Panují však představy, že archa úmluvy měla podobu schrány obsahující kamenné desky s deseti přikázáními, jež Mojžíšovi dal na hoře Sinaj sám Bůh. O podobě svatého grálu se legendy rozcházejí, nicméně všeobecně se předpokládá, že jde o kalich, z něhož pil Ježíš, když zasedl k poslední večeře se svými apoštoly, než byl ukřižován. Někteří učenci spekulují o tom, že poklady, které templáři nashromáždili, skončily v kapli Rosslyn ve Skotsku. Další je ale umísťují do tajných míst v Etiopii, ve Španělsku a v Kanadě. Haagensen a Lincoln se však ve své knize rozepisují o kruhových středověkých kostelích zbudovaných na ostrově Bornholm, a to v duchu posvátného geometrického řádu uplatňovaného templáři po celé Evropě.
Nejznámějším případem těchto geometrických pravidel je slavné Rennes-le-Chateau v jižní Francii. Kniha, plná nákresů, ukazuje matematicky přesný půdorys geometrického uspořádání těchto kostelů a autoři naznačují, že by mohlo jít i o mapu ukrytých pokladů. Dánský arcibiskup Eskil se setkal s velmistrem templářů Bertrandem de Blanchefort ve Francii v roce 1162, devět let po smrti jeho předchůdce Bernarda z Clairvaux. Historické záznamy hovoří o tom, že podnětem k setkání byly přípravy křižácké výpravy proti pohanům žijícím v oblasti severovýchodního pobřeží Baltského moře - tam, kde se nyní rozkládají Estonsko a Litva. Ke schůzce Eskil-de Blanchefort ale došlo v době, kdy se templáři obávali, že by je Bernardův odchod mohl vystavit velkému nebezpečí, zdůrazňují autoři. Templáři se skutečně ke křížové výpravě připojili a kniha připomíná, že této příležitosti využili k tomu, aby na Bornholmu vystavěli kostely - a možná tam i ukryli své poklady. Nevýdělečné sdružení badatelů Evropská vědecká síť pro dědictví templářů (European Templar Heritage Research Network - ETHRN), které nepatří k žádné náboženské či politické skupině, dospělo na základě historických dokumentů ke zjištění, že řád Chudí rytíři Krista a hrobu Šalomounova - jak zní plný název templářů - založila šlechta ve francouzském Burgundsku začátkem 12. století.
Typické kruhové kostely řádu založené na oktogonálním geometrickém plánu, který pravděpodobně vychází z půdorysu chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě, považuje ETHRN za trvalé dědictví po templářích. Historické zmínky i poznatky z archeologických vykopávek z 20. století, naznačují, že templáři po něčem mezi lety 1118 až 1127 pátrali pod jeruzalémskou Chrámovou horou. Haagensen a Lincoln zjistili, že když se v roce 1127 templáři vrátili do Francie, informovali Bernarda z Clairvaux, že jejich „mise“ byla úspěšná. Reliéf na pilíři katedrály v Chartres naznačuje, že cílem mise bylo nalézt archu úmluvy. Obdobně se měl dostat do Francie i svatý grál: legenda říká, že ho tam dopravili Maří Magdalena a Josef Arimatejský, který podle bible Ježíše pochoval. Nacisté dokonce natolik věřili, že legenda je založena na historických faktech, že během druhé světové války po svatém grálu pátrali v Rennes-le-Chateau.
Teorii o tom, že templáři ukryli své poklady právě na Bornholmu, opírají Haagensen a Lincoln o tvrzení, že na tomto skalnatém ostrově rozkládajícím se na 587 kilometrech čtverečních žili předci šlechticů, kteří templářský řád založili. Bornholm je nyní součástí Dánska a žije na něm asi 45.000 obyvatel. Autoři knihy vycházejí z nálezu asi tří tisíc malých složitě řezaných zlatých figurek, které se podařilo objevit na Bornholmu při vykopávkách v roce 1985-86. Zlaté sošky jsou datované do období 400 až 600 našeho letopočtu, kdy byl ve Francii u moci rod Merovejců. Tento francký královský rod prohlašoval, že pochází z linie biblického krále Davida. Potomci Merovejců později osídlili Burgundsko. Kniha také poukazuje na dílo španělského historika z roku 417, který říká, že Burgunďané pocházejí z Bornholmu. Podle autorů knihy templáři považovali svůj nárok na svatý grál a na archu úmluvy za oprávněný, protože prý byli stejné krve jako Davidův královský rod. Kniha také poukazuje na to, že šesticípá hvězda totožná s tvarem Davidovy hvězdy je součástí geometrického obrazce tvořeného středověkými kostely na Bornholmu. „Je nepopiratelné, že ti lidé, kteří na Bornholmu naplánovali a postavili tyto kostely, přesně věděli, co dělají a proč to dělají,“ prohlašují autoři knihy a dodávají, že obrazec, jenž kostely vytvářejí, „naznačuje bezpečný úkryt“. Vykopávky v roce 1997 pod podlahou kostela v Oesterlars v souvislosti s instalováním otopného systému vedly k nálezu „neobvyklých a neočekávaných kamenných struktur, které by mohly být vysvětleny existencí zatím neobjevené krypty,“ upozorňují autoři s odvoláním na úřední zprávu týkající se renovačních prací v tomto největším kostele v Oesterlars. Olsker, další kostel tvořící geometrický vzorec na Bornhlomu, rovněž dokládá „zvláštní náznaky možné podzemní struktury pod schodištěm,“ tvrdí Haagensen a Lincoln. Současně upozorňují, že „žádná z těchto podzemních anomálií nebyla dosud prověřena“.
Ostrov Bornholm v Baltském moři je plný historických památek.
