Uvnitř Golfského proudu

aktualizováno 
Na mysu Canaveral se chystala kosmická loď Apollo 11 k prvnímu letu na Měsíc a tato historická událost zastínila start jiné pozoruhodné lodi. Došlo k němu o sto mil jižněji, u floridské West Palm Beach, 14. července 1969. Toho dne se vydal na cestu mezoi-skaf PX15, pokřtěný jménem Ben Franklin.
Americký politik, diplomat a přírodovědec Benjamin Franklin vydal roku 1770 mapu, do níž podle zkušeností mořeplavců a velrybářů poprvé zakreslil přibližnou trasu Golfského proudu. Jak se časem ukázalo, vůbec nejdůležitějšího z oceánských proudů. Obrovské množství teplé vody,které jím teče z oblasti Mexického zálivu Atlantikem na severovýchod, má blahodárný vliv i na podnebí značné části Evropy. V polovině 20. století věda o tomto gigantickém, rozvětveném systém u znala už mnohé. Ale neméně zůstávalo nezodpovězených otázek a záhad. Proto vzbudil živý zájem podnět, s nímž roku 1965 přišel dr. Jacques Piccard, známý švýcarský badatel, účastník rekordního sestupu na nejhlubší dno oceánu (1960) a propagátor podmořských výzkumů pomocí aparátů s posádkou. "Vědec používá svých smyslů v kombinaci se svým rozumem a intuicí, aby rozluštil povahu světa kolem sebe," napsal v knize Seven Miles Down. "Potřebuje vidět, dotýkat se,čichat a naslouchat stejně jako měřit. Samotné přístroje a nástroje spouštěné do hlubin na kabelu nestačí... Člověk tam dolů musí jít sám." Tentokrát navrhl speciální ponorku (mezoskaf), jež by se dlouhodobě nechala unášet Golfským proudem a důkladně jej zkoumala zevnitř. Originální projekt se rychle ujal. Své zájmy v něm spojil koncern Grumman i Oceánografický ústav amerického námořnictva a také Národní úřad pro letectví a kosmonautiku NASA. Zrodilo se unikátní plavidlo, bohatě vybavené nejnovější technikou. Posádku tvořili tři Američané, jeden Brit a dva Švýcaři, včetně dr. Piccarda, samozřejmě. Ben Franklin plynul s Golfským proudem v hloubkách 180 až 540 metrů nepřetržitě 30 dnů a 11 hodin. Za tu dobu ho to zaneslo 1444 námořních mil daleko, z Floridské úžiny až do prostoru východně od mysu Cod. Motory při tom zapínali jen zcela výjimečně. Jednak aby šetřili akumulátorové baterie, ale hlavně aby co možná bez hluku splynuli s prostředím. Během cesty provedli asi 900 tisíc pozorování a měření. Zajímala je teplota, slanost a zvrstvení vody, přirozené zvuky oceán u, zemské magnetické pole a gravitace, rychlost proudu, výskyt planktonu, vzorky minerálů z mořského dna atd. Zkoumali - a zároveň byli sami zkoumáni. Automatické kamery pořídily tisíce snímků uvnitř mezoi-skafu, magnetofony zaznamenávaly rozhovory posádky při společném jídle. Hlavně NASA se zajímala o reakce malé skupiny lidí na dlouhodobou úplnou izolaci ve stísněných podmínkách a v cizím, nebezpečném prostředí. Mohla to být cenná zkušenost pro plánované kosmické stanice. Ani vybrané posádce Bena Franklina se nevyhnuly typické projevy ponorkové nemoci podrážděnost, napětí. Obvykle to však brzo přešlo. Převládaly pozitivní nálady z úchvatných zážitků, z nových, leckdy překvapivých poznatků, z radosti nad tím, co společně dokázali. Byť ve stínu jiné lodi, jež mezitím přistála na Měsíci.

Posádka Bena Franklina před startem; zcela vpravo Jacques Piccard.

Autor:


Témata: Apollo, Hluk, Ponorka

Nejčtenější

Brány a soutěsky Strážovských vrchů. Neskutečný výlet pro milovníky skal

Panoramatický rozhled ze zříceniny Súľovský hrad

Skalní města bývají vyhledávaným cílem turistů. Súľovské skály vám pak k malebnosti přidají bonus v podobě...

Ať žijí duchové. Podívejte se, kde skřítkové a tesaři vylezli z mechu

A ještě jeden snímek z poválečných oprav chátrající památky

Vy cizáci, zmizte! Tak odháněl ze svého hradu rytíř Brtník nezvané hosty. Dnešní hrad Krakovec je ovšem na hosty dobře...



Silný žaludek a trpělivost s sebou. Na co se připravit při cestě do Indie

Hmyzí trus a znečištěný vzduch zabarvily původně bílou hrobku Tádž Mahal v...

Do druhé nejlidnatější země světa míří na přelomu roku tisíce cestovatelů. Indie je pestrobarevná a hlavně...

Byl jsem ve všech zemích světa dvakrát, tvrdí cestovatelský rekordman

Babis Bizas na návštěvě Crozetových ostrovů v roce 2013

Řecký cestovatel Babis Bizas se na svou první cestu vydal v roce 1976 ve věku 22 let. Od té doby se v podstatě...

Nenápadný klenot Saského Švýcarska. Údolím Křinice těsně před zavíračkou

V kaňonu Křinice

Ideální doba pro návštěvu Českého nebo Saského Švýcarska nastala právě teď. Letní humbuk je definitivně pryč a blíží se...

Další z rubriky

Kolo, surf i naháči. Podzimní dobrodružství v portugalském Algarve

Surf: vypadá to tak lehce, ve skutečnosti je to ukrutná dřina.

Na jihu Portugalska opadla spalující vedra a nastává ideální čas pro aktivní dovolenou. Do plážové provincie Algarve,...

Podzimní balada v Tatrách. Dokonalý výhled z Barance vyváží náročnou dřinu

Vrchol Barance

Štíty pocukrované jinovatkou, modrá obloha bez bouřek, téměř nekonečná dohlednost a námaha bez potu. To vše čeká na...

Buduje se 136 let, ale až teď dostane chlouba Barcelony stavební povolení

Sagrada Familia, Barcelona

Barcelonská katedrála Sagrada Familia, která je jednou z nejnavštěvovanějších španělských památek, se buduje už 136...



Najdete na iDNES.cz