Už jste někdy viděli modré hořce ve sněhu?

  • 10
Také máte rádi jaro? V Česku už sice končí, ale můžete ho letos stihnout ještě znovu. A třeba i víckrát! Jedno z nejkrásnějších probouzení přírody po dlouhatánské zimě zažívá každoročně švýcarský kraj kolem Interlakenu, čisťounkého města dvou blankytných jezer, desítek divokých vodopádů a stovek fantastických alpských zákoutí.

Jakmile tu květy zmizí na jednom místě, stačí, přesunete-li se (ať pěšky, na kole či horským vlakem) o kousek výš, a hned vše raší znovu. Takhle tu lze postupovat docela dlouho, od dubna klidně až do července.

Neboli z pětisetmetrové nadmořské výšky Interlakenu až někam nad 2000 metrů kolem Kleine Scheideggu. Výš už by to zase bylo zbytečné, pak tohle "věčné" jaro náhle utne hranice věčného sněhu.

Jarní vodopády

Právě teď, kdy nepředstavitelné masy sněhu nahoře v Alpách tají, jsou vedle květů asi nejkrásnější rozdováděné vodopády.

Králem mezi nimi je Staubbach, dominanta Lauterbrunennského údolí. To začíná u stejnojmenné železniční stanice nějakých 200 výškových metrů nad Interlakenem. Z vlaku ho nelze přehlédnout. Po pravé straně, pár stovek metrů nad údolím, se ze skalní stěny řítí voda jakoby rovnou na střechy zemědělských usedlostí hluboko dole.

Domácí sýr přímo z farmy


Modré zvonky alpských hořců rozkvétají v těchto dnech ve švýcarských Alpách stále ještě mezi zbytky sněhu.

Ale není to tu žádný skanzen, jakkoli zdejší domečky mohou připomínat muzeum v přírodě. Stále se tu čile hospodaří.

Poznáte to sami, vydáte-li se v červnu právě rozkvétajícími loukami na zhruba hodinovou vycházku k dalším velkým vodopádům, zvaným Trümmelbach. Všude bučí i zvoní krávy a vy si můžete koupit rovnou ve dvoře některého z řady statků za pár franků zdejší domácí sýr.

Ledovcový unikát

Trümmelbach je ledovcový unikát. Doslova. Nejen proto, že jeho voda je skutečně ledová. Je totiž díky ledovcům vymletý uvnitř skalního masivu v jakýchsi tunelech, kolem nichž Švýcaři vybudovali turistické chodníčky a pro pohodlnou cestu k jejich startu ještě vykutali v kameni jakousi tunelovou lanovku.

Tady voda vážně řádí. Jak si lze přečíst u vstupu, každou vteřinu se tudy valí 20.000 litrů vody, která každý rok přesune 20.000 tun horniny!

Může se hodit

JAK SE TAM DOSTAT

Necelých 900 km z Prahy do Interlakenu lze autem přes Německo zvládnout za 10 hodin. Do Curychu (zhruba 2 hodiny vlakem od Interlakenu) jezdí z Prahy autobus (jedna cesta asi 1000 korun), vlak a pětkrát denně létají Swiss a ČSA (zpáteční od 5000 korun včetně tax, cena za vlak je podobná). Pro dopravu v regionu je výhodný pětidenní Jungfraubahnen pass na síť horských drah (zhruba 3300 korun).

KDE BYDLET

Jelikož tenhle kraj je z turistů živ, ubytování je spousta ve městě i v horských vsích, a to od kempů (kolem 200 korun za noc) přes hostely a hotýlky (400 až 1400 korun) až po drahé a přepychové rodinné hotely. Hlavně levnější lůžka bývají v sezoně vyprodaná.

Vláčkem na Kleine Scheidegg

Tenhle kraj je hustě protkaný kolejemi, a tak se nechte horským vláčkem z Lauterbrunnenu vyvézt podél tajícího sněhu a jarních potůčků stékajících po věhlasné sjezdovce Lauberhorn až takřka k ledovcům: na Kleine Scheidegg. Zní vám to jméno povědomě?

No jistě, vždyť to je ten hotýlek, odkud horolezci vyrážejí dobývat proslulou severní stěnu Eigeru. Psal o něm Ota Pavel a "hraje" také jednu z hlavních rolí v Eastwoodově populární filmové detektivce Vražda na Eigeru.

Náročný trek pod Eigerem

Přímo pod strašidelnou, temně šedou skalní stěnou vede populární turistická stezka s mnohasetmetrovým převýšením: Eigertrail. Dřív než v červenci se na ni kvůli tajícímu sněhu a hrozícím lavinám sotva dostanete, přitom projít si ji nemusí nutně vyžadovat výkon vrcholového sportovce.

Vlak vás vyveze až do stanice Eigergletscher na horním konci stezky, a tak můžete jen pohodlně sejít do Alpiglenu, odkud už  jede vlak zpět do Interlakenu.

Anebo můžete pokračovat po jídle v nádražní restauraci třeba až do Grindelwaldu, o celých 1300 metrů níž, než leží výchozí Eigergletscher. Od zbytků sněhu sejdete kvetoucími pastvinami až do horského lesa, jímž v zimě vede mezi Alpiglenem a Brandeggem sáňkařská trať plná opravdu ostrých zatáček. Teď když zmizel sníh, zkuste si ji sjet třeba na kole...

Tip pro vodáky a "skokany"

Cestu zpátky dolů do Interlakenu si lze zpestřit ještě jinak: kus pod Grindelwaldem začíná vodácký terén na řece Schwarze Lütschine. Po ní lze na raftu sjet vlastně až do jezera Brienz. Více o sjezdu ZDE.

A kdo si chce celý tenhle jarní ráj prohlédnout nakonec ještě jednou vcelku, může si koupit "letenku" na seskok (ať už sólo nebo v tandemu) z některého z kopců nad Interlakenem. Dopadá se přímo do centra města. V Interlakenu mají totiž místo náměstí rozlehlou louku Höhenmatte...

 

Řeka Schwarze Lütschine nepřitahuje jen znalce divoké vody, pro našince je raftování ve Švýcarsku pěkným zážitkem z dovolené.

V těchto místech se jezdí světový pohár ­ sjezd Lauberhorn. V pozadí úplně nalevo se pne hrozivý štít Eigeru, vedle něj napravo se tyčí hora Jungfrau.

Vodopád Staubbach patří mezi nejkrásnější místa, která najdete ve Švýcarsku v okolí Interlakenu. Je to pastva pro oči i fotografy.

Mystery Park ve švýcarském Interlakenu

Jungfraubahnen - v pozadí Eiger, Mönch, Jungfrau

Opožděné květy Alp - I v létě, kdy české louky odkvetly, nabízejí ty švýcarské pestrobarevné pozdní jaro. Záběr je z Bernských Alp poblíž horské železnice Jungfrau nad Interlakenem.

Modré zvonky alpských hořců rozkvétají v těchto dnech ve švýcarských Alpách stále ještě mezi zbytky sněhu.

,