Unikát Česka: nejvzácnější lesy Evropy pod hladinou

aktualizováno  13:00
Kdysi to byly nejvzácnější lužní lesy v Česku, jedinečné v celé Evropě. Pak je bezohledně schlamstl betonový chřtán obřích novomlýnských nádrží. I dnes, o 17 let později, ale zločin proti přírodě pod Pálavou na Břeclavsku pokračuje.

Historie vzniku

Vodní nádrže Nové Mlýny byly postaveny v letech 1975-1988 na řece Dyji jako ochrana proti povodním, na využití energie i kvůli zavlažování. Voda tří nádrží se dnes rozlévá na více než 3000 hektarech.

První nápady o vzniku přehrady se přitom začaly objevovat již koncem 40. let, kdy přehradou na Dyji chtěli vodohospodáři zabránit dalším povodním, které oblast postihly ve 40.letech hned několikrát. Existovalo několik variant, které počítaly i s jiným umístěním přehrady.

Teprve v šedesátých letech bylo definitivně rozhodnuto. Zvítězila současná poloha mušovských jezer, jak se nádrž také lidově nazývá. Horní a střední nádrž byly stavěny nejdříve, spodní jezero o něco později.

Jedinečné lužní lesy skončily pod vodou

Říční oblouk obtékající Pavlovské vrchy byl proslulý svým bezprostředním okolím, které sám vytvářel. Lužní lesy protkané spoustou kanálů, slepými rameny a tůňkami byly známé svou přírodní bohatostí a krásou. Doslova v ráji se ocitl každý, kdo vykročil prakticky jakýmkoli směrem od Mušova, obce, která kdysi stávala v místech, kde se dnes rozlévá horní novomlýnská nádrž.

Do roku 1975, kdy se začalo se stavbou horní nádrže, byly na rozlehlých plochách pod Pavlovskými vrchy lužní lesy evropského významu, hostící ty nejvzácnější druhy mokřadní flóry a fauny.

Externí obrázek


Pohled on Pansee, srpen 1986
Autor: Miroslav Šebela, z knihy Živá voda pod Pálavou

K významné přírodní oblasti patřila Mariánská jezera u Dolních Věstonic, Strachotínský a Pavlovský luh a rezervace Pansee u Strachotína. Rozsáhlý a těžce přístupný močál v blízkosti Strachotína a Šakvic skýtal úkryt mnoha vzácným živočichům. Lužním lesem také kdysi vedla jantarová cesta spojující Pobaltí s Balkánem.

Krásu a jedinečnost této krajiny však na konci 20. století navždy pohltily vody novomlýnských nádrží. Výstavba rozsáhlé vodohospodářské soustavy znamenala obrovský zásah do přírodních poměrů. Nivní krajina s mozaikou ekosystémů vodních toků, poříčních jezer, slatinných mokřadů, travinných společenstev a různých typů lužního lesa byla nahrazena vodním ekosystémem, v němž se začaly usazovat a rozvíjet často úplně nové druhy, které v krajině dříve nebyly.

Od prvopočátku mnozí ochranáři a biologové považovali stavbu novomlýnských nádrží za škodlivý zásah do krajiny. Je nesporné, že zanikly vzácné biotopy a zhoršily se podmínky v přilehlých lužních lesích. Kontinuální vývoj krajiny údolních niv, závislý na činnosti toku, byl zastaven...

FOTOGRAFIE Z NOVOMLÝNSKÝCH NÁDRŽÍ SI PROHLÍŽEJTE ZDE

Zatopená vesnice Mušov

Jihomoravská obec Mušov měla bohatou minulost, neboť bývala jednou z nejvýznamnějších římských lokalit široko daleko. Tečku za její historií udělalo až rozhodnutí socialistických úředníků vybudovat v tomto prostoru na Dyji novomlýnské nádrže. Obec Mušov zmizela pod vodní hladinou i přes poměrně veliký odpor mušovských starousedlíků.

Externí obrázek


Mušovská náves s kostelem v roce 1920
Autor: Státní okresní archiv Mikulov / repro Václav Hortvík

"Žádné demonstrace se však tehdy nekonaly," přiblížil mikulovský archivář Emil Kordiovský. Na konci 70. let minulého století ani něco takového nebylo možné. Komunisté tehdy vládli pevnou rukou.

