Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Zimní klenoty uprostřed divočiny. Ústecké ledopády jsou letos ve formě

aktualizováno 
Letošní dlouhá mrazivá zima čaruje a vytváří jevy a útvary, které tu už několik let nebyly k vidění. Například ledopády. Jedny z nejkrásnějších se u nás ukrývají jen kousek za posledními domy krajského města Ústí nad Labem.

Vaňovský ledopád | foto: Martin Janoška, pro iDNES.cz

Je paradoxem, že jedno z nejméně hezkých měst v Česku se může pyšnit naprosto výjimečnou přírodou v bezprostředním okolí. Není náhodou, že sopečnou krajinu Českého středohoří a hluboké průlomové údolí řeky Labe sem přijížděli nejednou obdivovat Alexander von Humboldt nebo Karel May.

K největším atrakcím ústecké přírody patří vodopády. Vznikly ve stržích, vytvořených krátkými labskými přítoky v příkrých údolních svazích a jejich bezprostřední okolí překvapí nespoutaností a divokostí.

Jedinou vadou na kráse je téměř celoroční nedostatek vody, což ovšem v době déletrvajících mrazů vůbec nevadí. Namísto malého vodního „čůrku“ nebo mnohdy jen mokré skály tu může za příznivých okolností narůst mohutný ledopád. A to se právě letos stalo!

Vaňovský ledopád

Ikonou ústeckých vodopádů a přírody Českého středohoří vůbec je 12 metrů vysoký Vaňovský vodopád, součást národní přírodní památky Vrkoč. Nachází se v závěru skalní rokle na levém břehu Labe jižně od centra v městské části Vaňov.

Vaňovský ledopád a čedičové sloupce

Vaňovský ledopád a čedičové sloupce

Lezení na Vaňovském ledopádu

Lezení na Vaňovském ledopádu

Vodopád je dobře přístupný, vede kolem něj turistická značka a bývá celoročně hojně navštěvovaný. V zimě představuje významnou lokalitu lezení na ledu, v podstatě jedinou v Českém středohoří. Ostatní ledopády v okolí nejsou pro tento typ lezení vhodné.

Vaňovský vodopád se vytvořil na erozí obnaženém lávovém proudu a svým vzhledem připomíná exotické vodopádové lokality z ciziny. Vodní proud přepadává přes podkovovitě zatočenou skalní stěnu údolního uzávěru tvořenou mohutnými čedičovými sloupy o neobvykle velké mocnosti jednoho až dvou metrů.

Co čekat od ledopádů

Vznik ledopádů je proces závislý na více faktorech. Hlavní podmínkou je samozřejmě déletrvající mrazivé období. Mohutnost ledové masy však neovlivňuje pouze délka mrazů a výše (resp. níže) teplot. Velký vliv má také průtok vody. Proudící voda, která nestihne zmrznout, rostoucí ledopád otepluje a přispívá i za tuhých mrazů k jeho průběžné destrukci. Proto v místech, kde je průtok minimální a voda jen občas kape, může vzniknout rozsáhlejší a stabilnější ledový útvar než tam, kde voda trvale proudí či padá.

Řečeno jinak – v rekordně dlouhých a mrazivých zimách automaticky neočekávejte rekordně veliké a objemné ledopády. A rovněž neočekávejte, že při teplotách hluboko pod nulou vám nemůže kus ledu spadnout na hlavu.

Tato skalní stěna představuje průřez lávovým proudem, jenž se do krajiny vylil v období sopečné aktivity v mladších třetihorách. Nedaleko vodopádu se na horním temeni sopečného skalního útvaru Vrkoč nachází upravená vyhlídka do labského údolí a na hrad Střekov.

K Vaňovskému ledopádu vás přivede z Ústí zelená turistická značka od výletního zámečku, resp. čtyřhvězdičkového hotelu Větruše, kam je možné se nechat vyvézt z obchodního centra Forum za 18 korun lanovkou.

Značená trasa odtud traverzuje směrem na jih levostranné svahy labského údolí a po čtyřech kilometrech nenáročné procházky schází do rokle s ledopádem.

