Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

U pákistánské hranice se tísní tisíce uprchlíků

  21:56aktualizováno  21:56
Děti se choulí pod vlněnými dekami, kašlou a pláčou, zatímco jejich rodiče drží noční stráž u závory, která odděluje Afghánistán a Pákistán. Avšak černá ocelová závora zůstává zavřená pro všechny kromě těch, kdo mají pasy a víza. V polovině listopadu podle svědků tisícihlavý dav ušlapal dva lidi, včetně malého dítěte, když se řítil k závoře, která byla nakrátko otevřena pro cestující s vízy. Pákistánští pohraničníci zahnali dav zpět. Zástupy u afghánského hraničního přechodu Torcham patří k nejnovější vlně v proudu uprchlíků, kteří opustili Afghánistán v posledních 20 letech. Začalo to sovětskou invazí, pokračovalo během občanské války v 90. letech a trvá to i nyní, kdy sucho, chudoba a boje stále pustoší tuto hornatou středoasijskou zemi.

"Jsem rolník, ale v mé vesnici není voda ani potraviny. Nemám nic. Jsem tady i s rodinou již čtyři dny," prohlašuje Fakir Muhammad, sedící poblíž hraniční závory. Muhammad uprchl ze svého domova v severní provincii Kunduz. Nejdříve cestoval do hlavního města Kábulu a pak se rozhodl jet hledat práci do Pákistánu. Dostal se však jen k hranici. "Celou noc slyšíte, jak děti kašlou a pláčou. Je zima. Nic nemáme," říká. V chudém Pákistánu žije v táborech a ve městech více než dva milióny afghánských běženců. Země nedostává žádnou zahraniční pomoc na jejich ubytování a výživu a tvrdí, že další utečence již přijímat nemůže.

30.000 uprchlíků za měsíc

Závora v Torchamu byla zavřena 11. listopadu poté, co se více než 30.000 Afghánců nahrnulo přes hranici do Pákistánu za jediný měsíc. OSN se na mezinárodní společenství obrátila se žádostí o mimořádnou pomoc. Dostala nějaké peníze, upozorňuje ale, že vystačí jen na čtyři měsíce. Očekává také, že do Pákistánu budou v příštích měsících směřovat desetitisíce Afghánců. Nejnovější běženci pocházejí většinou ze severního Afghánistánu a patří k menšinám etnických Uzbeků a Tádžiků a šíitských muslimů. Dav je největší v pátek, muslimský den odpočinku, kdy mají strážní na afghánské straně volno. "Obzvláště nás znepokojuje osud afghánských menšin, kterým by v důsledku uzavření hranic mohlo být odepřeno právo na azyl," uvádí koordinátor OSN pro humanitární pomoc Afghánistánu Erick de Mul. Protože jsou uzavřeny hranice i se středoasijskými republikami, v Torchamu uvízli lidé všech národností, dokonce většinoví Paštuni, o které se opírá vládnoucí Taliban, říkají svědci. "Většina nově příchozích jsou ekonomičtí vystěhovalci a své domovy opustili v naprosté beznaději," podotýká Niaz Ahmad, představitel OSN v táboře Šamšatú, kde jsou umísťováni noví utečenci. Obrovskou většinu v táboře, ležícím v drsné Severozápadní pohraniční provincii, tvoří etničtí Tádžikové a Uzbeci.

Útěk před bídou i před válkou

Někteří z nich uprchli před boji mezi Talibanem, který kontroluje 95 procent Afghánistánu, a opozičními silami, které se uchýlily na sever země. "K útěku nás přinutily boje. Obě strany na nás vyvíjely nátlak, abychom do války vstoupili," říká pětačtyřicetiletý Abdul Rasul. Tento rolník, jeho žena a  čtyři děti šest dnů šli pěšky, jeli na koních a na korbě nákladního auta, než se dostali do Pákistánu. Rasul tvrdí, že celá jeho vesnice v okrese Narang v provincii Baghlán se vystěhovala do Pákistánu. Činitelé Talibanu se snaží exodus zastavit a uprchlíky ubytovali v opuštěném táboře. Říkají ale, že potřebují pomoc, aby je mohli krmit a poskytovat jim útočiště. Zlobí se na Pákistán, svého nejbližšího spojence, kvůli tomu, že hranici uzavřel. "Obyvatelé Afghánistánu jsou ve velmi špatném stavu. Podívejte se na ně. Nemáme pro ně potraviny. Každou noc je počasí chladnější," prohlašuje Bhad Šáh Chán, příslušník talibanských bezpečnostních sil na hraničním přechodu Torcham. "Co se stane s dětmi? Zemřou," říká. "Pomoc nepřichází od nikoho. Ani od OSN. Nic."

Dav uprchlíků u hraničního přechodu Torcham.



Nejčtenější

Nejsilnější cestovní pas už nemají Němci, nejslabší mají stále Afghánci

Pokud by prý města a obce ze svých peněz nedotovaly úkony, které na ně přenáší...

Nejsilnější cestovní pas už nemají Němci, ale Singapurci. Obyvatelé tohoto městského státu v jihovýchodní Asii se díky...

Sezona skončila, lidé jsou pryč. Kam na poslední chvíli k moři a do hor

Noli, ležící západně od Janova, patří k nejpěknějším místům Ligurie.

Mnohem méně lidí, mírnější ceny, přitom ještě stabilní počasí. Takové jsou hlavní výhody návštěvy přímořských i...



Experti varují před tuningem elektrokol. Stroj zničí a je nebezpečný

Redaktor MF DNES Miloslav Lubas s manželkou si vyzkoušeli, jak se v Jizerkách...

Někteří majitelé elektrokol své stroje upravují a navyšují jejich maximální rychlost s podporou motoru. Proti tuningu...

Na Mount Everestu řádí pojistná mafie. Horolezce okrádaly i nemocnice

Horolezci se kochají pohledem na Mount Everest

Stovky milionů dolarů během několika posledních let měly vydělat na pojistných podvodech nemocnice, společnosti s...

Bez stativu nejdu. Největší hříchy fotografa při cestě za skvělými obrázky

Hříchy fotografů 01

Fotíte dobře a rádi? Možná, že čtete i odbornou literaturu, časopisy, diskuse na internetu, nebo se bavíte se stejně...

Další z rubriky

Řecký ráj trpí pod návalem turistů z výletních lodí, Santorini chystá omezení

Kromě výletních plaveb je Santorini přední destinací pro svatby a líbánky.

Obrovské výletní lodě jsou pro někoho požehnáním, někomu přinášejí jen utrpení. K řeckému ostrovu Santorini jich každým...

Nejsilnější cestovní pas už nemají Němci, nejslabší mají stále Afghánci

Pokud by prý města a obce ze svých peněz nedotovaly úkony, které na ně přenáší...

Nejsilnější cestovní pas už nemají Němci, ale Singapurci. Obyvatelé tohoto městského státu v jihovýchodní Asii se díky...

Na Mount Everestu řádí pojistná mafie. Horolezce okrádaly i nemocnice

Horolezci se kochají pohledem na Mount Everest

Stovky milionů dolarů během několika posledních let měly vydělat na pojistných podvodech nemocnice, společnosti s...

Najdete na iDNES.cz