Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


V Brazílii na mušce, v Guyaně v bažině. Embéčkáři promluvili o konci světa

aktualizováno 
Embéčkáři jsou už sice dva týdny zpátky v Česku, ale až nyní promluvili o posledním dobrodružství na konci své cesty kolem světa. A že to nebyla procházka růžovým sadem, když se v Brazílii dívali z jednoho metru do hlavně pistole, nebo když Julie plula v Guyaně ve vodě ponořená těsně pod okny.

Embéčkem kolem světa - Zápich. Cesta do Georgetownu, Guyana | foto: Michal VičariDNES.cz

Ospalý večer padá na savanu, koruny podivně vyhlížejících stromů tlumeně šumí, zlatistá stébla trávy jakoby se pomalu ukládají k spánku. Čtu si posledních pár stránek kapitoly, hrdinný Lien Rag se právě vzbouřil proti krutosti Panamerické společnosti.

Jsme v Brazílii, v knize i v reálu, akorát v knize tak o 300 let později, v budoucnosti. Román mě celkem pohltil, přesto zachycuju periferním viděním jakýsi kovový záblesk, něco rušivého, cosi, co sem nepatří. Reflexivně sebou trhnu, otočím se a - náhle nejsem schopen pohybu. Ze vzdálenosti asi jednoho metru se dívám do stříbrné hlavně pistole.

Přepadení

Tak konečně je to tady. Takto nějak jsem si to celý čas představoval. Smrtonosný kov v rukou zarostlého muže. Jeden míří na mě a druhý zprava na Michala.

"Jsme přepadeni," oznamuji tu novinu svému čerstvě probuzenému parťákovi, zatímco na nás ti dva muži ve špinavých džínsech cosi křičí, nejspíš že máme vylézt ven. Chci odložit laptop, no, hned toho lituji, můj nečekaný pohyb má totiž za následek, že prst na spoušti přede mnou dosti nervózně ucukne. Tak jo, odteď už jen pomalu.

O chvíli na to stojíme před Julií, jsme opření o kapotu, ruce nad hlavou. Muži nás šacují, pak ukážou na naše úžasně nenápadné ledvinky, ve kterých pod šaty nosíme doklady a peníze. Pokud si budou chtít vzít jenom ty, je to dobré, říkám si. Horší bude, když si budou chtít vzít i nás.

Nakonec se však nestane ani jedno z toho.

Embéčkem kolem světaNejvětší pozornost totiž muži nevěnují ani našim penězům, ani nám, ale našim dokladům. Pak si asi deset metrů za jejich zády všimnu pohozené černé bundy a na nich nápis "Federal". Začíná mi to docházet. Policie. To ale ještě neznačí, že jsme v bezpečí. V sousední Venezuele prý někteří policisté pracují na dvě směny. Ráno jsou ve službě a večer chodí přepadávat auta.

Kámen ze srdce nám spadne teprve tehdy, když nám doklady zase vrátí. Pak se otáčejí a odcházejí, jen mezi sebou prohodí pár nesrozumitelných nabručených slov. Jako by je cosi štvalo.

Asi, že jsme se jim ani neomluvili.

Embéčkem kolem světa

Říčním trajektem z Brazílie do Guyany. Lethem, hranice Brazílie a Guyany

DRAžba Julie

Na internetovém aukčním portálu Aukro.cz probíhá až do 3. června dražba Škody 1000 MB, se kterou Martin Beťko a Michal Vičar objeli svět, ujeli 36 700 kilometrů a navštívili 22 zemí ve čtyř světadílech. Vyvolávací cena embéčka jménem Julie, které na cestě oslavilo úctyhodné 40. narozeniny, je 1 Kč.

Mise začíná

Druhý den brzo ráno pak překračujeme hranici s Guyanou. Náš cíl: Georgetownský přístav. Naše mise: Překonat 500 km neobydlené džungle. Stav cesty: Nejasný. Podle informací, které máme, je tento úsek v období dešťů zcela neprůjezdný. Když ale nebude pršet, neměl by to snad být zas takový problém, říkáme si.

O hodinu nato už se proplétáme mezi hustě padajícími kapkami deště. Polní cesta široká asi 4 metry se klikatí mezi hustou vegetací, která vytváří po obou stranách silnice neproniknutelnou zeď, kola Julie za sebou zanechávají v namoknutém prachu zřetelnou kresbu pneumatik. Celkem to ale jde, než se objeví písek.