Druhou variantou je přístup zespodu, pod ledopád jezdí autobus MHD číslo 15. Výstup od zastávky (resp. od parkoviště u skalního útvaru Vrkoč) nezabere více než 15 minut.

Budovský ledopád

Více než 10 metrů vysoký Budovský ledopád vás nadchne neméně jako Vaňovský. Na v létě téměř bezvodou skalní stěnu v zimě přirůstají mohutné ledové sloupy a závěsy.

Budovský vodopád se nachází na pravém svahu labského údolí přibližně pět kilometrů od centra v katastru městské části Svádov. Pojmenovaný je však podle malé osady Budov rozkládající se těsně nad vodopádem. Z Budova sem přichází odbočka z modře značené turistické trasy, která však vede exponovaným terénem a chůze po ní může být nebezpečná (hrozí sklouznutí a pád do rokle). Bezpečnější je proto přístup po neznačené cestě zespodu Vlčí roklí od Svádova. Do Svádova jezdí vlak ze střekovského nádraží, meziměstské autobusy i linka MHD číslo 13.

Budovský ledopád z přístupové cesty od Budova

Budovský ledopád z přístupové cesty od Budova

Budovský vodopád vznikl podobně jako Vaňovský na čedičovém lávovém proudu s typicky vyvinutou sloupcovou odlučností. U paty vodopádu ve spodní části stěny vystupují měkké, polozpevněné čedičové tufy tvořící podloží lávového proudu. Díky nim se tu prohloubila dutina a vznikl převis. Ledové závěsy si tudíž můžete částečně prohlédnout i z druhé strany.

Zajímavostí je, že divoké prostředí okolo Budovského vodopádu údajně posloužilo jako předloha pro Burghardtovu obrazovou kulisu Weberovy opery Čarostřelec ve vídeňské opeře.

Pekelský ledopád

Krásný ledopád v ještě krásnější čedičové rokli se vytváří také na Pekelském potoce nad Krásným Březnem, kam jezdí z centra několik trolejbusových linek (např. 51, 56, 57). K působivé lokalitě směřuje kolem trolejbusové zastávky žlutá turistická značka (Fričova stezka) z vlakového nádraží Ústí nad Labem-sever, rokli s ledopádem však míjí.

Je proto nutné odbočit kousek za posledním domem Krásného Března ze značené cesty vpravo a držet se potoka, kolem něhož vede zřetelně vyšlapaná pěšina. O návštěvníky tu nebývá nouze, po Vaňovském ledopádu se jedná o druhou nejnavštěvovanější atrakci tohoto druhu v okolí Ústí.

Schodovitý Pekelský ledopád

Schodovitý Pekelský ledopád

Pekelský vodopád o výšce osm metrů představuje krásnou ukázku zpětné eroze vodního toku, který se postupně zařezává do skalního masívu a zanechává před sebou protáhlý skalní kuloár ve tvaru písmene U. Pravděpodobně díky tmavé barvě horniny a stinnému charakteru si rokle vysloužila přívlastek Pekelská.

Mapa a souřadnice

1 : 50 000 KČT č. 11 – České středohoří východ
GPS:
Vaňovský vodopád: 50.6302844N, 14.0412672E

Budovský vodopád: 50.6552458N, 14.0962636E

Pekelský vodopád: 50.6786086N, 14.0750806E

Olšinský vodopád: 50.6544942N, 14.0834428E

Blanský vodopád: 50.6843831N, 14.1074686E

Skalní podklad Pekelské rokle tvoří čedičové lávové těleso, které je však na rozdíl od jiných v Českém středohoří nepravidelně a silně rozpukané. To způsobuje intenzivnější destrukci a rozpad skály a rychlejší ústup vodopádového stupně směrem dovnitř čedičového masívu. Výsledkem silné rozpukanosti je také schodovitý charakter vodopádu.

