám podle něj lze předpokládat, že počet těchto nehod je ještě vyšší. Výrazného podílu českých řidičů na haváriích si přitom všímá i místní tisk.
Více náhradních cestovních dokladů vydali letos konzulární pracovníci také ve Francii. V Paříži a v Marseille jich vystavili od ledna do poloviny července okradeným občanům téměř 60 a celkem 92, přičemž ve stejném období loňského roku to bylo 68.
Naopak méně náhradních dokladů než loni museli letos vystavovat čeští pracovníci v Itálii: něco přes 26. Ne vždy přitom šlo o krádeže. Každoroční růst počtu okradených Čechů ve Francii dávají diplomaté do souvislosti s tím, že rok od roku stoupá množství přijíždějících turistů.
Na trestnou činnost narážejí nejen čeští turisté - sami se jí ale také někdy dopouštějí. Například v Chorvatsku evidují letos čeští úředníci devět případů. Ve třetině z nich zadržely chorvatské úřady Čechy kvůli držení omamných látek. Podle
informací z Chorvatska šlo o malé dávky.
Ve Francii eviduje podle ministerstva tamní české konzulární oddělení 23 uvězněných občanů ČR; nejvíce v jižních regionech, v oblasti Štrasburku, ale i v Paříži. "Z uvedeného počtu byly v letošním roce zaregistrovány tři případy (dvě obvinění z kuplířství a jeden případ napomáhání k nelegálnímu vstupu cizinců
na území Francie)," doplnil tiskový odbor ministerstva.
V Itálii začal podle tamních českých úředníků klesat počet zatčených občanů od roku 1999, kdy italské orgány podle jejich informací zatkly 21 Čechů. Celkově má v Itálii počet konzulárních případů rostoucí tendenci, přičemž se mění jejich charakter.
"Začátkem 90. let šlo o ztracené nebo okradené turisty. Dnes je těchto případů méně, ale řeší se často dopravní nehody, dopravní přestupky ..., hospitalizace, manželské krize (útěky matek s dětmi, soudní řízení o svěření dětí), zneužívání dívek, vyhoštění, a podobně," uzavřel k situaci na Apeninském poloostrově tiskový odbor.
Pracovníci ministerstva zahraničí opakovaně upozorňují, že české úřady v cizině registrují jen část problémů českých občanů. Například o některých zadržených se někdy nemusí dozvědět, pokud si to sami nepřejí.