Embéčkem kolem světa

Úseky dlouhé desítky metrů, které lze s naším zadním náhonem projet pouze na hybnost. Jednička, dvojka, trojka, plyn na podlaze a už sáňkujeme, nahrnuté valy písku se nám sápou na podvozek a zpomalují nás každou vteřinu víc a víc. Teď za námi zůstávají pruhy tři - dva od kol a jeden od plechu pod převodovkou. Dva krát nám to projde, potřetí je písčitý úsek moc dlouhý.

Guyana - země mnoha vod

Guyana

Demografie Guyany, přezdívané i zemí mnoha vod, úzce souvisí s její koloniální minulostí. Všechny tři v oblasti přítomné velmoci - Holandsko, Anglie a Francie postupně sem po dobu téměř300 let dovážely otroky a později levnou pracovní sílu ze svých afrických a asijských kolonií. Původní domorodé obyvatelstvo, které dnes tvoří pouhých 9% populace, bylo brzy upozaděno příslušníky afrických etnik ( nyní kolem 30 % populace) a potomků imigrantů z Indie (tvoří nyní cca 43% populace). Na rozloze zhruba tří Českých republik žije zhruba 770 tisíc obyvatel, absolutní většina z nich (90%) přitom obývá pobřežní pás na severu země, zbytek území Guyany je osídlen jen velmi řídce.

A pak najednou stojíme. Písky před námi, písky za námi, kola hrabou naprázdno. Nezbývá než čekat. Asi po dvou hodinách jede kolem džíp, snědý muž a jeho rodina v něm se ani moc nevyptávají, pouze zacouvají k nám a přivážou tažné lano ke své zadní nápravě. Tady je to běžné, lidé si prostě musí pomáhat.

Prohodíme s mužem pár anglických slov, guyanský akcent je o hodně jiný než americký, ptá se, jestli je Julie nejstarší auto v České republice a pak nás ještě varuje před jakýmisi "pools" - bazénky.

Co má na mysli, pochopíme, když pak o pár kilometrů dál stojíme u jednoho z nich. Obrovitá kaluž o průměru nejméně pět metrů zabírá celou šíři cesty, když chceme najít nejmělčejší místo, nezbývá než vystoupit a projít si ji naboso. Julie se nakonec ukáže jako celkem dobrý plavec, pouze jednou se ponoří téměř po okna a vypoví službu asi na hodinu, než ji starostlivě usušíme a pročistíme jí karburátor plný bláta.

Pak už ale cesta probíhá v rámci možností hladce, několikrát se přes některou z řek přeplavíme na přívoze. Místní jsou extrémně přátelští a sdílní, žije jich v této rozlehlé divoké zemi jen kolem 800 tisíc a tak má pro ně lidský hlas ještě trochu jiný zvuk než pro nás, z přelidněné Evropy.

Když pak po téměř třech dnech sáňkování, koupání a výletních plaveb přívozy vstupujeme do Georgetownu, neubráníme se jisté euforii. Jsme u cíle naší jihoamerické odysey, nakládáme Julii na loď a sami odlétáme za ní. Za celý čas strávený v Guyaně jsme nepotkali jediného bělocha.

Embéčkem kolem světa


SERIÁL

Všechny díly seriálu Embéčkem kolem světa najdete zde.

Domove, sladký domove

A pak jsme najednou v Belgii a bělochů je tady požehnaně a je to vůbec hodně jiný svět. Dálnice nám ubíhají pod koly hladce a nezúčastněně, ani ne za pár hodin nás dovedou do Nizozemska, pak do Německa a pak jsme zpět v Čechách. Starý kontinent vypadá stejně, jako když jsme ho opouštěli, všechno tu funguje bez většího tření, faktor efektivity vysoký, faktor dobrodružství nízký.

Za zmínku stojí snad jen pán, který za námi přichází na belgické benzince, mluví slovensky, vyptává se na množství věcí a nakonec nám položí osudovou otázku: "A to jste se nebáli v tak starém autě z Čech až do Belgie?"

Embéčkem kolem světa

A pak už jsme na náměstí v Olomouci, naši rodiče a blízcí se na nás usmívají a v pozadí bzučí kamery a cvakají foťáky. Objímáme se a navazujeme své nitě tam, kde jsme je před víc než půlrokem přetrhli.

