Luxusní auta a kaviár na chodníku
Oslovil jsem tu dívku svou nejlepší kazaštinou odkoukanou z filmu Borat. "Jagshemash!" Žádná odpověď, jen se vyčkávavě usmívala. Tohle slovo očividně slyšela poprvé. Šel jsem přímo na věc. "Jsou v Kazachstánu prostitutky?" zeptal jsem se už rusky.
Zřejmě byla poněkud vztahovačná, a tak jsem musel složitě vysvětlovat, že se ptám vlastně služebně. O Boratovi, který o nich vykládá celý film, v životě neslyšela. Byl v Kazachstánu zakázán. Navíc Kazachstán vypadal docela jinak než ve filmu.
Mohl jsem si hlavu ukroutit, ale nikde nebylo auto tažené párem volů. V ulicích měst zato jezdily kolony nejnovějších mercedesů, porsche a landcruiserů. U letiště prodávali lamborghini.
Když jsem se zeptal bábušky, co to nabízí na bedničce postavené přímo na chodníku, řekla, že je to kaviár.
Superměsto uprostřed pouště
V Astaně, novém hlavním městě postaveném do futuristických tvarů uprostřed nedohledné stepi, jsem spolu se svátečně vyšňořenými Kazachy sledoval žraloky, jak se líně povalují v akváriu oceanária, v němž se utopilo 60 milionů dolarů.
Víno z koňské moči, které pil Borat? Ale no tak... Možná ještě tak kumys nebo velbloudí mléko nabízené vedle dánského másla a francouzských sýrů v chladicím boxu supermarketu Ramstore, v jehož přízemí, hned vedle butiků s kosmetikou Gucci nebo Dior, bruslí děti na kluzišti, zatímco maminky popíjejí kapučíno.
LUXUS VE MĚSTECH. Pouze tam na to lidé mají peníze.
Ženy zapřažené místo pluhů do toyot
Ženy zapřažené za pluhy? Prodavačky v buticích hrající si s drahými mobily či maminky vezoucí děti v rozlehlých toyotách nevypadaly, že by si nechaly něco líbit. Natož dámy v norkových kožiších, které si na výstavě v Almaty prohlížely proslulá zlatá vejce klenotníka Fabergého.
Zapomeňte na Borata. Kazachstán je bohatnoucí a sebevědomá patnáctimilionová země, která se těší na sladkou budoucnost středoasijské Saúdské Arábie.
"Sto tisíc nejbohatších Kazachstánců je mnohem bohatších než sto tisíc nejbohatších Čechů,“ říká jeden Čech žijící v Almaty.
Budoucnost už tady totiž začíná.
Ropný Klondike
Texasan Wesley Kellogg asistuje budoucnosti u porodu. Když se ho zeptáte, proč je v Kazachstánu, odpoví: "Ropa a peníze. To první pro firmu, to druhé pro mě.“
Jména kazachstánských ropných polí v Kaspickém moři si zapamatujte. "Kašaganské pole je největší ropné naleziště objevené ve světě za třicet let,“ tvrdí Kellogg. Pro Evropany je to svým způsobem jedno z nejdůležitějších míst na světě.
Má snížit závislost na ruské a arabské ropě. Vaše auto bude jednou jezdit na kazachstánský benzin.
Nedělejte si tedy z Kazachstánu legraci. Všichni teď klepou na jeho dveře a tváří se úlisně.
Za pár let chce Kazachstán vyvážet do světa víc ropy než Írán. A do roku 2015 má ambiciózní cíl: vyšvihnout se na úroveň Saúdské Arábie. O tuhle ropu, byť nepatří mezi nejkvalitnější, se nyní přetahují Číňané, Rusové, Američané, Evropané. "Nedávno tady měli ještě sochu Lenina, ale teď už to tam vypadá jako v Houstonu,“ popisuje Kellogg své působiště v kaspickém Atyrau.
Prezidentský palác v Astaně
Všichni už jsou v Kazachstánu...
Ale tuhle zemi nepolíbili bohové jen ropným polibkem. "Kazachstán, to je celá Mendělejevova tabulka prvků,“ říká již citovaný Čech. Obrovská ložiska vzácných kovů a třetí největší zásoby uranu na světě. "Všichni velcí světoví investoři jsou tady,“ ujišťuje místní novinář Sergej Gorbunov.
Boratovy omylyAutomobily: ve filmu táhnou Boratovo auto voli. Ve skutečnosti jsou ulice velkých měst plné nových limuzín a těžkých terénních vozů. Ženy: ve filmu Borat tvrdil, že je zapřahají za pluhy. Ve skutečnosti však v žebříčku Světového ekonomického fóra skončil Kazachstán ve vztahu k ženám na 31. místě, zatímco Řecko bylo 70., těsně před Francií. Stalin: Borat vyznával Stalina. Ve skutečnosti při kolektivizaci Stalin zahubil dva miliony Kazachů.
