Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

U pákistánské hranice se tísní tisíce uprchlíků

  21:56aktualizováno  21:56
Děti se choulí pod vlněnými dekami, kašlou a pláčou, zatímco jejich rodiče drží noční stráž u závory, která odděluje Afghánistán a Pákistán. Avšak černá ocelová závora zůstává zavřená pro všechny kromě těch, kdo mají pasy a víza. V polovině listopadu podle svědků tisícihlavý dav ušlapal dva lidi, včetně malého dítěte, když se řítil k závoře, která byla nakrátko otevřena pro cestující s vízy. Pákistánští pohraničníci zahnali dav zpět. Zástupy u afghánského hraničního přechodu Torcham patří k nejnovější vlně v proudu uprchlíků, kteří opustili Afghánistán v posledních 20 letech. Začalo to sovětskou invazí, pokračovalo během občanské války v 90. letech a trvá to i nyní, kdy sucho, chudoba a boje stále pustoší tuto hornatou středoasijskou zemi.

"Jsem rolník, ale v mé vesnici není voda ani potraviny. Nemám nic. Jsem tady i s rodinou již čtyři dny," prohlašuje Fakir Muhammad, sedící poblíž hraniční závory. Muhammad uprchl ze svého domova v severní provincii Kunduz. Nejdříve cestoval do hlavního města Kábulu a pak se rozhodl jet hledat práci do Pákistánu. Dostal se však jen k hranici. "Celou noc slyšíte, jak děti kašlou a pláčou. Je zima. Nic nemáme," říká. V chudém Pákistánu žije v táborech a ve městech více než dva milióny afghánských běženců. Země nedostává žádnou zahraniční pomoc na jejich ubytování a výživu a tvrdí, že další utečence již přijímat nemůže.

30.000 uprchlíků za měsíc

Závora v Torchamu byla zavřena 11. listopadu poté, co se více než 30.000 Afghánců nahrnulo přes hranici do Pákistánu za jediný měsíc. OSN se na mezinárodní společenství obrátila se žádostí o mimořádnou pomoc. Dostala nějaké peníze, upozorňuje ale, že vystačí jen na čtyři měsíce. Očekává také, že do Pákistánu budou v příštích měsících směřovat desetitisíce Afghánců. Nejnovější běženci pocházejí většinou ze severního Afghánistánu a patří k menšinám etnických Uzbeků a Tádžiků a šíitských muslimů. Dav je největší v pátek, muslimský den odpočinku, kdy mají strážní na afghánské straně volno. "Obzvláště nás znepokojuje osud afghánských menšin, kterým by v důsledku uzavření hranic mohlo být odepřeno právo na azyl," uvádí koordinátor OSN pro humanitární pomoc Afghánistánu Erick de Mul. Protože jsou uzavřeny hranice i se středoasijskými republikami, v Torchamu uvízli lidé všech národností, dokonce většinoví Paštuni, o které se opírá vládnoucí Taliban, říkají svědci. "Většina nově příchozích jsou ekonomičtí vystěhovalci a své domovy opustili v naprosté beznaději," podotýká Niaz Ahmad, představitel OSN v táboře Šamšatú, kde jsou umísťováni noví utečenci. Obrovskou většinu v táboře, ležícím v drsné Severozápadní pohraniční provincii, tvoří etničtí Tádžikové a Uzbeci.

Útěk před bídou i před válkou

Někteří z nich uprchli před boji mezi Talibanem, který kontroluje 95 procent Afghánistánu, a opozičními silami, které se uchýlily na sever země. "K útěku nás přinutily boje. Obě strany na nás vyvíjely nátlak, abychom do války vstoupili," říká pětačtyřicetiletý Abdul Rasul. Tento rolník, jeho žena a  čtyři děti šest dnů šli pěšky, jeli na koních a na korbě nákladního auta, než se dostali do Pákistánu. Rasul tvrdí, že celá jeho vesnice v okrese Narang v provincii Baghlán se vystěhovala do Pákistánu. Činitelé Talibanu se snaží exodus zastavit a uprchlíky ubytovali v opuštěném táboře. Říkají ale, že potřebují pomoc, aby je mohli krmit a poskytovat jim útočiště. Zlobí se na Pákistán, svého nejbližšího spojence, kvůli tomu, že hranici uzavřel. "Obyvatelé Afghánistánu jsou ve velmi špatném stavu. Podívejte se na ně. Nemáme pro ně potraviny. Každou noc je počasí chladnější," prohlašuje Bhad Šáh Chán, příslušník talibanských bezpečnostních sil na hraničním přechodu Torcham. "Co se stane s dětmi? Zemřou," říká. "Pomoc nepřichází od nikoho. Ani od OSN. Nic."

Dav uprchlíků u hraničního přechodu Torcham.




Nejčtenější

Sovětské mapy světových měst byly jako Wikipedia a Google Maps v jednom

Sověti byli pečliví: takhle detailně zmapovali New York (vpravo) a přístavní...

Podle sovětských civilních map vlastních oblastí se spolehlivě bloudilo. A to byl záměr, měly totiž mást Západ i za...

Nejkrásnější partie Krounky. Parádní výlet s ferratou, kterou zvládnou i děti

Krounka v Otradově

Doslova pohlazením po duši je putování údolím říčky Krounky na Chrudimsku. Nejhezčí pasáž pojmenovaná Šilinkův důl je...



Les nad Kateřinkami ukrývá tajemný pomník. Nikdo neví, kdo ho vztyčil

Vojtěch Mai objevil žulový pomník, který ve stráni nad Kateřinkami stojí...

Nikdo neví, proč tam je, ani kdo ho nechal postavit. Přitom ve stráni nad libereckými Kateřinkami stojí odhadem dobrých...

Golfský proud zpomaluje. Přirozený proces posiluje globální oteplování

Schéma ukazuje směr Golfského proudu

Dlouho to byly jen domněnky, nyní jsou ale k dispozici nové důkazy: v uplynulých zhruba stech letech se systém...

Žlutý cirkus v Indii. Bez trabantů, ale s Leninem na každém kroku

Lenin vypouští své draky...tento kout Indie je zkrátka rudý - ovšem v mnoha...

Posádka žlutého cirkusu přistála v Indii, ale žlutý cirkus stále nemá. Jejich dva trabanti, maluch a jawa 250 se stále...

Další z rubriky

OBRAZEM: Jezdí po světě a maluje 3D. Leon Keer lidi baví i nutí přemýšlet

Nic k proclení, Aruba: Kombinovaná malba na podlahu a zeď vznikla na ostrově...

Leon Keer je světový umělec pouličního 3D umění. Do povědomí ho vystřelila malba Lego terakotové armády, kterou...

Rekordní Peking a průměrná Praha. Které metropole nejvíc tíží vnitřní migrace?

Počet obyvatel je znázorněn velikostí kolečka a vývoj populace reprezentuje...

V roce 2050 bude žít ve městech 6,4 miliardy lidí. Zatímco některé metropole rostou rychlým tempem, jiné se naopak musí...

Dovolená s drogovými kartely. Mexický Cancún hlásí rekordní počet vražd

Pláže v mexickém letovisku Cancún

Pro turisty by to měl být ráj, ale bezpečnostní situace v Cancúnu se vymyká kontrole. Minulý týden se zde během pouhých...

Najdete na iDNES.cz