Vojska ministerstva vnitra nakonec srovnala vesnici se zemí. Strženo bylo přes sto domů, ve kterých žilo zhruba pět set lidí. Stát domy vykoupil a lidem nabídl náhradní ubytování nebo peníze. Většina starousedlíků odešla do nedalekých Pasohlávek, Pohořelic nebo Mikulova. Ve vesnici však žili spíše starší lidé, kteří nesli stěhování velice těžce. Dodnes není jisté, zda to souviselo se stěhováním, ale někteří z nich tenkrát spáchali i sebevraždu.

K lednu 1980 bylo rozhodnutím ministerstva vnitra místo vymazáno ze seznamu obcí tehdejší Československé socialistické republiky. V roce 1987 sto milionů kubíků vody vesnici definitivně pohřbilo.

Mušovský kostelík přežil

Památkáři ale svorně trvali na svém: i když vesnice bude potopená, místní kostel musí zůstat zachován. "A tak se kostelík ocitl uprostřed rozsáhlé vodní plochy jako němý svědek či spíše jako výkřik bezmoci," míní mikulovský archivář Kordiovský. Svou historickou i stavební hodnotou s románským jádrem a gotickou přestavbou se tak památka dodnes řadí k nejstarším a velmi vzácným kulturním památkám na jihu Moravy.

Externí obrázek


Mušovský kostel
Autor: Miroslav Šebela - Živá voda pod Pálavou

Mušovský kostel byl postaven na přelomu 12. a 13. století a zasvěcen byl sv. Linhartovi. Tento poustevník žil zhruba v 6. století a proslavil se četnými zázraky. Nakonec se stal patronem vězňů. Podle některých starousedlíků to byl právě on, kdo zachránil mušovský kostel před zbouráním.

Zůstává otázkou, co s jedinečnou památkou dál. Uprostřed vody ji nelze dost dobře uhlídat. Její chátrání a devastaci způsobují kromě "zubu času" i vandalové.

V budoucnu by v kostele měla vzniknout expozice mapující historii okolní oblasti. Podle nejnovějších odhadů by si však její vybudování vyžádalo na 80 milionů korun. Památka patří od roku 2000 pod správu obce Ivaň, která však na její opravu bude potřebné finance hledat jen těžko.

Na druhou stranu ale ekologové varují, že infrastruktura včetně příjezdové cesty, která by musela jako zázemí pro expozici vzniknout, by opět ještě více narušovala hnízdění ptáků a řadu přírodních procesů, které by mohly mít šanci na určitou obnovu.

Kostel tak zůstává v roli bezmocného vyděděnce, který jen jako apokalyptické memento tiše a bolestně trčí z vodní masy do okolní krajiny.

Vyděděnci bez práva na život

Vyděděnců je v oblasti ostatně celá řada, zejména těch mlčenlivých... Štvancem bez práva na život se stal například i kormorán velký. V roce 1997 byla na Kostelním ostrově brutálním způsobem zničena unikátní hnízdní kolonie kormoránů.

"Od roku 1992 hnízdili na obrovském suchém akátě na Kostelním ostrově kormoráni. Toto hnízdění skončilo způsobem, jaký nemá v historii naší ornitologie ani ochrany přírody obdobu. V červnu 1997 jsem tady objevil podřezaný akát, rozházená hnízda a mezi nimi mrtvoly vzrostlých kormoráních mláďat bez zobáků. Kdo a komu je předložil k zaplacení, pohořelická policie nevypátrala." píše Miroslav Šebela ve své knize Živá voda pod Pálavou.   

Od roku 1999 kormoráni už na žádné nádrži nehnízdí a také klesají počty protrahujících ptáků, vysvětluje Miroslav Šebela. To se odráží i v počtu proplácených zobáků - v letech 2003 - 2003 bylo na Břeclavském a Znojemském okrese zúčtováno "jen" 1500 ptáků, ikdyž se odměna za předložený zobák zvýšila (pro představu - začátkem 90.let rybářský závod proplácel 50 Kč za zobák).

Akce špunt a Ropák roku

I po letech od jejich napuštění vzbuzují novomlýnské nádrže u mnoha lidí silné emoce. Spor mezi vodohospodáři a ekology o samotnou existenci a o fungování Vodních nádrží Nové Mlýny se vleče v podstatě od samého začátku.

Na jedné straně vodohospodáři existenci Nových Mlýnů obhajují a požadují nejvyšší možnou hladinu. Na straně druhé požadují ekologové od začátku co nejnižší hladinu a v ideálním případě třeba i vypuštění jedné z nádrží.

