Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Útok na Challenger Deep

aktualizováno 
Svět slunce,větru a vln zůstal daleko nahoře. Batyskaf Trieste už pátou hodinu klesal studenou, černočernou tmou. Dva muži, stěsnaní ve dvoumetrové ocelové kouli, pociťovali rostoucí napětí. »Jak dlouho ještě?« zeptal se dr. Jacques Piccard,skrčený u malého kruhového průzoru gondoly. »Jen pár minut,« odpověděl poručík Donald Walsh sledující hloubkoměr. Blížili se k nejhlubšímu známého místu světového oceánu, k Challenger Deep.

Netušili, co je tam čeká: rovina, sráz, bahno, skaliska, kdo ví. Vypustili část zátěže a zpomalili tím klesání na 20 metrů za minutu. A zapojili echolot. Odrazy jeho zvukových impulsů měly prozradit, kolik metrů ještě zbývá do dna. Něco však nehrálo. Podle hloubkoměru už dosáhli nejnižšího bodu, jaký tady, v Mariánském příkopu zaznamenaly přístroje oceanografických lodí: 11 034 metrů. Ale dno nikde. Klesali dál a uvědomovali si drtivý tlak oceánu, dosahující 110 kg na centimetr čtvereční a sílící s každým dalším metrem. Co batyskaf ještě vydrží? Triste spustili na vodu v Itálii roku 1953. Svým vynálezcem, slavným švýcarským fyzikem prof. Augustem Piccardem byl původně projektován pro výzkum y ve středních hloubkách. Teprve poté,co na naléhání amerických vědců batyskaf koupilo (za 200 tisíc dolarů) vojenské námořnictvo, US Navy, byl vybaven novou gondolou, jež měla odolat i největšímu tlaku oceánských mas. Potají se chystal útok na Challenger Deep. Projekt dostal krycí jméno Nekton. Spěchalo se. francouzi totiž v Toulonu stavěli nový batyskaf Archiméde, rovněž dimenzovaný pro největší hloubky. Kdo dřív? Situace připomínala mezinárodní soupeření o prvenství v dosažení zemských pólů a Everestu. Dne 23. ledna 1960 byl Trieste dovlečen pomocnou vojenskou lodí na startovní čáru, 250 mil jihozápadně od tichomořského ostrova Guam. Začal odvážný pokus, který mohl skončit triumfem, stejně jako tragédií. Ve 13 hodin místního času byli akvanauti už nějakých 500 metrů pod pomyslným dnem, když echolot konečně zachytil ozvěny ode dna skutečného. Krátce potom na něj batyskaf měkce dosedl. (Pozdější korekce chybně kalibrovaného hloubkoměru stanoví, že Trieste přistál na hlubině 10 917 metrů). Když se usadilo zvířené bahýnko, uviděli v matném světle reflektorů rovný terén pískového zabarvení. Teploměr ukázal pouhé tři stupně Celsia. Náhle se v té zdánlivé pustině, k níž po miliony let nepronikl jediný paprsek slunce, cosi pohnulo. Menší plochá ryba kulatýma očima na vrchu hlavy ostražitě sledovala vpád neznámého monstra do svého hájemství. »Najednou zde byla odpověď,« napsal potom Jacques Piccard,»kterou biologové hledali po desetiletí. Může i v těch největších hlubinách oceánu existovat život? Ano, může!« Uviděli také »krásného červeného garnáta«, ale nic z toho nevyfotografovali. Batyskaf nebyl vybaven vnější kamerou s bleskovým světlem. Chyběly i některé geofyzikální přístroje. Tentokrát šlo hlavně o rekordní průlom. O možnost jako první prohlásit, že Spojené státy jsou schopné vysílat lidské posádky k průzkumu nejhlubších míst mořského dna. Po dvaceti minutách pobytu na »dně světa« stiskl Don Walsh vypínač elektromagnetických uzávěrů a ze zásobníků se vyřinulo několik tun zátěže v podobě železných broků. Vztlak 148 tisíc litrů lehkého benzinu vyplňujícího trup nad gondolou, začal zvedat batyskaf zpátky ke hladině,do světa lidí. l



Autor:


Témata: Itálie, Teploměr


Nejčtenější

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

Před letošní cestou na Gašerbrum I. měl obavu, zda v něm výstup nerozvíří...
Bál jsem se, že na Gašerbrumu najdu parťákovy ostatky, říká Marek Holeček

Letos poprvé vylezl jihozápadní stěnou na osmitisícovku Gašerbrum I. Před čtyřmi lety tam při druhém společném pokusu tragicky zahynul jeho parťák Zdeněk...  celý článek

Značka na golfovém hřišti v Austrálii upozorňující na přítomnost žraloků.
Už žádné další útoky žraloků. Australské pláže budou hlídat drony

Austrálie vyšle na pláže bezpilotní letouny s kamerami, aby hlídaly výskyt žraloků u pobřeží a okamžitě vysílaly poplach pobřežní hlídce a na chytré hodinky...  celý článek

"V den mých pětadvacátých narozen jsem se ráno podíval na svou kočku a uvědomil...
Moje kočka si žila lépe než já, říká muž, který brázdí svět bez motorů

V pětadvaceti opustil dobře placenou práci a rozhodl se věnovat své vášni – pomalému cestování. Dave Cornthwaite ukrajuje kilometry na paddleboardu, kajaku,...  celý článek

Karaoke z Islandu
Přijeďte a zlomíte si jazyk. Nejtěžší karaoke píseň má přilákat turisty

Že je váš rodný jazyk komplikovaný a turisté vás nedokážou ve vaší řeči ani pozdravit? Udělejte z toho výhodu. Originální karaoke písnička s komplikovanými...  celý článek

Další z rubriky

Jezero Como patří k těm lokalitám, kam se dá z Česka snadno zaletět na víkend....
Kam létat v zimě: k moři v Maroku se dá dostat už za pětistovku

Nebe nad Evropou nikdy nebylo tak plné, ceny za leteckou dopravu tak nízké a pro cestovatele z Česka se nově přibližují i některé destinace, do kterých...  celý článek

Hasiči se vzhledem k výšce plamenů a nebezpečí zhroucení věže nemohli po...
Shořela oblíbená vyhlídková Goethova věž ve Frankfurtu nad Mohanem

Největší a nejstarší dřevěnou vyhlídkovou věž ve Frankfurtu nad Mohanem zcela zničil požár. Informovala o tom agentura DPA. Příčiny požáru Goethovy věže...  celý článek

Na západě Francie se můžete přes Airbnb ubytovat třeba v letadle.
Recept na nudu na cestách. Noc v letadle, věži či perníkové chaloupce

Sdílená ekonomika nerezonuje jen v oblasti služeb pro přepravu osob, ale také na poli krátkodobého ubytování. Celosvětová platforma Airbnb získává stále více...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.