Ledopády beze značek

V okolí Ústí se v zimě vytvářejí ledopády i na místech, kam turistické značky nevedou. Například nad částí Mojžíř objevíte hned dva. Za návštěvu stojí především Blanský ledopád na levostranném labském přítoku asi 700 metrů severozápadně od kostela.

V létě zde totiž bývá obvykle jen vlhká znělcová skála, nyní ovšem sedmimetrový ledový vějíř. Zřetelně vyšlapaná stezka vede k ledopádu údolím od kostela kolem hřbitova anebo taky z nedalekého sídliště Skalka, odkud sem zřejmě občas zavítají zkrášlit znělcovou skálu ústečtí sprejeři.

Fotogalerie

Zhruba sedmimetrovou výšku má také ledopád v Olšinkách, jehož spatření je ovšem velmi obtížné. Ledopád se nachází těsně vedle obydleného domu za hranicí soukromého pozemku (dvorku), přes který vede jediná schůdná přístupová cesta.

Pokud se nedohodnete s majitelem a řvoucím psem, nezbývá než se prodírat cestou necestou velmi strmým až neschůdným protilehlým lesním svahem nebo přímo zledovatělým korytem potoka mezi ploty zahrad. Krásnou přírodní lokalitu na čedičové skále ruší blízký příbytek s dvorkem a také vysoká hráz ochranné přehrady kousek nad vodopádem.

Vaňovský vodopád: 50.6302844N, 14.0412672E Budovský vodopád:...
Autor: pro iDNES.cz




Nejčtenější

Britský zaoceánský parník Queen Elizabeth 2 (spuštění na vodu v září 1967)
Komfortní gigant na vodě Queen Elizabeth 2 místo oslav čeká na svůj osud

Zaoceánská pýcha Spojeného království Queen Elizabeth 2 slaví padesátku. Za 40 let služby loď přeplula Atlantik více než 800krát a převezla 2,5 milionu...  celý článek

Hrad Sklabiňa. Někdejší sídlo Turčianské župy lehlo popelem až rukama...
Skromné a tiché Slovensko. Cyklovýlet po Turčianské magistrále

Turiec je malebná slovenská kotlina sevřená horami ze všech stran. Velice estetická krajina s pohádkovými přírodními scenériemi a absencí masového moderního...  celý článek

Happy Guest Hotel Lodge v Duttonu ve Velké Británii nabízí hostům půjčení...
Netradiční hotelové služby: bondage menu nebo rybička pro samotáře

Se skvěle vybaveným minibarem a individuální pokojovou službou už dávno nikoho neohromíte. Hotely teď nabízejí neuvěřitelné spektrum služeb. A některé z nich...  celý článek

Microsoft Image Composite Editor - výběr zobrazení (projekce)
NÁVOD: Jak vyfotit a složit dechberoucí panorama? Zvládne to každý

Široké panoramatické fotografie dokážou na první pohled zaujmout. Lépe zachytí pohled na město nebo krajinu a zprostředkují tak zážitek, který běžná fotka 4:3...  celý článek

Etnograf, spisovatel, novinář a bývalý velvyslanec ČR v Kolumbii a Ekvádoru...
Islám nás zničí stejně jako kolonizátoři indiány, řekl v Rozstřelu etnograf

Západní civilizace se podle etnografa Mnislava Zeleného Atapany chová k indiánům stejně jako dobyvatelé v 16. století. Nedávná vražda deseti indiánů na...  celý článek

Další z rubriky

Turisté na vrcholu Sněžky
Přírodní „Václaváky“ v Česku. Fenomén, který nechceme, ale máme

Patří mezi nejkrásnější místa v Česku, mají ale jednu velkou vadu na kráse: v sezoně je lepší se jim vyhnout. Velká parkoviště, restaurace, kiosky a přetížené...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Podle odhadů to vypadá, že plavat ve skutečnosti neumí polovina populace, tedy...
Proč Češi neumějí plavat aneb Jak neutopit doktora Mráčka

V Česku se každý rok utopí asi 200 lidí. A právě teď, během tropických letních týdnů, jich utone v rybnících, řekách a lomech nejvíc. Příliš často podceňujeme...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.