Největší spory probíhají kolem střední nádrže, která dokonce byla v roce 1994 vyhlášena Přírodní rezervací. Bohužel jen na papíře. Neustálé zvyšování hladiny totiž okamžitě zabíjí a pustoší vše živé, co se kolem nádrže zrodí... Nemluvě o rybářských motorových člunech, které - s glejtem různých výjimek od Ministerstva zemědělství - brázdí vodní hladinu a elektrickými výboji pronásledují ryby a plaší všechny živé tvory.

Počátkem 90. let se kvůli tomu konala i takzvaná Akce špunt. V roce 1997 si dokonce tehdejší generální ředitel Povodí Moravy Brno Stanislav Novotný odnesl nelichotivý titul Ropák roku. Ekologům na Novotném vadila jeho trvalá obhajoba výstavby novomlýnských nádrží i to, že zapříčinil, že hladina střední a spodní zdrže nebyla trvale snížena. Rovněž podle nich znemožnil alespoň částečnou revitalizaci břehů obou nádrží a návrat lesních společenstev na dno střední nádrže.

Je prý vidět z kosmu

Stavba novomlýnských nádrží byla do značné míry i stavbou politickou. Údajně má být toto vodní dílo vidět i z kosmu, což mělo být podle socialistických plánovačů i jakýmsi zápisem do tváře země. To se zcela určitě stalo, ovšem otázkou i nadále zůstane, zdali na takový zápis mohou být aktéři celé nákladné stavby alespoň trochu hrdi...

STROJ ČASU

STROJ ČASU PO ČESKU

1. díl
Těšnovské nádraží pohřbila pražská magistrála

2.díl
Českou vesničku vyhladilo fiktivní uhlí

3.díl
Nejvyšší horu Česka změní skleněný kvádr

4.díl
Jak Česko přišlo o Eiffelův viadukt

5.díl 
Jak se z hromady hnoje zrodila legenda Jizerek

* Redakce iDNES děkuje panu Václavovi Hortvíkovi ze Státního okresního archivu v Mikulově, který k reportáži poskytl cenné fotografie.

* Redakce také děkuje za konzultace a fotografie panu RNDr.Miroslavu Šebelovi z Moravského zemského muzea v Brně, autorovi knihy Živá voda pod Pálavou. Tato unikátní publikace, která vyšla v roce 2005, detailně mapuje vývoj lokality pod Pálavou z hlediska ochrany přírody a obsahuje řadu jedinečných fotografií.

Výřez mapy mikulovského panství podle r.1675 se záznamem Mušova. Mapa pochází ze sbírek MZA Brno, repro Václav Hortvík.

Mušov v roce 1916, kronika Mušova, repro V. Hortvík

Mušov v roce 1920, kronika Mušova, repro V. Hortvík - SOkA Mikulov

Náves Mušova s kostelem v roce 1920

Mušov, náves v roce 1974

Mušov, kostel sv. Linharta v roce 1974

Mušov v roce 1974, ještě jsou tam děti

Mušov vylidněný, rok 1975

Mušov, bourání v roce 1977

Bourání Mušova v roce 1978

Novomlýnské nádrže (13.2.1991)

Novomlýnské nádrže během záplav v roce 2002 (19.8.2002)

Letecký pohled na Novomlýnské nádrže v roce 2005 (23.2.2005)

Novomlýnské nádrže (31.5.2003)

Unikátní lužní les, který vystřídaly Novomlýnské nádrže (1974)

Unikátní lužní les, který vystřídaly Novomlýnské nádrže (1974)

Novomlýnské nádrže v roce 1991 (19.2.2001)

Novomlýnské nádrže, strojovna, rok 1991

Novomlýnské nádrže v roce 1991 (19.2.1991)

Novomlýnské nádrže v roce 1991 (19.2.1991)

Napuštěná dolní nádrž Novomlýnských nádrží - zhoubný novotvar na podpálavské krajině, květen 1991 (z knihy Živá voda pod Pálavou, Miroslav Šebela)

Novomlýnské nádrže. Zákeřný botulotoxin zabíjí rychle všechny opeřence, kteří pozřou s potravou i bakterie Clostridium botulinum, přežívající v bezkyslíkatých vrstvách sedimentů zatopeného nebo i obnaženého dna nádrže nebo rybníka. Na snímku je mrtvá kopřivka obecná (Anas streptera) a v pozadí racek chechtavý (Larus ridibundus). Střední nádrže, květen 1990. (Z knihy Živá voda pod Pálavou, Miroslav Šebela)

Pohled on Pansee, srpen 1986. (Z knihy Živá voda pod Pálavou, Miroslav Šebela)

