Mapa © PLANstudio s.r.o.
Pokud do těchto krásných končin zavítáte, zvládnete za jeden den bez davu turistů v patách nejen Uhrovský hrad, ale třeba i výstup na vyhlídkovou horu Rokoš (1 010 m), prohlídku rodného domku Ľudovíta Štúra a Alexandra Dubčeka v Uhrovci i návštěvu partyzánského památníku na Jankovom vršku. Větší koncentrát různorodých cestovatelských zážitků získáte opravdu jen málokde!
Rodiště Štúra i Dubčeka
Výlet do krajiny v okolí Uhrovského hradu musíte zahájit v Bánovcích nad Bebravou, ležících na trase hlavní silnice č. 50 z Trenčína do Zvolena. Vlastním autem nebo i autobusem odtud zamíříte do 7 km vzdálené obce Uhrovec, která patří mezi památná místa Slovenské republiky. Především z toho důvodu, že se zde 28. října roku 1815 narodil jeden z otců slovenského národa a jazyka Ľudovít Štúr.
Své vlasti a národu zachoval Štúr spisovný jazyk založený na středoslovenských nářečích, který se užívá v podstatě dodnes. Shodou okolností a zcela náhodou se přesně v tomtéž domku jako Štúr roku 1921 narodil i Alexander Dubček – přední slovenský a československý politik.
Dům ve stylu místní lidové architektury je přístupný jako muzeum, kde je oběma slavným slovenským osobnostem věnována obsáhlá expozice. Zatímco Štúrova doba 19. století většinu českých návštěvníků asi moc neosloví, životní osudy Alexandra Dubčeka určitě ano. Zajímavé a jistě i objevné jsou například informace o jeho "cestovatelských" komunistických rodičích, kteří byli členy mezinárodního družstva Interhelpo, díky čemuž Dubček strávil většinu svého mládí nikoli v překrásném kraji v okolí Uhrovce, ale v sovětském Kyrgyzstánu.
Rodný domek Ludovíta Štúra a Alexandra Dubčeka v Uhrovci.
Z památníku Adrenalin park
Při pobytu v obci Uhrovec nelze opomenout ani kopec Jankov vršek (533 m) s památníkem padlým hrdinům z doby Slovenského národního povstání, kam lze dojít buď po červené značce (cca 1 h), nebo dojet autem po velmi kvalitní a široké asfaltové silnici, která jinde v okolí hned tak k vidění není.
Památník z roku 1951 o půdorysu pěticípé hvězdy je vysoký 15 m a má tvar obrovského pylonu, který vyrůstá ze středu čtvercové základny, v níž je zbudované mauzoleum s prstí bojišť druhé světové války. Obvod památníku tvoří valy se schodišti a symbolické hroby partyzánů, na západním úpatí se nachází amfiteátr. Součástí komunistického monstra bylo i rekreační středisko s hotelem Partizán, které slouží veřejnosti dodnes.
Majestátní východní svahy Rokoše (1 010 m) od severu.
Komplex v současné době hledá nové možnosti využití. Buduje se zde Adrenalin park se 6 sektory, který by měl obsahovat střelnici, obrněný transportér OT-64, terénní jízdy, lanové průlezky... Za dobrého počasí je z vrcholu památníku skvělá vyhlídka na okolní krajinu – především pak na hrad Uhrovec a masiv Rokoše, kam odtud směřují turistické značky.
Hrad vysoko v horách
Slabé dvě hodinky z Jankova vršku nebo slabá hodinka z Uhrovského Podhradí trvá pěší cesta k majestátnímu Uhrovskému hradu. Díky jeho značné odlehlosti od středověkých komunikací a tím i válečných tažení a nepokojů se zachovala jeho kompaktní ruina s nádhernými ukázkami vzájemného prorůstání jednotlivých slohových období.
Ze staveb vyniká zejména románská kaple s apsidou a panskou tribunou a monumentální renesanční palác čnící nad okolní lesy. Hrad vznikl ve 13. století a na jeho stavbě se zřejmě podílel známý magnát této doby – Matúš Čák Trenčianský.
Nejpříznivější období nastalo pro Uhrovský hrad v 16. a 17. století, kdy se nerušeně stavebně rozvíjel daleko od bojišť tehdejší doby do téměř zámecké renesanční podoby. Odlehlost se však stala hradu zároveň i osudná a brzy nato zcela ztratil svůj smysl existence.
Na hradě v současné době probíhá rozsáhlá rekonstrukce spojená i s bořením a následnou novou výstavbou některých částí zdiva. Kdo zde byl před lety, možná to tu nepozná. Bohužel na celém hradě často pracují jen dva obtížně kontrolovatelní zedníci, s nimiž bývá možné se potkat již odpoledne v rozveseleném stavu dole v hospodě v Uhrovském Podhradí. Opravy se tedy zřejmě značně protáhnou.
Výstup na Rokoš
Bezprostřední okolí Uhrovského hradu tvoří skoro až horská krajina členitých vápencových kopců se strmými svahy, skalami a hlubokými dolinami.
Nejvyšší bodem celého masivu je vrch Rokoš (1 010 m), jehož zdolání by mělo patřit také k základním povinnostem při návštěvě okolí Uhrovce. Z vrcholových skal se otevírají výhledy do různých světových stran, na louce pod nejvyšší kótou se krčí malý památník věnovaný Štúrovi a Dubčekovi.
Výhled z Rokoše směrem na obec Nitrianské Rudno a masiv Malé Magury.
Může se hoditJak se tam dostat Doporučená pěší trasa Mapy Užitečné weby |
Masiv kopce je přírodní rezervací, kde běžného návštěvníka zaujmou asi nejvíce porosty buků roztodivných tvarů.
Z Uhrovského hradu se na Rokoš chodí nejdříve po zelené poměrně náročnou trasou nad krasovou dolinou Zrubiska s překrásnými průhledy lesem na siluetu hradu i okolní skály vystupující z protilehlých svahů. Po zelené následuje červená hřebenovka s velmi strmým výstupem na masiv Rokoše (celkem cca 3 h).
Méně náročný, časově kratší, avšak krajinářsky chudší je sestup z hradu do Uhrovského Podhradí a následný výstup po modré dolinou Bahulová (cca 2 h). Hezký sestup z Rokoše vede přes Košútovu skalu (840 m) po červené a žluté do zapadlé vesničky Omastiná, kde můžete shlédnout poslední zbytky originální hliněné lidové architektury charakteristické pro oblast v okolí Uhrovce.
Vápencová jeskyně pod vrchem Rokoš.