Co je KazachstánKazachstán je 9. největší stát světa, velký jako celá západní Evropa. Často na něj byla nabalena spousta předsudků. Nyní je strategicky důležitý, protože má snížit závislost Evropy na ruské ropě. Lidé: 15,4 milionu lidí, z toho 57 % Kazachů, 27 % Rusů Režim: autoritářská vláda prozápadního prezidenta Nursultana Nazarbajeva je považována za „umírněně represivní“ Cíle: stát se předním světovým producentem ropy a regionální mocností, být jednou z 50 nejbohatších zemí světa. Pořádat zimní olympijské hry. Jazyk: státním jazykem je kazaština, jíž mluví 64 % lidí, oficiálním ruština (95 %) Gramotnost: 98 % (patří k "nejgramotnějším“ státům) Ekonomika: každoroční růst 9-10 % Plat: průměr 250-300 dolarů (ČR 900) HDP na hlavu: 6000 dolarů (ČR 10 700) Ropa: v budoucnu plánuje stejnou produkci jako Írán, později se chce vyrovnat Saúdské Arábii. |
Ekonomika Kazachstánu každý rok roste o téměř deset procent. V kosmu létá kazachstánská družice, a v mnoha ohledech je tenhle stát nejúspěšnější z bývalého SSSR, tedy nepočítáte-li Pobaltí.
Ale prezident Nursultan Nazarbajev nechce mít ze své země nového asijského tygra. Má to být sněžný leopard, takový, jací se pohybují pod zasněženými štíty pohoří Ťan-šan, které cizinec vidí přímo z hotelového pokoje v Almaty.
Světová ruleta o sněžného leoparda
Sněžný leopard má spojovat rafinovanost Asie a sílu Západu. Kdekdo by si ho rád pohladil. Nazarbajev byl u George Bushe častěji než Václav Klaus, jezdí za ním viceprezident Dick Cheney. Byl hostem britské královny.
Boratistán, jemuž se všichni v kinech smáli, je strategicky důležitou zemí, která chce hrát prim ve své části světa. Když jedete lanovkou z Almaty do hor, uvítají vás slovy, která znějí téměř imperiálně: "Vážení obyvatelé a návštěvníci jižního hlavního města...“ Tím severním je Astana.
Leopardovi roste sebevědomí: Kazachstánci se necítí ztraceni na konci Evropy nebo ve slepé uličce Asie. Ne, podle nich existuje jen kontinent Eurasie a oni, devátá největší země světa o rozloze šesti Francií, jsou přesně uprostřed. Nemají malé ambice. "Když se může ucházet o členství v EU Turecko, které je v Evropě jen pěti procenty své rozlohy,“ uvažuje novinář Gorbunov, "proč by tam nemohl patřit Kazachstán, který má v Evropě 15 procent své rozlohy?“
Na tržišti v Almaty
Tatíček chán Nazarbajev
Stojíme ve vrcholku pyramidy, kterou právě dostavěli v Astaně hned za prezidentským palácem, jenž je asi tak dvacetkrát větší než Bílý dům. Proč je tady, uprostřed mrazivé stepi, pyramida? "Myšlenka patří prezidentu Nazarbajevovi,“ říká téměř obřadně průvodkyně Zofija.
Za pár dnů máte pocit, že Nazarbajev, poslední komunistický šéf země, vymyslel i kazachstánskou žárovku.
Ale nemyslete si, že je to nějaký totalitní diktátor. Je jen umírněně represivní. Podle Amnesty International zakázal skutečnou opozici, drží tisk pod krkem a profituje ze své funkce.
Ve volbách, které byly označeny pozorovateli za ne zrovna regulérní, získal 91 procent. "Ale i opilý Kazach vám řekne, že ho miluje,“ podotýká jeden český obchodník, který žije v zemi už několik let.
Brzy zjistíte, co vám Kazachstán připomíná: takhle nějak by to vypadalo v Česku, kdyby nepadl režim, jen by probíhala perestrojka. Papaláši by přesedli z ústředních výborů do dozorčích rad a z šestsettřináctek do mercedesů. Staré návyky by žily dál.
Když pamětník otevře Kazachstánskou pravdu v den 15. výročí nezávislosti země, najde povědomé titulky: Od stability přes modernizaci k rozkvětu, Svět zdraví Kazachstán, Náš společný dům - šťastná země, Hrajeme si a učíme se...
Ale než uděláte nad Kazachy kříž, pohleďte na druhou stranu mince. Všechno je totiž tak nějak složitější. "Jak mají mít skvělou demokracii, když ji nikdy neznali?“ říká český podnikatel. "Nemají ji v sobě.“
Stará Kazaška
Největší pravoslavný chrám v Almaty, postavený je celý ze dřeva.
Kazašská jatka pod taktovkou Stalina
Než dorazil Stalin, pobil dva miliony Kazachů, zbytek zkolektivizoval a ze stepi udělal popelnici SSSR, kam deportoval nepohodlné, byli Kazaši nomádi. Dodnes mají klanovou společnost. Vždy byly tři hlavní klany, žuzy, přičemž titul chána mezi nimi rotoval.
