Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


U konce s dechem v lesích nad Karlovými Vary

  17:35aktualizováno  17:35
Pokud zavítáte do Karlových Varů, neměli byste zůstat pouze u pití zázračných pramenů, ale stojí za to si vyšlápnout některou z lesních cest v okolních kopcích. Pokud se neztratíte, možná vyšplháte až ke slavnému kamzíkovi a pak se usadíte někde v lese na lavičce a budete si představovat, jací slavní lidé se ve Varech promenovali.
Od karlovarských kolonád se cesta mezi starodávnými domy prudce zvedá vzhůru. Asfalt se najednou mění v lesní pěšinu, a když je kopec už příliš příkrý a turista zrychluje dech, musí vést stezka cik cak, v serpentinách, aby se výletník vůbec vyhrabal nahoru.

Stejně nakonec musí vypomoci schody, které vyvedou člověka do nevelké skalní soutěsky. A tady, na jednom skalním výběžku, až do poslední chvíle skryt pohledům, je socha kamzíka - cíl cesty. Kamzík patří ke Karlovým V arům stejně jako kolonády a horké prameny. "Každý návštěvník, který si chce projít lesy v okolí Karlových V arů, by se měl podívat ke kamzíkovi," říká Pavel Reiser, pracovník Lázeňských lesů, který je ve V arech považován za největšího odborníka na lesní procházky a túry. To není jen reklamní trik. Už dávno v minulosti doporučovali proslulí karlovarští lékaři, že pití pramenů a další "statické" léčebné kúry je potřeba doplnit pohybem. Chůze je zdravá! vyháněl už v osmnáctém století pacienty do okolních lesů lékař David Becher. A lidé chodili: byli mezi nimi básníci i hudební skladatelé, podnikatelé i politici, Češi i Arabové. A jak se jim v lázních a jejich okolí líbilo a jak se chtěli před ostatními předvést! T u nechali postavit altán, támhle chatu nebo aspoň sedátko na odpočinek. V okolí Karlových V arů je zhruba sto třicet promenádních cest a stezek, čtyřicet lesních chat a altánů, přibližně tři sta laviček. Kdyby chtěl člověk všechny stezky a lesní zákoutí projít, ušel by více než sto kilometrů. První lesní stezku, která byla určena výhradně k procházkám, nechal vybudovat v druhé polovině 18. století hrabě Chotek. Cesta vedla nad dnešním Grandhotelem Pupp pod skály u Jeleního skoku, kde je socha kamzíka. Pak začalo stezek přibývat. "Po obou březích Teplé, bukovými stráněmi, smrkovým šerem i slunečními pasekami se klikatí pěšiny lázeňských lesů. Lze tudy chodit týdny a měsíce, od vyhlídky k vyhlídce, od hospody k hospodě, mezi altány, kříži, křížky, kamennými sedátky, obelisky, kapličkami, mechem, kamením a smolnou vůní lesa," napsal karlovarský spisovatel Zdeněk Šmíd v knize o lázeňských vycházkách. "Budeme-li pokorní, možná potkáme v nejtišších koutech stíny: džentlmen smekne na pozdrav cylindr nebo dokonce třírohý klobouk, dáma laškovně zatočí paraplíčkem, v mlze se ztratí. Možná nás mine básník Schiller na oslíku či Johann W olfgang Goethe s nějakou ženskou. To se tu stává. Cestovateli Humboldtovi bývá připisován výrok, že karlovarské lesy jsou nejkrásnějším přírodním parkem Evropy. Onen muž prošmejdil kus světa, a věděl tedy, o čem mluví." I zmiňovaný kamzík, jeden ze symbolů města, už toho hodně pamatuje. V minulém století ho na skále nechal postavit baron Lützow jako výsměch karlovarské legendě o jelenovi. Král Karel IV. totiž podle pověsti založil Karlovy Vary poté, co v tamních hvozdech štval jelena, který pak ze skály skočil do horkého pramene, Vřídla. Jelen ale nemohl šplhat po skalách, tvrdil volnomyšlenkář Lützow , a aby rozzlobil karlovarské radní, nechal vyrobit zinkového kamzíka. Radní byli samozřejmě pořádně rozzuření, ale po čase zjistili, že kamzík na skále se docela vyjímá, a nakonec baronovi-provokatérovi udělili čestné občanství města. Ovšem najít kamzíka nemusí být pro výletníky tak snadné. Je totiž umístěn tak šikovně, že je vidět až na poslední chvíli. A kdo by snad nezvedl zrak, může ho i minout. "Jsou lidé, kteří kamzíka hledali celý den," usmívá se Pavel Reiser z Lázeňských lesů. K e kamzíkovi vedou dvě cesty - od kolonády do prudkého kopce a svrchu, třeba od rozhledny Diana, která ční na kopci nad městem a je vidět prakticky odkudkoli. K Dianě vede od Grandhotelu Pupp lanovka, která je teď v sezóně pořád přecpaná Rusy, Němci, Italy či Holanďany. Mnozí z nich se spokojí s tím, že vyjdou nebo vyjedou výtahem na rozhlednu, pokochají se krásným výhledem na Karlovy V ary, Krušné hory a Slavkovský les, posedí ve výletní restauraci a pak se zase nechají svézt lanovkou do města. Je ale opravdu škoda nevydat se po některé z lesních stezek. T i méně zdatní se mohou vydat třeba ke kamzíkovi a po cestě se zastavit ve výletní restauraci Jelení skok, "odvážnější" mohou zvolit například trasu k Restauraci svatého Linharta a odtud si ještě odskočit na rozhlednu Aberg. Možností je spoustu, ať se vydáte jakoukoli pěšinou, téměř pokaždé se vám na nějakém místě otevře zajímavý pohled na Karlovy Vary a spatřit můžete i zajímavé výletníky. "Když třeba potkáte Araba zabaleného ve svém bílém hábitu, jak je tlustý a tou procházkou dost zničený, a navíc bez velblouda, jako by sem vůbec nepatřil," říká Reiser. Díky státním penězům a sponzorským darům se postupně daří rekonstruovat a obnovovat lesní altány, které byly po desítky let zcela neudržované. Duchovním otcem projektu se stal právě Pavel Reiser z Lázeňských lesů, který při četbě Knihy rozkoší, smíchu a radosti Vladimíra Párala zjistil, že příběh se částečně odehrává v karlovarských lázeňských lesích. Spolu s vydavatelkou karlovarského informačního měsíčníku Promenáda Jitkou Kulhánkovou oslovili spisovatele, který se stal patronem záchrany altánů. Zatím bylo opraveno na tři desítky altánů a nedávno se dočkal mecenáše i dřevěný pavilon nad kamzíkem.