Tak na náměstí jsme se tedy vrátili, říkám si sám pro sebe. Teď se ještě vrátit do starých kolejí.

Epilog: Julča místo postele

Po zdi dnes večer už asi podvacáté proběhl stín záclon, rozhýbaly ho reflektory v dálce projíždějícího auta, počítám ovečky, v břiše mě hřeje sklenice teplého mléka, zkouším to na zádech, na boku na břiše, nic z toho nepomáhá. Takhle to nepůjde, něco se musí udělat, pod očima mám z nevyspání kruhy velké jako pěst.

Vstávám, pod paži si sroluji svou peřinu a tak, jak jsem, v pyžamu a naboso otevírám dveře bytu a nastupuji do výtahu. Na potemnělou ulici unikne škvírou ve vchodových dveřích z útrob domu tenký proužek světla, proklouznu ven a odemykám dveře Julie. Vevnitř již na své sedačce pochrupuje Michal.

"Tak co, taky neumíš usnout v posteli?" ptám se ho do spánku, no on jen něco zamumlá a otočí se na druhý bok.

Sklápím si tedy svou židli a přikrývám se tak, jak jsme si za těch osm měsíců zvykli, zavírám oči a pak už jen padám, padám do spánku.

Zvuk kolem projíždějících aut zní jako hudba.

Autoři:




Nejčtenější

Sedlo Zbojská
Divoký výlet do historie. Malý Slovenský ráj zbojníka Jakuba Surovca

Ve stínu legendárního Juraje Jánošíka působil v 18. století na Slovensku zbojník nemilosrdného jména Jakub Surovec. Jeho domovským rajonem byla oblast...  celý článek

Značka na golfovém hřišti v Austrálii upozorňující na přítomnost žraloků.
Už žádné další útoky žraloků. Australské pláže budou hlídat drony

Austrálie vyšle na pláže bezpilotní letouny s kamerami, aby hlídaly výskyt žraloků u pobřeží a okamžitě vysílaly poplach pobřežní hlídce a na chytré hodinky...  celý článek

Karaoke z Islandu
Přijeďte a zlomíte si jazyk. Nejtěžší karaoke píseň má přilákat turisty

Že je váš rodný jazyk komplikovaný a turisté vás nedokážou ve vaší řeči ani pozdravit? Udělejte z toho výhodu. Originální karaoke písnička s komplikovanými...  celý článek

"V den mých pětadvacátých narozen jsem se ráno podíval na svou kočku a uvědomil...
Moje kočka si žila lépe než já, říká muž, který brázdí svět bez motorů

V pětadvaceti opustil dobře placenou práci a rozhodl se věnovat své vášni – pomalému cestování. Dave Cornthwaite ukrajuje kilometry na paddleboardu, kajaku,...  celý článek

Tisíc vojáků se střetlo u Slavkova u Brna. Připomněli si rok 1805, kdy...
Kde se psala historie. Procházka za bitvou tří císařů v okolí Slavkova

V dalším díle seriálu Cesty kulturní krajinou jsme tentokrát zamířili do krajiny okolo Slavkova u Brna. Na komentovanou procházku s ruční kamerou jsme se...  celý článek

Další z rubriky

Zbytky táborových baráků zarůstají, tím více z nich mrazí. Tady trávily léta...
Zapomenutý koncentrák na kraji Evropy. Stíny komunismu v deltě Dunaje

Dunajská delta je proslulá romantickými zákoutími slepých vodních ramen či tisícovými hejny mnoha druhů ptáků. Území do dnešních dnů značně izolované a...  celý článek

"V den mých pětadvacátých narozen jsem se ráno podíval na svou kočku a uvědomil...
Moje kočka si žila lépe než já, říká muž, který brázdí svět bez motorů

V pětadvaceti opustil dobře placenou práci a rozhodl se věnovat své vášni – pomalému cestování. Dave Cornthwaite ukrajuje kilometry na paddleboardu, kajaku,...  celý článek

Pohled z Ostré na hřeben mezi Ostrou a Zadnou ostrou
Podzimní ráj bez lidí. Projděte si nejhezčí celodenní túru ve Velké Fatře

Slovenské pohoří Velká Fatra je opravdu velké. Naplánovat tady jednodenní výšlap, který by ukázal tyto pusté a divoké hory v celé své kráse není jednoduché....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.