Mušovský kostel na Kostelním ostrově, v letech 1990 - 1994 zde hnízdilo na 60 párů husí velkých. Úspěšnost vyhnízdění byla v blízkosti kostela mnohem vyšší než po obvodě ostrova poblíž hladiny, kde bylo víc opuštěných hnízd. Jakmile byla v roce 1995 snížena hladina a ostrov se stal dostupný nezvaným návštěvníkům, husy zde okamžitě hnízdit přestaly. (Z knihy Živá voda pod Pálavou, Miroslav Šebela)

Pansee, duben 1987. Hnízdění hus velkých na stromech bylo jedinečnou záležitostí, která byla známa jen z několika evropských lokalit (z knihy Živá voda pod Pálavou, Miroslav Šebela)

Napuštěná dolní nádrž Novomlýnských nádrží - zhoubný novotvar na podpálavské krajině, květen 1991 (z knihy Živá voda pod Pálavou, Miroslav Šebela)

Jedna z největších ekologických katastrof v civilizované Evropě, jaký kdy postihla sladkovodní vody. Na horní nádrži Novomlýnských nádrží uhynulo v lednu 1984 cca 250 tun ryb, což je asi milion ryb, v důsledku toho, že přestala fungovat čistírna odpadních vod. (Problém je popsán detailně v knize Živá voda pod Pálavou, Miroslav Šebela)

Rackové opakovaně staví hnízda na jakémkoli kousku pevné země (vpravo kousek za mrtvou rybou), ikdyž je první vyšší vlna zničí. Zbytek opevnění umělého ostrova, květen 2004. (Z knihy Živá voda pod Pálavou, Miroslav Šebela)

Od roku 1992 hnízdili kormoráni na obrovském suchém akátě na Kostelním ostrově. Toto hnízdění skončilo způsobem, jaký nemá v historii naší ornitologie ani ochrany přírody obdobu. V červnu 1997 jsem na Kostelním ostrově objevil podřezaný akát, rozházená hnízda a mezi nimi mrtvoly vzrostlých kormoráních mláďat bez zobáků. Kdo a komu je předložil k zaplacení, pohořelická policie nevypátrala. (Z knihy Živá voda pod Pálavou, Miroslav Šebela)

Autoři:

Nádraží Praha Vršovice

  • Nejčtenější

Svezte se nostalgickými a zážitkovými vlaky, máme jejich soupis

1. října 2021,  aktualizováno  27.3 14:07

Aktualizujeme Máte rádi vlaky a chcete zažít něco extra? Vyzkoušejte mimořádné nostalgické a zážitkové jízdy. Po...

Vstup zakázán! Ostrovu Morgan vládnou tisícovky pokusných makaků

25. března 2024

Mohutné duby porostlé chomáči lišejníků, husté křoviny a šest úzkých písečných pláží. Morgan Island...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

KVÍZ: Poznáte země světa podle jediné fotografie?

22. března 2024

Existují místa, která jsou tak výjimečná, že se dají zařadit pouze do jedné konkrétní země. Poznáte...

Nejpomalejší rychlík světa. Ledovcový Express nabízí úchvatnou jízdu

25. března 2024

Tentokrát jsme se za švýcarskými panoramaty vydali s vlaky Rhétských drah, tedy typicky červenými...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Na palubě české La Grace: Vlny tu kradou jídlo a medúzy ucpávají kohoutky

26. března 2024

Dnes brzy ráno odstartoval ve Francii největší námořní festival ve Středozemním moři. Letos má i...

OBRAZEM: Nejdivnější armáda světa. Tisíce mužů chrání posmrtný klid císaře

29. března 2024

Až osm tisíc bojovníků bylo zrozeno z hlíny, podobně jako golem, aby chránili posmrtný klid jednoho...

Český výletník: Říkali mi, že v Kolíně nic není. Tak jsem tam vyrazil

29. března 2024

Všichni si myslí, že ho znají, protože přes něj jezdí každý někam vlakem. Ale doopravdy ho zná...

Děravé království v údolí Loiry. Nejen zámky, ohromí skalními domy i koktejly

28. března 2024

Premium V některých se pěstují houby, v jiných zpracovávají jablka, v dalších farmáři chovají bource...

Sedadlo v třinácté řadě v letadlech nehledejte. Chybí tu i další čísla

28. března 2024

Třináctka má v Evropě pověst smolného čísla. Pokud se vám ale podařilo zasednout v letadle na...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...