Může se hodit

V lázeňských lesích jsou dva typy značených cest.Tradiční turistické a pak trasy, které vyznačila karlovarská radnice. Zelené "radniční" značky označují vycházky s malou náročností, modrá barva označuje střední náročnost a červená vysokou náročnost. Mapy lze koupit v karlovarských knihkupectvích, v některých lázeňských domech a na parkovištích. Cesty jsou v lesích dobře značené a na důležitých místech navíc visí velké mapy.

Z rozhledny Diana je výhled na celé město i okolní lesy.

Socha kamzíka, cíl mnoha výletníků.

Pohled z Petrovy výšiny na lázně, v popředí pavilon nad kamzíkem.

Pamětní desky vyjadřují vděčnost návštěvníků Karlových Varů za návrat ztraceného zdraví.

Autor:




Nejčtenější

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

"V den mých pětadvacátých narozen jsem se ráno podíval na svou kočku a uvědomil...
Moje kočka si žila lépe než já, říká muž, který brázdí svět bez motorů

V pětadvaceti opustil dobře placenou práci a rozhodl se věnovat své vášni – pomalému cestování. Dave Cornthwaite ukrajuje kilometry na paddleboardu, kajaku,...  celý článek

Tyrkysová hladina jezera Iskanderkul
Odpočívejte, vodky popijem. Tádžické Fanské hory překypují vstřícností

Fanské hory v severozápadní části Tádžikistánu jsou vyhlášené svými tyrkysovými jezery a dechberoucími scenériemi. Díky své kráse byly hojně navštěvovány již v...  celý článek

Další z rubriky

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

V Kerkyře na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě
VIDEO: Káva a letadla nad hlavou. Pohodová atrakce na řeckém ostrově

Na Korfu je jedna z nejmenších přistávacích ranvejí v jižní Evropě. Piloti musí mít speciální výcvik, neboť z jedné strany je moře a z druhé nejvyšší hora...  celý článek

"V den mých pětadvacátých narozen jsem se ráno podíval na svou kočku a uvědomil...
Moje kočka si žila lépe než já, říká muž, který brázdí svět bez motorů

V pětadvaceti opustil dobře placenou práci a rozhodl se věnovat své vášni – pomalému cestování. Dave Cornthwaite ukrajuje kilometry na paddleboardu, kajaku,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.