V centru hlavního štábu filipínských ozbrojených sil bojujících proti muslimským
povstalcům stojí křesťanská kaple. I mimo město Zamboanga na
ostrově Mindanao svědčí četné kostelíky o přítomnosti
katolicismu. Oblast na jihu Filipín, která je domovem zdejší
muslimské menšiny, je zároveň chudobincem tohoto ostrovního
státu. Lidé tu trpí takovou nouzí, že tu hromadně umírají děti.
Výbušná směs chudoby a náboženství vedla k dlouhotrvajícímu
konfliktu, na který teď upřel světovou pozornost únos západních
turistů, napsala agentura AP.
Válka vypukla zhruba před 30 lety, když tehdejší diktátor
Ferdinand Marcos přitáhl uzdu centrální moci proti možným
separatistickým hnutím. Navzdory vytvoření poloautonomního
muslimského regionu před deseti lety a podpisu mírové dohody mezi
vládou a největší povstaleckou skupinou v roce 1996 nebralo
násilí na filipínském jihu konce. Fronta národního osvobození
Morů dnešního guvernéra Nura Misuariho přenechala pole působnosti
zbylým dvěma povstaleckým uskupením: Frontě islámského osvobození
Morů (MILF) a Skupině Abu Sayyafa, která o velikonoční neděli
odvlekla zahraniční turisty z malajsijského ostrova Sipadan.
Kolem 70 rukojmích zadržují v současné době obě tyto
povstalecké skupiny, z nichž obzvláště Skupina Abu Sayyafa (Otec
meče) je obávaná pro svou brutalitu: její příslušníci mají na
kontě zabité zahraniční misionáře i zraněné vládní vojáky.
Nedávno pak od nich dostal děsivý "narozeninový dárek" filipínský
prezident Joseph Estrada: dva rukojmí byli sťati. Po 40 dnech
strávených v zajetí u povstalců 16letý Ricardo Gregorio minulý
týden vyprávěl: "Rebelové nám řekli, že nám setnou hlavy,
jestliže se pokusíme o útěk. Tam nahoře v horách to bylo
hrozivé." Jednomu knězi povstalci vytrhali nehty na prstech u
nohou, dříve než ho popravili.
Islám má na filipínských ostrovech dlouhou tradici. Přišel
sem s arabskými obchodníky dlouho před tím, než v 16. století
španělští misionáři obrátili zdejší obyvatelstvo na svou víru a
podrobili si je. Hrdost muslimů ale nezlomili. Ti dnes tvoří pět
procent ze 74 miliónů obyvatel Filipín a většina z nich žije
právě na Mindanau. Protože v běžném životě je mezi muslimy a
křesťany jen málo kontaktů, předsudky jen bují. I sdělovací
prostředky tupí muslimy jako "pakáž" a "psy, kteří si ovazují
hlavu hadry". Muslimové zase zaujímají nevraživý postoj proti
křesťanským přistěhovalcům na Mindanao, kteří je z jejich pohledu
okrádají o práci a půdu.
Ve strachu z bojů už opustily své domovy statisíce lidí,
televize přináší seznamy obětí. "Je to pravděpodobně největší
bezpečnostní problém od získání nezávislosti" v roce 1946, říká
předseda zahraničního výboru Senátu Francisco Tatad. A zatímco 21
rukojmích už přes tři týdny marně doufá ve vysvobození, válka
pokračuje: tisíc povstalců MILF vpadlo minulou sobotu do odlehlé
jihofilipínské vesnice v provincii Sultan Kudarat, kde ukradli
potraviny a odvlekli 40 lidí.
povstalcům stojí křesťanská kaple. I mimo město Zamboanga na
ostrově Mindanao svědčí četné kostelíky o přítomnosti
katolicismu. Oblast na jihu Filipín, která je domovem zdejší
muslimské menšiny, je zároveň chudobincem tohoto ostrovního
státu. Lidé tu trpí takovou nouzí, že tu hromadně umírají děti.
Výbušná směs chudoby a náboženství vedla k dlouhotrvajícímu
konfliktu, na který teď upřel světovou pozornost únos západních
turistů, napsala agentura AP.
Válka vypukla zhruba před 30 lety, když tehdejší diktátor
Ferdinand Marcos přitáhl uzdu centrální moci proti možným
separatistickým hnutím. Navzdory vytvoření poloautonomního
muslimského regionu před deseti lety a podpisu mírové dohody mezi
vládou a největší povstaleckou skupinou v roce 1996 nebralo
násilí na filipínském jihu konce. Fronta národního osvobození
Morů dnešního guvernéra Nura Misuariho přenechala pole působnosti
zbylým dvěma povstaleckým uskupením: Frontě islámského osvobození
Morů (MILF) a Skupině Abu Sayyafa, která o velikonoční neděli
odvlekla zahraniční turisty z malajsijského ostrova Sipadan.
Kolem 70 rukojmích zadržují v současné době obě tyto
povstalecké skupiny, z nichž obzvláště Skupina Abu Sayyafa (Otec
meče) je obávaná pro svou brutalitu: její příslušníci mají na
kontě zabité zahraniční misionáře i zraněné vládní vojáky.
Nedávno pak od nich dostal děsivý "narozeninový dárek" filipínský
prezident Joseph Estrada: dva rukojmí byli sťati. Po 40 dnech
strávených v zajetí u povstalců 16letý Ricardo Gregorio minulý
týden vyprávěl: "Rebelové nám řekli, že nám setnou hlavy,
jestliže se pokusíme o útěk. Tam nahoře v horách to bylo
hrozivé." Jednomu knězi povstalci vytrhali nehty na prstech u
nohou, dříve než ho popravili.
Islám má na filipínských ostrovech dlouhou tradici. Přišel
sem s arabskými obchodníky dlouho před tím, než v 16. století
španělští misionáři obrátili zdejší obyvatelstvo na svou víru a
podrobili si je. Hrdost muslimů ale nezlomili. Ti dnes tvoří pět
procent ze 74 miliónů obyvatel Filipín a většina z nich žije
právě na Mindanau. Protože v běžném životě je mezi muslimy a
křesťany jen málo kontaktů, předsudky jen bují. I sdělovací
prostředky tupí muslimy jako "pakáž" a "psy, kteří si ovazují
hlavu hadry". Muslimové zase zaujímají nevraživý postoj proti
křesťanským přistěhovalcům na Mindanao, kteří je z jejich pohledu
okrádají o práci a půdu.
Ve strachu z bojů už opustily své domovy statisíce lidí,
televize přináší seznamy obětí. "Je to pravděpodobně největší
bezpečnostní problém od získání nezávislosti" v roce 1946, říká
předseda zahraničního výboru Senátu Francisco Tatad. A zatímco 21
rukojmích už přes tři týdny marně doufá ve vysvobození, válka
pokračuje: tisíc povstalců MILF vpadlo minulou sobotu do odlehlé
jihofilipínské vesnice v provincii Sultan Kudarat, kde ukradli
potraviny a odvlekli 40 lidí.
 Unesení finští turisté v úkrytu v džungli |
 Amir Delalič se dělí o svou mistrovskou radost se svou příznivkyní |
|
 Opět mužské a ženské šaty příznačné pro republiku Čad. |
 Bartuška píše odpověď. |