"Chán“ Nazarbajev se musí podělit s šéfy ostatních klanů o bohatství. Klany si prostě musí líznout. Vždy jim to tak fungovalo, tak proč spěchat s něčím jiným. "Demokracie a tady? To je asi něco podobného, jako kdyby oni přišli k nám a zaváděli žuzy,“ směje se podnikatel, který nechtěl být jmenován.
Ne náhodou je u Nazarbajeva pečený vařený Lee Kuan Yew, strůjce singapurského ekonomického zázraku, k němuž patří i cosi jako autoritářská demokracie.
Politici ze Západu Nazarbajevovi "demokratický deficit“ nepřipomínají, protože na druhé straně hor čeká na jeho ropu Čína, země bez dotěrných otázek.
Je za tím i geopolitický pragmatismus. V porovnání s dalšími, často obskurními sousedními režimy ovlivňovanými islámem působí Kazachstán západním dojmem. V zemi žije sice většina muslimů, ale vlažných. Jak řekl citovaný podnikatel, když ve 14. století přišel islám, osvojili si ho, ale "nejsou z něj úplně happy“.
PAMĚTNÍK. Za Stalina byly zabity dva miliony Kazachů.
Růstové potíže
Když přecházíte na zelenou široké ulice Almaty, jste v ohrožení života. Řidiči terénních vozů a limuzín najedou na zebru - dokonce i před ni, takže mezi nimi kličkujete, a pokud nestihnete přejít včas, rozjedou to. Kašlou na vás.
"Jsou bohatí a arogantní, to poznáte už podle toho, že klidně používají mobily i v letadlech,“ říká citovaný podnikatel. Sebevědomí země se projevuje v širším smyslu. "Jsou teď nacionalističtější. Proto vláda reagovala tak silně na Borata.“
Možná, že sebejistota jen maskuje nejistou přítomnost. Kazachstánská státnost stojí trochu na vodě, severní část země vlastně obývají Rusové. Nazarbajev oprášil kazaštinu, což má i komické důsledky. Kazašští diváci v divadle si musí půjčovat sluchátka s překladem do ruštiny. Venkované nerozumějí novým slovům, která mají nahradit ruská.
Na tržišti v Almaty
Neumíš kazašsky? Budeš bez práce
Některé důsledky jsou však hrozivější: stát nezaměstná nikoho, kdo nesloží zkoušku z kazaštiny. "Přece se to teď nebudu učit, jestli se naštvu, odstěhuju se do Ruska,“ říká Nikolaj Šidlevskij, který v Astaně prožil celý život. Není jediný, kdo tak uvažuje.
Kazachstán, to jsou vlastně dva světy. Bohatá města a chudičký venkov. Latinskoamerický model. Na venkově ještě muži pasou stáda a vedou velbloudí karavany. Rozdělili by se o všechno, zaříznou kvůli vám koně. "Jsou o sto let pozadu, ale je to svět, který je pro Kazachy příjemnější,“ říká český podnikatel.
Geny předků mají v krvi i ti, kteří si už ve městech vykračují v černých polobotkách. "Jejich předci hlídali stáda a jim nejlépe vyhovuje také něco hlídat,“ komentuje jeden Evropan početnou ochranku u světoznámého rychlobruslařského stadionu Medeo.
Ze stepi do velkoměsta
Naftař Wesley Kellogg má zase teorii na to, proč jsou tamní ulice tak nebezpečné. "Step byla široká a koně se nikdy nesrazili.“ Vzpomenu si, jak jsem viděl drobnou srážku dvou terénních vozů: nedání přednosti. Vylezli dva dobře oblečení muži, jeden měl mezi zuby doutník tlustý jako poleno, a dobře se bavili tím, že jejich "koně“ se nějak nevyhnuli.
Taxikář, mladý chlapec z vesnice, projížděl v noci zásadně na červenou a snažil se mě pobavit tím, že jakoby "přepínal“ semafor neexistujícím dálkovým ovládačem.
Nelíbilo se mi to. Aby si mě usmířil, pozval mě v neděli k sobě na vesnici. Vyprávěl, že jeho soused má starou ladu a v ní je vpředu místo sedadla spolujezdce dřevěná židlička.
Když mi to říkal, někde nad námi letěla vesmírem kazachstánská družice.
Jindy jakýsi člověk v televizi ukazoval, jaký si postavil hezký nový dům. Mohl by stát i u nás. Byl drahý. Jen záchod stál spoustu peněz. Byl z nejlepšího dřeva. Byla to kadibudka.
Takhle nějak začíná budoucnost.
Centrum Astany
Milovníci koní. Kazaši, skvělí stepní jezdci, chtěli mít nejlepší koně, teď chtějí nejdražší auta.
Text a foto: MILAN VODIČKA
