Která cesta letadlem vás zničí víc: když letíte na sever či na jih, nebo stejnou dobu na západ či východ? »B« je správně. Pořád nevíte proč?
Když přijde řeč na dlouhé lety letadlem, jeden novinář si vždycky vzpomene,jak před lety poprvé přiletěl do Ameriky. Dopředu počítal s tím, že jej m ůže porazit kulturní šok, jazyková bariéra nebo auto. Nakonec jej porazila nespavost. Každou noc sledoval až do umrtvení film za filmem na televizních kanálech a usínal až kolem čtvrté ráno. Přes den byl samozřejmě utahaný a nesoustředěný - a tak to šlo skoro týden. Složil ho jev zvaný jet lag, česky bychom řekli »nemoc ze změny časového pásma«. Někdo na ni trpí víc,někdo méně, ale zažil ji každý, kdo letěl na východ nebo západ a posunul si přitom čas. Princip spočívá v tom, že hodinky v našem těle se pohybují podstatně pomaleji než moderní tryskové letadlo. T ryskáče daly ostatně této nepříjemnosti jméno, jet lag znamená doslova »tryskové zaostávání«. Jak k němu dochází? Představte si například,že se vracíte domů z W ashingtonu přes Frankfurt. Startujete v šest večer a do Prahy se dostanete druhý den někdy kolem osmé ráno. Ale pozor, to je pražský čas, v Americe je ještě hluboká noc. A tu ctí i biologické hodinky ve vašem těle. Hlava a celý organismus jsou v klidu, naladěny k nočnímu odpočinku, jak si to pro tuto hodinu v Americe navykly. A to je podstata jet lagu. K potížím nepatří jen nevyspalost, ale celková dezorientace, únava, apatie, slabé soustředění a kdovíco ještě. Tedy všechno věci, které mohou pěkně otrávit první dny pobytu v cizině. Potíže se však mohou lišit podle toho, kam cestujete. Obecně platí, že jet lag má lehčí průběh při cestě směrem na západ, tedy třeba do Ameriky nebo z T hajska domů. Letí se totiž vlastně proti času a let ve skutečnosti jen prodlouží den, jako by člověk šel pouze pozdě spát. Daleko horší je cestování opačným směrem, tedy do Asie nebo z Ameriky domů. S jet lagem souvisí smutná zpráva: nedá se mu zabránit. Lze jej jen zmírnit. Onen novinář,jenž se po příletu do Ameriky díval na televizi, udělal hrubou chybu - stejnou by udělal ten, kdo by po návratu z Ameriky ráno zalezl do své české postele, aby se dospal. Jen by pokračoval v americkém rytmu a nic by nevyřešil. Zlaté pravidlo zní: okamžitě začněte žít podle času země, kde jste. Připravujte se na to už v letadle,třeba tím, že si trochu zdřímnete, abyste hlavní spaní odložili na posunutou noc. Nebo naopak, jako při letu do Asie, se co nejvíc vyspěte, ačkoliv doma bylo teprve poledne - na místě přistání bude už ráno. Znalci říkají, že na aklimatizaci při překonání jednoho časového pásma je potřeba jeden den, protože tělo si na nový čas rychle přivykne. Až poletíte zpátky, zjistíte však, že je to i chyba, protože i když se vracíte do pásma, kde jste prožili celý život, hodinky ve vašem těle jsou už nařízeny na jiný čas - a vy dostanete opět jet lag.
Když přijde řeč na dlouhé lety letadlem, jeden novinář si vždycky vzpomene,jak před lety poprvé přiletěl do Ameriky. Dopředu počítal s tím, že jej m ůže porazit kulturní šok, jazyková bariéra nebo auto. Nakonec jej porazila nespavost. Každou noc sledoval až do umrtvení film za filmem na televizních kanálech a usínal až kolem čtvrté ráno. Přes den byl samozřejmě utahaný a nesoustředěný - a tak to šlo skoro týden. Složil ho jev zvaný jet lag, česky bychom řekli »nemoc ze změny časového pásma«. Někdo na ni trpí víc,někdo méně, ale zažil ji každý, kdo letěl na východ nebo západ a posunul si přitom čas. Princip spočívá v tom, že hodinky v našem těle se pohybují podstatně pomaleji než moderní tryskové letadlo. T ryskáče daly ostatně této nepříjemnosti jméno, jet lag znamená doslova »tryskové zaostávání«. Jak k němu dochází? Představte si například,že se vracíte domů z W ashingtonu přes Frankfurt. Startujete v šest večer a do Prahy se dostanete druhý den někdy kolem osmé ráno. Ale pozor, to je pražský čas, v Americe je ještě hluboká noc. A tu ctí i biologické hodinky ve vašem těle. Hlava a celý organismus jsou v klidu, naladěny k nočnímu odpočinku, jak si to pro tuto hodinu v Americe navykly. A to je podstata jet lagu. K potížím nepatří jen nevyspalost, ale celková dezorientace, únava, apatie, slabé soustředění a kdovíco ještě. Tedy všechno věci, které mohou pěkně otrávit první dny pobytu v cizině. Potíže se však mohou lišit podle toho, kam cestujete. Obecně platí, že jet lag má lehčí průběh při cestě směrem na západ, tedy třeba do Ameriky nebo z T hajska domů. Letí se totiž vlastně proti času a let ve skutečnosti jen prodlouží den, jako by člověk šel pouze pozdě spát. Daleko horší je cestování opačným směrem, tedy do Asie nebo z Ameriky domů. S jet lagem souvisí smutná zpráva: nedá se mu zabránit. Lze jej jen zmírnit. Onen novinář,jenž se po příletu do Ameriky díval na televizi, udělal hrubou chybu - stejnou by udělal ten, kdo by po návratu z Ameriky ráno zalezl do své české postele, aby se dospal. Jen by pokračoval v americkém rytmu a nic by nevyřešil. Zlaté pravidlo zní: okamžitě začněte žít podle času země, kde jste. Připravujte se na to už v letadle,třeba tím, že si trochu zdřímnete, abyste hlavní spaní odložili na posunutou noc. Nebo naopak, jako při letu do Asie, se co nejvíc vyspěte, ačkoliv doma bylo teprve poledne - na místě přistání bude už ráno. Znalci říkají, že na aklimatizaci při překonání jednoho časového pásma je potřeba jeden den, protože tělo si na nový čas rychle přivykne. Až poletíte zpátky, zjistíte však, že je to i chyba, protože i když se vracíte do pásma, kde jste prožili celý život, hodinky ve vašem těle jsou už nařízeny na jiný čas - a vy dostanete opět jet lag.
