"Chceme, aby metro bylo spíš součástí města než jen jeho podzemím," prohlásil Jean-Paul Bailly, šéf státní společnosti RATP. Co vše se mění? Radní již zahájili akci "vstupenka pro Louvre", která představí na zdech metra kolekci umění, počínaje malířstvím 17. století a rumunským sochařem Brancusim konče.
"Není to zlý nápad," říká studentka Nicole Gurreyová, když míjí velký plakát s Delacroixovou malbou, jeden z prvních. "Určitě je to lepší než zírat na bílou kachlíkovanou stěnu," soudí. Ředitel pařížského Louvru Pierre Rosenberg se nijak nedomnívá, že by akce hodnotu představených děl nějak devalvovala. Ani srovnání s reklamou ho nijak neznepokojuje.
"Každodenním pozorováním těchto děl si k nim pasažéři vytvoří jakýsi intimní vztah," vysvětlil v telefonickém rozhovoru. Doufá, že postupem času se akce projeví i na současném poměru návštěvníků v největším muzeu umění: z celých sedmdesáti procent chodí do Louvru cizinci. To uměnímilovnou Francii nijak netěší. Nezůstane však jen u výtvarné prezentace. Tradičně pilné lidové muzikanty, kteří oživují vestibuly směsicí muziky od dřevního blues až po Mozarta, doplnil seznam seriózních virtuosů, v čele s jazzovým violoncellistou Didierem Lackwoodem, kteří krátké texty u plakátů doplní živým vystoupením.
"Já bych ale se současnou produkcí klidně vystačil," říká Pierre Valois, podmračený rocker. Jeho vkusu nejlépe ladí skupina marockých muzikantů vyhrávajících na barevné kostkované dece. Nepřišel však poslouchat muziku. Jen si dal udělat fotku v malém boxu po straně vestibulu. Jsou tu i zajímavější věci, internetové počítače, například. Nic zvláštního to pro mladé Pařížany není, z Londýna jsou na to zvyklí už celá léta. Každého přesto potěší možnost poslat si zprávu. Zejména když uvážíte, že najít internet například na supermoderním terminálu letiště v Roissy je stále problém.
"Každé začátky jsou skromné, pochopitelně. Začali jsme distributory novin a občerstvení, internet je až druhý na řadě. Dočkáte se," říká Bailly ke steskům, že počítačů je zatím jen pár desítek. Pasažéři tak ztrácejí vzácnou možnost posílat okamžité reakce na umělecké počiny, které jsou jim předkládány. Někteří Pařížané sice změny schvalují, upozorňují však na jiné věci. "Rád se podívám na něco v počítači, ale proč nedělají napřed něco s tím hrozným vzduchem," ptá se obchodník Francois Charpantier. Podobně jako mnohé další obyvatele města nad Seinou ho znepokojila zpráva, že podzemní prostory trpí vysokou prašností. To marocké muzikanty v podchodu vůbec netrápí. "Cítím se tady doma. Netrápí mě, co visí na zdi, ani jak moc čistý je tu vzduch," říká bongista Mahmúd Pintu. Považuje právě podzemní prostory za nejčarovnější místo Paříže. "Tady se mísí kultury a tady to ta ké žije," říká.
 Stanice pařížského metra patří k nejhezčím na světě. |
